Školní

K práci s obrázkem budete potřebovat ještě staré noviny.

Obrázek lze použít po vyprávění, aby podle něho děti našly Josefovu cestu. Nebo jej můžete použít během vyprávění – po každém úseku příběhu si děti vyhledají cestu od jedné scény ke druhé.

Do bludiště je možné doplňovat další slova, označující dobrou nebo bludnou cestu.

Zhotovením papírové figurky Josefa a jeho roucha můžete hodinu začít ( Děti při tom mohou spolupracovat – mladší pestře omalují roucha, starší figurky vystříhají a slepí. ). Příběh potom můžete vyprávět jako osvětlení toho, jaký význam v něm roucho má a proč je děti vyráběly.

Ke splnění úkolu z obrázku potřebují děti příběh znát, proto je určen na závěr hodiny. V motivačním rozhovoru ovšem můžete mluvit o tom, co vede ke smíření a co smíření znamená, a využít přitom možností z potoka Jabok.

Menší děti mohou už během vyprávění obrázek omalovávat.

Plastickou vystřihovánku „Jákobova žebříku“ můžete vytvořit buď po vyprávění nebo uprostřed – 1.část: Jákob v Bét-el; 2.část: zhotovení vystřihovánky; 3.část: jak se slib naplňuje: Jákob u Lábana.

Výtvarně nadané děti mohou také do mezer žebříku nakreslit obrázkový seriál o Jákobově pobytu u Lábana.

Otázkou z obrázku můžete uvést počáteční rozhovor a mluvit o alternativách, které nabízí: K čemu vedou? Mají něco společného? Jaké jsou jiné možnosti? Na rozhovor navážete vyprávění o Izákovi.

Na základě vyprávění potom děti obrázek dokreslí buď přímo na hodině nebo doma.

Obrázek mohou děti dokreslit na začátku jako součást motivačního uvedení, na které naváže vyprávění biblického příběhu. Nad obrázky lze mluvit třeba o tom, zda se věcí vzdávaly už se záměrem něco získat, nebo zda byl zisk nečekaným překvapení a pak vyprávět, jak to bylo v případě Abrahama.

Děti mohou předmět svých přímluv nakreslit nebo napsat do obrázku před vyprávěním ( Třeba po motivačním rozhovoru o prosbách a přímluvách. ). Pak je možné koncipovat je jako osvětlení toho, co v bibli znamená „přimlouvat se“, a vyústit třeba do rozhovoru o tom, za koho se přimlouvají děti a za koho Abraham – zda se to v něčem liší nebo shoduje.

Vystřihněte jednotlivé části postavičky Abrahama a v naznačených místech spojte podle nákresu patentkami. Vznikne kráčející pohyblivá figurka, kterou můžete s dětmi rozpohybovat.

Zpracováním obrázku můžete úlohu odstartovat. Když si děti postavičku složí, ptejte se jich: Kam může jít? Kdy člověk někam jde? Chodí na výlety spíš mladý nebo starý člověk? Atd.