Pán nás učil v svém svatém kázání,
řka: Blahoslavení milosrdní,
neb oni milosrdenství dojdou,
zde i věčně v milosti Boží budou.

Nuž poslouchejme toto učení
a snažme se býti milosrdní.
Buďme hotovi všem pomáhati,
svého pro ně nechtějme litovati.

Když uzříme v neštěstí bližního,
nechtějme míti radosti z toho;
hleďme ze svého nuzné krmiti,
žíznivým, bídným v lásce dejme píti.

O příchozí hosty péči mějme,
ochotně v dům svůj je přijímejme,
přinesme jim jídla, pití dosti,
ať posilní tělo své do sytosti.

Jakž zvíme o člověku nemocném,
hned ho litujme horlivým srdcem,
často milosrdně navštěvujme,
vším dobrým ku prospěchu jeho služme.

Milujme také nepřátele své,
pomlouvače, protivníky jiné,
a za ně se Bohu modlívejme,
čiňme jim dobře, zlým neodplacujme.

Bože, Duchem svým svatým z milosti
skloň srdce naše k milosrdenství,
bychom je opravdově činili,
tobě zde v bližních svých věrně sloužili.