Obrázek můžete použít na začátek jako podnět k motivačnímu rozhovoru nebo na závěr k aplikaci příběhu do situace dětí.
Obdobu obrázku můžete také společně vyrobit. Přineste si uschlou větev a barevné ( žluté, oranžové, červené papíry ). Děti na ně napíšou, co by měly udělat, ale do čeho se jim nechce. Potom svoje odpovědi vytrhají z papírů jako plameny a přilepí nebo nabodnou na větvičky.
Zhotovený keř mohou vzít při návratu zpět do shromáždění a říct stručně dospělým, co představuje. Mohou také dospělé vyzvat, aby i oni připojili svoje plameny.

K práci s obrázkem budete potřebovat ještě staré noviny.

• Hledáním rozdílů mezi obrázky můžete začít a potom vyprávět příběh, který jejich význam osvětlí. ( Obrázky naznačují scénu prodeje Josefa do Egypta a scénu, kdy se bratři naopak stavějí za svého bratra Benjamína, kterému hrozí, že v Egypta zůstane. Rozdíly:

Obrázek lze použít po vyprávění, aby podle něho děti našly Josefovu cestu. Nebo jej můžete použít během vyprávění – po každém úseku příběhu si děti vyhledají cestu od jedné scény ke druhé.

Do bludiště je možné doplňovat další slova, označující dobrou nebo bludnou cestu.

Zhotovením papírové figurky Josefa a jeho roucha můžete hodinu začít ( Děti při tom mohou spolupracovat – mladší pestře omalují roucha, starší figurky vystříhají a slepí. ). Příběh potom můžete vyprávět jako osvětlení toho, jaký význam v něm roucho má a proč je děti vyráběly.

Ke splnění úkolu z obrázku potřebují děti příběh znát, proto je určen na závěr hodiny. V motivačním rozhovoru ovšem můžete mluvit o tom, co vede ke smíření a co smíření znamená, a využít přitom možností z potoka Jabok.

Menší děti mohou už během vyprávění obrázek omalovávat.

Plastickou vystřihovánku „Jákobova žebříku“ můžete vytvořit buď po vyprávění nebo uprostřed – 1.část: Jákob v Bét-el; 2.část: zhotovení vystřihovánky; 3.část: jak se slib naplňuje: Jákob u Lábana.

Výtvarně nadané děti mohou také do mezer žebříku nakreslit obrázkový seriál o Jákobově pobytu u Lábana.

Motivační rozhovor můžete začít otázkami: Kdy a proč lidé někdy nosí masky? Proč se někdo vydává za někoho jiného? Používají lidé vždycky skutečnou masku, když se vydávají za někoho jiného?

Otázkou z obrázku můžete uvést počáteční rozhovor a mluvit o alternativách, které nabízí: K čemu vedou? Mají něco společného? Jaké jsou jiné možnosti? Na rozhovor navážete vyprávění o Izákovi.

Na základě vyprávění potom děti obrázek dokreslí buď přímo na hodině nebo doma.

Obrázek je koncipován k užití především v závěru hodiny. Jeho dotvoření nám ukáže, jak se nám podařilo sdělit určitou rovinu příběhu. Srovnání výběru mezi dětmi může být přirozeným podnětem k rozhovoru o tom, co člověk víry považuje u partnera za důležité.