Při pohřbu se lidé loučí se svým blízkým člověkem, společně jako jeho rodina a přátelé, prožívají smutek nad ztrátou vztahu, připomínají si vděčně Boží požehnání v jeho životě a naději nového setkání.
Ježíš se ostře vymezuje proti tomu, že by člověk mohl být označen za nečistého a hříšného už jen tím, že si před jídlem obřadně neomyje ruce; tím, co jí, nebo tím, že se setká s pohanem.
Ježíš odmítá, že by pokrm mohl člověka znečistit, tj. nábožensky diskvalifikovat, a oddělit ho od Boha a bránit mu v přístupu k němu.
Báseň o počátku světa nevypráví o tom, jak svět vznikl, ale k čemu vznikl. Všechno s čím se v životě ve světě kolem nás potkáváme, v nás může vzbuzovat velký údiv a také vděčnost za celé stvoření.
