Kristus se v očích svých vyznavačů stává bezbranným beránkem, na něhož dopadá nespravedlivá zloba a jenž je vydán na smrt.
Biblický text: J 1,19–34; J 19
Na začátek velikonočních událostí Ježíš z lásky přijímá roli služebníka, přináší lidem očištění a povzbuzuje ke službě.
Péče, nebo pohoršení?
Biblický text: J 12,1–11 (9–11 včetně Lazara / reakce Židů); 1–8 pro mladší; kontext od J 11,55
Přední kněží a farizeové v evangeliu podle Jana usilují o Ježíšovu likvidaci.
Zůstat blízko Ježíše nese dobré plody.
Biblický text: J 15,1–11 (15,12–27)
Poslední z „Já jsem“ výroků.
Spasitel Ježíš vstupuje do lidského trápení (ztráta blízkého člověka, smutek, pláč, výčitky, pochybnosti). Ježíš a jeho láska je silnější než smrt. Ježíš je vzkříšení a život. Lazar byl vzkříšen, protože Ježíš má moc i nad smrtí.
Ježíš nás vede k důvěře a společenství s Bohem.
Ježíš je světlo světa a otevírá lidem oči pro věci důležité, smysluplné, Boží, které ne každý na první pohled vidí.
Biblický text: J 9,1–41
Ježíš uvádí na scénu Boží spravedlnost, která bývá jiná než lidská touha „po krvi“; Boží spravedlnost nikdy není oddělená od Božího milosrdenství a jejím posledním smyslem není trest ale dobro.
Ježíš dává poznat, kam až sahá Boží moc a co pro nás znamená jeho milost: uzdravuje tam, kde se zdá, že je jen samota a nehybnost.
K životu potřebujeme to základní — chléb. Ale nejen chléb, který jíme.
