V motivačním rozhovoru můžete mluvit o významu dopravních značek: Omezují? Chrání? Jak by to vypadalo, kdyby žádné nebyly? Co umožňují? Obrázky obyčejných dopravních značek můžete dětem přinést a ukazovat. Na jejich příkladu pak můžete dětem smysl desatera ve vyprávění přiblížit.
Po vyprávění děti buď samostatně nebo společně vymýšlejí a kreslí, jak vyjádřit přikázání jako dopravní značky.

Základní otázku z obrázku „Co k životu potřebujeme?“ lze použít k úvodnímu motivačnímu rozhovoru. V něm se dál ptejte, kde to vezmeme, co pro to musíme udělat a proč za to, co k životu máme děkujeme.
Ve vyprávění pak můžete zdůraznit motiv starosti o živobytí bez důvěry a s důvěrou a jejích důsledků.
Na závěr děti obrázek dokreslí a mohou si zazpívat písničku „Čeho třeba Bůh nám dá“.

Obrázek můžete s dětmi dotvořit na začátku nebo si jej připravit sám a pak jej použít při vyprávění jako jednoduché loutkové divadlo. V tom případě úplně odstřihněte klín s izraelem a egyptské vojsko, abyste mohli boží lid nejprve postavit před moře a naznačit jejich pronásledování faraonem. Před izraelci se vody rozevřou a oni projdou. Nad složeným egyptským vojskem chlopně moře zavřete.

Rozhovorem o levé části obrázku můžete úlohu začít a vyprávění koncipovat jako vysvětlení a rozvedení symbolu a zvyku velikonočního beránka.
Do otázky a úkolu pravé části obrázku může vyprávění vyústit. Přitom je možné upozornit i na předměty a zvyky, které mají spojitost s vaším sborem či kostelem ( křtitelnice, bohoslužba u „Studánky Páně“, hranice na den upálení M.J.Husa, koš s ovocem na Díkčinění, památky na toleranční dobu atd. ).

Obrázek mohou děti zpracovat až po vyprávění. O tom, co přineslo jednání Mojžíše a Árona izraelcům a co egypťanům můžete nejdřív společně mluvit. Důležité je nepředbíhat děj, soustředit se na bezprostřední důsledek vyjednávání s faraonem. Děti potom samostatně odpoví na otázku: „K čemu bylo vyjednávání dobré?“ Odpovědi si společně přečtěte a mluvte o nich.

Obrázek můžete použít na začátek jako podnět k motivačnímu rozhovoru nebo na závěr k aplikaci příběhu do situace dětí.
Obdobu obrázku můžete také společně vyrobit. Přineste si uschlou větev a barevné ( žluté, oranžové, červené papíry ). Děti na ně napíšou, co by měly udělat, ale do čeho se jim nechce. Potom svoje odpovědi vytrhají z papírů jako plameny a přilepí nebo nabodnou na větvičky.
Zhotovený keř mohou vzít při návratu zpět do shromáždění a říct stručně dospělým, co představuje. Mohou také dospělé vyzvat, aby i oni připojili svoje plameny.

K práci s obrázkem budete potřebovat ještě staré noviny.

• Hledáním rozdílů mezi obrázky můžete začít a potom vyprávět příběh, který jejich význam osvětlí. ( Obrázky naznačují scénu prodeje Josefa do Egypta a scénu, kdy se bratři naopak stavějí za svého bratra Benjamína, kterému hrozí, že v Egypta zůstane. Rozdíly:

Obrázek lze použít po vyprávění, aby podle něho děti našly Josefovu cestu. Nebo jej můžete použít během vyprávění – po každém úseku příběhu si děti vyhledají cestu od jedné scény ke druhé.

Do bludiště je možné doplňovat další slova, označující dobrou nebo bludnou cestu.

Zhotovením papírové figurky Josefa a jeho roucha můžete hodinu začít ( Děti při tom mohou spolupracovat – mladší pestře omalují roucha, starší figurky vystříhají a slepí. ). Příběh potom můžete vyprávět jako osvětlení toho, jaký význam v něm roucho má a proč je děti vyráběly.