Ke splnění úkolu z obrázku potřebují děti příběh znát, proto je určen na závěr hodiny. V motivačním rozhovoru ovšem můžete mluvit o tom, co vede ke smíření a co smíření znamená, a využít přitom možností z potoka Jabok.

Menší děti mohou už během vyprávění obrázek omalovávat.

Plastickou vystřihovánku „Jákobova žebříku“ můžete vytvořit buď po vyprávění nebo uprostřed – 1.část: Jákob v Bét-el; 2.část: zhotovení vystřihovánky; 3.část: jak se slib naplňuje: Jákob u Lábana.

Výtvarně nadané děti mohou také do mezer žebříku nakreslit obrázkový seriál o Jákobově pobytu u Lábana.

Motivační rozhovor můžete začít otázkami: Kdy a proč lidé někdy nosí masky? Proč se někdo vydává za někoho jiného? Používají lidé vždycky skutečnou masku, když se vydávají za někoho jiného?

Otázkou z obrázku můžete uvést počáteční rozhovor a mluvit o alternativách, které nabízí: K čemu vedou? Mají něco společného? Jaké jsou jiné možnosti? Na rozhovor navážete vyprávění o Izákovi.

Na základě vyprávění potom děti obrázek dokreslí buď přímo na hodině nebo doma.

Obrázek je koncipován k užití především v závěru hodiny. Jeho dotvoření nám ukáže, jak se nám podařilo sdělit určitou rovinu příběhu. Srovnání výběru mezi dětmi může být přirozeným podnětem k rozhovoru o tom, co člověk víry považuje u partnera za důležité.

Obrázek mohou děti dokreslit na začátku jako součást motivačního uvedení, na které naváže vyprávění biblického příběhu. Nad obrázky lze mluvit třeba o tom, zda se věcí vzdávaly už se záměrem něco získat, nebo zda byl zisk nečekaným překvapení a pak vyprávět, jak to bylo v případě Abrahama.

Děti mohou předmět svých přímluv nakreslit nebo napsat do obrázku před vyprávěním ( Třeba po motivačním rozhovoru o prosbách a přímluvách. ). Pak je možné koncipovat je jako osvětlení toho, co v bibli znamená „přimlouvat se“, a vyústit třeba do rozhovoru o tom, za koho se přimlouvají děti a za koho Abraham – zda se to v něčem liší nebo shoduje.

Můžete začít tím, že děti nejprve do obrázku dokreslí, co si přejí, očekávají nebo mají slíbeno. Pak k tomu mohou v bludišti hledat cestu. Je dlouhá nebo krátká? Vy jim potom povíte, jak taková dlouhá cesta k zaslíbení vypadala v případě Abrahama, kterého mají na obrázku. Malé děti si ho přitom můžou vybarvovat.
Obrázek mohou děti zpracovat i po vyprávění.

Vystřihněte jednotlivé části postavičky Abrahama a v naznačených místech spojte podle nákresu patentkami. Vznikne kráčející pohyblivá figurka, kterou můžete s dětmi rozpohybovat.

Zpracováním obrázku můžete úlohu odstartovat. Když si děti postavičku složí, ptejte se jich: Kam může jít? Kdy člověk někam jde? Chodí na výlety spíš mladý nebo starý člověk? Atd.