Můžete začít tím, že děti nejprve do obrázku dokreslí, co si přejí, očekávají nebo mají slíbeno. Pak k tomu mohou v bludišti hledat cestu. Je dlouhá nebo krátká? Vy jim potom povíte, jak taková dlouhá cesta k zaslíbení vypadala v případě Abrahama, kterého mají na obrázku.

Pracovní list rozdejte dětem na začátku a můžete s ním pracovat různým způsobem:

Pracovní list použijte po výkladu. Vyzvěte děti, ať na jeho základě zkusí vybrat z naznačených možností tu, která mu podle nich nejvíce odpovídá. Výsledky výběru si potom vzájemně porovnejte a mluvte o nich. Vyberou-li děti možnosti, které jsou s biblickým vyprávěním v napětí, je to dobrá příležitost příběh dovyložit.

Pracovní list rozdejte dětem na začátku. Doplňovačku mohou řešit buď během vašeho výkladu nebo můžete biblický text společně číst nebo mohou pracovat s biblí samostatně. V tajence vyjde „V jednotě je síla“. Potom děti vyzvěte, aby samostatně odpověděly na otázky pod doplňovačkou. Společně si odpovědi přečtěte a mluvte o nich.

Nadpis a otázka z pracovního listu vám dává příležitost, abyste se dětí ptali, zda vědí, oč jde, zda příběh o Noemovi znají. Lze předpokládat, že jej někdo již znát bude. Zkuste tedy děti navést otázkami, aby příběh samy daly dohromady (Proč ta potopa přišla? Trestal jí Bůh život na zemi, nebo zachraňoval? Přišel Noe sám na to, co má dělat? A co měl vlastně udělat? Jak dlouho potopa trvala? Jak poznal Noe, že už může z archy vystoupit?…) Potom mohou děti hledat živočichy v arše. Jde o osmisměrku.

Pracovní list můžete použít k motivačnímu uvedení, tedy na začátku. Ať děti nejprve přemýšlejí o tom, v čem na tom nejsme všichni stejně. Potom je vyzvěte, aby do „hlavy“ napsaly, co si o tom myslí (Proč to tak je? Má to nějaké příčiny? Lze to vždycky vysvětlit? Co je přitom napadá? Zdá se jim to spravedlivé, nebo nespravedlivé? Co by s tím udělaly? apod.).

Pracovní list lze použít ke společné nebo k samostatné práci. Nejdřív si můžete text z pracovního listu přečíst a ptát se dětí, zda je napsán správně, zda odpovídá biblickému vyprávění. Ať už děti na některé rozdíly přijdou, nebo se dohadují, nebo jim text připadá správný, navrhněte, aby se přesvědčily a případné rozdíly našly.

S pracovním listem lze pracovat při výkladu. Rozdejte jej dětem na začátku. Buď můžete číst příběh o stvoření společně, nebo dětem zadejte úkol z horní poloviny listu jako samostatnou práci. Dohromady potom proberte, k čemu děti došly. O úkolu sedmého dne můžete společně mluvit: Nic z toho, co děti nakreslily, ani sebe, jsme si nevyrobili – můžeme děkovat.

Motivační rozhovor můžete začít otázkami: Kdy a proč lidé někdy nosí masky? Proč se někdo vydává za někoho jiného? Používají lidé vždycky skutečnou masku, když se vydávají za někoho jiného?

Obrázek je koncipován k užití především v závěru hodiny. Jeho dotvoření nám ukáže, jak se nám podařilo sdělit určitou rovinu příběhu. Srovnání výběru mezi dětmi může být přirozeným podnětem k rozhovoru o tom, co člověk víry považuje u partnera za důležité.