Slovo se stalo domovem

Verze pro tiskPDF verze
Původ materiálu: 
Marta Sedláčková
Biblický oddíl: 
Jan 1,35–51
Pořadí v lekci: 
19
Datum přípravy: 
Ne, 13/01/2019

Téma

Hledat Ježíše a být s ním

Cíl

  • S předškoláky uvažovat nad pojmem doma, domov a představit Ježíše jako toho, kdo tvoří domov svou láskou.
  • S dětmi projít příběh o povolání učedníků podle Jana a uvědomit si, jakým způsobem se o Ježíši lidé dozvídají.
  • S nejstaršími dětmi pracovat s biblickým textem a povzbudit je k vlastnímu uvažování o hledání, přebývání a následování.

Pro učitele

Biblický text: J 1,35–51

Výkladové poznámky

Struktura Janova vyprávění: Při čtení Janova evangelia se budeme často setkávat s opakováním — autor téma vnáší vícekrát, vždy se na něj dívá z trochu jiného úhlu. Text tak připomíná spirálu. Vždy bude zajímavé sledovat, která slova nebo témata se opakují (v dnešním textu jsou to slova hledat, nalézat, jít, vidět).

Jan Křtitel má v Janově evangeliu funkci „ukazatele“, jeho kázání je podáno jako svědectví o Ježíši (vlastní Janovu výzvu k obrácení, jako u synoptických evangelistů, čtvrté evangelium neobsahuje; Janovi vlastní učedníci se objeví na scéně ve chvíli, kdy přecházejí k Ježíši). O Ježíši svědčí Jan Křtitel třikrát — J 1,26; J 1,29nn; J 1,36. V celém oddíle se postupně objevují Ježíšovy tituly, odhaluje se tak, kým přicházející Ježíš je (Ten, koho vy neznáte, Beránek Boží, Syn Boží, Rabbi/Mistr, Mesiáš/Kristus, psal o něm Mojžíš v Zákoně, Ježíš, syn Josefův, král Izraele, Syn člověka). Jan Křtitel má v tomto představení zásadní význam jako ten, kdo na Ježíše ukáže jako první.

Pozvání k následování podle evangelisty Jana se odehrává ve schématu „uslyšet — následovat“. Ten, kdo oslovuje, však není hned samotný Ježíš. K následování tu zve Jan Křtitel (1,36), učedníci (Ondřej J 1,41 a Filip J 1,45), i Ježíš (J 1,43). Existují různé možnosti, jak se dostat do Ježíšovy blízkosti, významnou roli zde hrají příbuzenské, přátelské a učitelsko­-žákovské vztahy, osobní svědectví mezi blízkými. Osloven lze být člověkem, který se s Ježíšem seznámil a přesvědčil se o jeho významu, i Ježíšem samotným. Jsou různé způsoby povolání, všem předchází vyhlédnutí Boží (viz dále Nathanael). Opakující se dvojice slov „vyhledat — nalézt“ také rozehrává další asociace ohledně následování, hledající jsou sami nalezeni (pozvání je formulováno jako „vyhledání“, byli tedy předtím lidé ztraceni?), nalezení vyhledávají další (najít Ježíše, být Ježíšem nalezen, to je jako učinit velký objev či najít poklad, o který se chci rozdělit).

Co chcete? — Rabi, kde bydlíš? — Pojďte a uvidíte. — Šli, viděli, zůstali. Dva učedníci vyslechnou Janovu výzvu, k následování se sami rozhodli. Ježíšova otázka „Co hledáte?“ (tak orig.) jim však pomůže formulovat, co vlastně hledají, a teprve jeho pozvání jim umožní dojít k cíli (šli a viděli). „Přijít a uvidět“ je janovský opis pro víru (srovnejte např. J 9,40nn nebo J 20,8). Cílem víry je být tam, kde je (kde bydlí, přebývá) Ježíš. Nejde o doslovný smysl, o prohlídku domu, kde se Ježíš zdržoval, nejde o bydlení v kostele. Daleko spíš o touhu poznat, co je to Ježíšovo nejvlastnější „doma“, poznat jej osobně — to je učednictví. Stejný motiv se objeví i u Nathanaela. Pojď a přesvědč se, co z Nazareta vzešlo dobrého. Jelikož se Slovo stalo tělem, je možné to uvidět.

Na to, kým Ježíš je, odpovídají také verše 50 a 51, které narážejí na příběh Jákoba (Izraele) a nebeského žebříku (Gn 28,11–22). U Jana je to Ježíš, kdo zajišťuje komunikaci mezi nebem a zemí, on je Bét­-el, dům Boží (srovnej také J 1,14 a J 2,21). Také Ježíš udržuje nebesa otevřená, prostředkuje komunikaci mezi lidmi a Bohem. Ježíš se stává učedníkům domovem. Ježíš je někdo, komu jsem znám, kdo vidí do mého srdce, neobelstím ho, ale také mu nemusím nic vysvětlovat.

Nejmenovaný učedník je jeden ze dvojice původních Křtitelových učedníků. V Janově evangeliu plní funkci ideálního učedníka, tradičně bývá ztotožňován s apoštolem Janem (u práce s mladšími dětmi lze jméno Jan používat). Pro adresáty Janova evangelia byl apoštol Jan pravděpodobně významnou osobou, která v určitém smyslu předstihla apoštola Petra (viz verš 41 a na závěr Janova evangelia kap. 20 a 21). Petrovi přisuzovala primát větší část církve. Jestliže u synoptiků Petr vyznává, kdo je Ježíš, u Jana Ježíš říká, kdo je Petr. Evangelista Jan Petrovi zachovává prominentní místo, ale je to vázáno na Ježíšovo rozhodnutí, přejmenování Šimona na Petra není za zásluhy.

Ježíš zná předem ty, se kterými hovoří. Evangelista tím říká: nepotřebuje, aby mu o člověku někdo něco říkal, Ježíš zná své ovce jako dobrý pastýř. Platí to o Petrovi, ještě více je to rozvedeno v příběhu o Nathanaelovi.

Filip předvádí ukázkové učednictví — následuje Ježíše tak, že udělá přesně to, co udělal Ježíš s ním — pozve dalšího člověka do Ježíšovy blízkosti.

Nathanael je prototyp pravého Izraelity, přijal to, kvůli čemu Ježíš přišel. Ježíš nezapadá hned do představ odvozených z Písma (Nazaret a Mesiáš nemají žádnou biblickou souvislost), ale Nathanael překonává skepsi, kterou předtím sám vyslovil a následuje Ježíše.

Úskalí

Příběh sám neobsahuje žádný složitý dramatický děj, zato je zalidněn spoustou postav. Můžete se soustředit na práci s tématem domova (návrh práce s nejmladšími a nejstaršími). Pokud budete chtít příběh v celku převyprávět, jeho strukturu pomozte dětem pochopit a ztvárněte ji (viz návrh pro střední školní věk).

Jana Křtitele i povolání učedníků líčí evangelista Jan jinak než synoptici. Nesnažte se je harmonizovat. Zvláště Křtitel je u Jana daleko více ukazatelem k Ježíši než zvěstovatelem soudu a pokání (viz navržené vyprávění).

Odkazy

Roskovec, Jan: Janovo evangelium. Praha: Centrum biblických studií AVČRUK v Praze ve spolupráci s Českou biblickou společností, v tisku.


Pro děti

Předškoláci

Budu teď kreslit a vy hádejte, co kreslím! Postupně na papír A4 kreslete schematicky obrys domu — střecha, zdi, podlaha.

Copak to je? Dům, domek? Domov? Co patří k domu? K domovu? Jaké je to doma? Jak to vypadá doma? Co je na domově důležité?

Dejte dětem menší papíry se stejným obrysem domu, ať kreslí, co je to „doma“, „domov“. Pokud jste zvyklí pracovat s různými materiály (např. podle pedagogiky Franze Ketta), můžete domečky dětí vytvarovat např. z provázku a vyzdobit je kamínky, sklíčky, přírodninami, látkami apod. Sami taky kreslete svůj dům.

Naše domečky teď vyskládáme do kruhu, každý může ještě říct, co nakreslil a co je podle něj doma. Do kruhu zařaďte i prázdný obrys domu ze začátku povídání, až se všichni, kdo chtějí, vyjádří, pokračujte.

Tady máme ještě jeden dům. Čípak je to asi dům? Nechte děti navrhnout.

Pro dnešek je to pro nás dům Pána Ježíše (můžete rozsvítit svíčku, kterou jste používali minulou hodinu a postavit ji do nakresleného domu). Jednou se totiž stalo, že k Ježíši přišli nějací dva lidé, jmenovali se Ondřej a Jan, a ptali se ho: Kde bydlíš? Kde je tvůj domov? Jak to u tebe vypadá? A Ježíš jim řekl: Pojďte se mnou, zvu vás na návštěvu. Pojďte se podívat, jaký je můj domov.

Co myslíte, jak to vypadalo u Pána Ježíše doma? Nechte děti mluvit. Protože už předtím mluvily o vlastním domě a domově, pravděpodobně nebudou jen zařizovat dům nábytkem, případně můžete jejich představy rozvíjet.

Ondřej a Jan šli za Ježíšem. Vešli do domu. A opravdu (teď využijte to, co říkaly děti, případně doplňte), Ježíšův dům byl skutečně krásný. Bylo tam mnoho velkých oken a večer spoustu lampiček, aby tam bylo světlo a lidé si viděli do tváře. Bylo tam spoustu sedaček a postelí, aby si každý mohl odpočinout. Uprostřed stál velký stůl a spoustu židlí, pro každého tam bylo místo a každý dostal najíst. Ale hlavně! Ježíš se na každého, kdo přišel, usmíval a vítal ho, jako by to byl člověk, kterého má na světě úplně nejraději. „Ondřeji, vítej u mě doma, jsem moc rád, že tu jsi. Mám tě obzvlášť rád.“ Pak se obrátil k Janovi: „Ahoj Jane, vítej u mě doma, jsem moc rád, že tu jsi. Mám tě obzvlášť rád.“ Tak to Ježíš říkal každému, kdo přišel k němu domů. A všichni to cítili: Ježíš mě má opravdu obzvlášť rád. Ježíš může mít každého člověka na světě obzvlášť rád. A všem bylo u Ježíše opravdu dobře, jako doma.

Později se Ježíš vydal na cesty. Navštěvoval mnoho různých domů — domy velmi chudých lidí, co vypadaly spíš jako chatrče. I domy bohatých lidí, co vypadaly jako paláce. Navštěvoval i lidi, kteří žádné domy neměli a spali na zemi u cest. Navštěvoval ty, kdo se doma cítili fajn, i ty, kdo se doma zrovna hádali.

A všude, kam Ježíš přišel, každému říkal: „Jsem moc rád, že tu jsi. Mám tě obzvlášť rád.“ (Můžete vzít svíci, „navštívit“ jednotlivé dětské domy a říkat: XY, jsem moc rád, že tu jsi. Mám tě obzvlášť rád.)

Jan a Ondřej putovali s Ježíšem. Šli s nimi i Petr, Filip a Nathanael. A další a další. Spali v domech i ve stanech, někdy taky jen tak pod širákem. Ale vždycky, když byli s Ježíšem, bylo jim moc dobře. Jako doma. Kde je Ježíš, tam jsme doma — tak to říkali.

Tak to můžeme říkat i my: Kde je Ježíš, tam jsme doma. Protože nás má rád. Každého z nás má obzvlášť rád.

Pomůcky: Papíry, pro děti předkreslené domečky, pastelky, svíce (stabilní, na svícnu, aby se s ní dalo manipulovat), sirky.

Mladší školní děti

Vyprávění je plné pohybu a postav, stále někdo něco ukazuje, někam chodí, slyší, hledá, nalézá, zůstává — zkusíme tento pohyb do vyprávění zařadit a pomoci dětem také ten příběh si zapamatovat.

Lze to udělat několika způsoby — s dětmi prostě stavět živý obraz nebo použít biblické postavičky, případně jiné loutky, kterými děti mohou na váš pokyn pohybovat. Papírové panáčky, figurky od člověče nezlob se, různobarevná víčka od nápojů (na vršky můžete nakreslit permanentní fixou symboly, např. Křtitel bude mít šipku, nebo písmena), atd. Můžete také příběh kreslit jako schéma na papír.

Při dnešním vyprávění vás budu děti moc potřebovat!

Vysvětlete jim jejich úkol (být postavami v obraze nebo posouvat loutkami či jinými předměty — ty jim napřed ukažte, vysvětlete, že vám budou sloužit ke znázornění dnešního vyprávění).

Na začátku našeho vyprávění je Jan Křtitel.

(Vyberte nějaké dítě jako Jana, případně využijte postavičku, nebo kreslete — postavte Jana na obvod pomyslného kruhu.)

Jan u řeky Jordánu mluvil k lidem. Nemluvil o sobě. Nezlobil se na lidi, ani jim nic nevyčítal. Nestrašil je tím, že na ně přijde trest, když budou zlí.

Jan mluvil pořád jen o tom, že přijde Mesiáš: „Poslouchejte všichni! Přijde Boží Zachránce! Přijde vyslanec Boží. Přijde člověk, který nám ukáže, jak nás má Bůh rád. Bude nám o Bohu vyprávět tak, že se každá tma promění ve světlo. Připravte se, abyste to světlo uviděli!“

Lidé se Jana ptali, jestli to náhodou není on, ten zachránce.

Ale Jan řekl: „Já jsem jen ukazatel! Dívejte se, kam ukazuji.“

(Nastavte dítě nebo postavičku tak, aby ukazovala do středu kruhu, chvíli se dívejte tím směrem, do prázdného středu.)

Ani Jan nevěděl, jak přesně má takový Boží vyslanec vypadat. Musel se hodně modlit a soustředit, aby Božího vyslance mezi tolika lidmi poznal.

(Do středu postavte další postavičku, děti můžete nechat procházet kolem jako zástup a pak nějaké dítě vybrat.)

Ale když uviděl Jan Křtitel Ježíše, jak jde okolo, věděl, že je to on.

Hned řekl: „To je ten slíbený Zachránce. Beránek Boží, který nás zachrání ze všeho zla. Poznal jsem ho, on vás bude křtít Božím Duchem, on vám dá Božího ducha lásky!“

A pořád na Ježíše ukazoval a mluvil o něm.

Dělal to i další den. Dva Janovi učedníci stáli vedle něj a poslouchali ho a koukali se, na koho ukazuje.

(Vedle Jana postavte postavičky nebo další děti, gesty vyjádřete, že Jan ukazuje, učedníci naslouchají.)

Uslyšeli, co Jan říká o Ježíši, a tak za ním hned šli.

(Posuňte postavičky, děti popojdou, případně nakreslete šipku od učedníků k Ježíši.)

Ježíš se obrátil a viděl, že k němu jdou a hned se jich zeptal: „Co hledáte? Co pro vás mohu udělat?“

(Postavičky nastavit tak, že se baví, obličejem k sobě.)

Učedníci mu řekli: „Kde bydlíš?“

Je to překvapivá otázka, ale Ježíš ji hned pochopil.

„Pojďte a uvidíte! Jestli chcete být se mnou, abychom se spřátelili a poznali, zvu vás na návštěvu!“

Celý den byli ti dva s Ježíšem. Bylo jim s ním moc dobře. Dívali se, co dělá, jak mluví s lidmi, poslouchali, co říká. A mluvil opravdu jako vyslanec Boží, jako ten, kdo Boha moc moc dobře zná.

Těm dvěma bylo, jako kdyby se vrátili domů nebo našli poklad. Byli z toho nadšeni. A proto se jeden z nich, Ondřej, hned rozběhl, aby hledal svého bratra Šimona.

(Postavička nebo dítě znázorňující Ondřeje vyjde ze středu a prochází se po obvodu kruhu, kde potká postavičku Šimona Petra nebo další dítě.)

„Našel jsem toho, koho jsme hledali! Mesiáše, Zachránce! U něj to je, jako bys našel nový domov!“ Vzal ho za ruku a přivedl ho k Ježíši. Postavičky či děti kopírují to, co říkáte.

Ježíš se na něj podíval a řekl mu: „Jsi Šimon, ale budu ti říkat Petr. To znamená skála.“ Oba bratři i ten další učedník už s Ježíšem zůstali. Bylo jim s ním moc dobře.

(Postavičky zůstávají ve středu, do obvodu kruhu vyjde postavička Ježíše, projde po prázdném obvodu, a nakonec se setká s další postavičkou, Filipem.)

Další den to byl Ježíš, kdo šel a vyhledal člověka, který se jmenoval Filip.

A řekl mu jen jednoduše: „Následuj mě! Pojď se mnou!“

A Filip šel. S Ježíšem mu bylo hned dobře, jako by našel nový domov. (Postavičky opět do středu kruhu.)

Filip ale šel a hledal svého přítele Nathanaela. I jemu musí o Ježíši říct. (Postavička putuje po kruhu a hledá Nathanaela.)

„Tady jsi! Nathanaeli, našli jsme toho, koho jsme tolik hledali! Mesiáše, Zachránce, jak se o tom píše v Bibli! Jmenuje se Ježíš a je z Nazareta.“

Nathanael listoval biblí, ale o Nazaretu nic nenašel. „Nejdu!“

Ale Filip ho přemlouval: „Pojď, uvidíš! Přesvědč se na vlastní oči!“

Nathanael nakonec šel.

(Obě postavy přijdou do středu kruhu.)

Ježíš ho uviděl a hned se s ním dal do řeči. (Postavičky obličejem k sobě.) I Nathanaelovi bylo s Ježíšem dobře. Na vlastní oči viděl, že Ježíš je opravdu Boží. Měl pocit, že ho Ježíš zná už dávno a nemusí mu nic složitě vysvětlovat. Jako by se vrátil domů nebo ke starému příteli.

Všichni pak s Ježíšem zůstali. (Postavičky uspořádejte okolo Ježíše.) A i když pak chodili od domu k domu a od vesnice k vesnici, s Ježíšem jim bylo, jako by našli nový domov. A zvali k Ježíši další a další lidi. Podobný příběh se odehrává i dneska — někdo vás našel, aby vám řekl o Ježíši — je to třeba někdo příbuzný, nebo nějaký učitel nebo soused. Kdo řekl o Ježíši vám? A řekli jste někomu o Ježíši vy?

A abychom si ten příběh zapamatovali a zopakovali, tak se ptám (pro snadnější vzpomínání nabídněte dětem lístečky se jmény aktérů):

Kdo všechno v dnešním příběhu ukazoval?

Kdo v dnešním příběhu viděl?

Kdo někam šel?

Kdo někoho hledal?

Kdo někoho našel?

Nebo můžete nechat děti příběh stručně znovu přehrát, právě pomocí několika sloves: Ukázat, říct, jít, vidět, hledat, najít, zůstat… Nebo mohou děti propojovat slovesa a vlastní jména.

Pomůcky: Postavičky nebo jiné předměty na ztvárnění příběhu.

Starší školní děti

Varianta a. Zabýváme se lidskými touhami a hledáním, jak to souvisí s Bohem a k čemu Ježíš učedníky (i nás zve). Pracujeme s biblickým textem.

Starším dětem přečtěte J 1,35–38a. Použijte ekumenický překlad, ale nahraďte otázku Co chcete? větou Co hledáte? (tak bible kralická i originál), za touto otázkou skončete.

Ptejte se: Co lidé v životě hledají? Po čem se pídí, co chtějí nalézt?

Nebo rozdejte každému papír, každý napíše to, co myslí, že lidé hledají (větu, slovo). Poté předá papír sousedovi po pravici, který připíše další větu nebo slovo (může reagovat na napsané, ale nemusí). Opakujeme cca pětkrát. Pak posíláme dál, aby si každý přečetl všechny odpovědi.

Můžete společně odpovědi zkusit posunout nebo rozvinout — když lidé hledají např. lásku (peníze, poklad, klid, přátele, kešky…), hledají také Boha? Můžete zkoušet doplňovat větu Když lidé hledají… hledají vlastně (také)… (např. Když lidé hledají peníze, možná vlastně hledají život, kde by neměli tolik starostí.) — Odpovědi samozřejmě s Bohem souviset mohou i nemusí.

Přečtěte první část J 1,38. Jak myslíte, že zrovna ti dva učedníci Ježíšovi odpověděli?

Přečtěte celý verš J 1,38.

Ptejte se: Co si o té odpovědi myslíte? Co vlastně chtějí vědět?

Co jim asi odpoví Ježíš? (Zkuste zahrát jako scénku, vymyslete různé varianty.)

Přečtěte Ježíšovu odpověď: Pojďte a uvidíte!

K čemu učedníky Ježíš zve? Na prohlídku domu? Nebo…?

Varianta b. Zabýváme se tím, jak vypadal Ježíšův domov a snažíme se přijít na to, co skutečný domov je. Pracujeme na základě biblických textů.

Účastníkům můžete říct, že se dnes budeme zabývat Ježíšem a tématem domova. Dejte jim tyto dva texty.

J 1,38–39: Když se Ježíš obrátil a uviděl, že (ti dva učedníci) jdou za ním, otázal se jich: „Co chcete?“ Řekli mu: „Rabi (což přeloženo znamená: Mistře), kde bydlíš?“ Odpověděl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho.

Mt 8,19–20: Jeden zákoník přišel a řekl mu: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

Ptejte se: Jsou texty v rozporu? Co se shoduje, co se liší?

Měl Ježíš nějakou adresu, trvalé nebo alespoň přechodné bydliště?

Je možné, že by platily obě dvě Ježíšovy odpovědi najednou? Jak by pak vypadal Ježíšův domov, pokud by platily?

Co to znamená pro učedníky, pro ty, kdo ho chtějí následovat?

Musí domov být nutně místo? Co nebo kdo může ztělesňovat domov?

Zakončit můžete písní Zněl pláč noci té (SV 396).

Varianta c. Zabýváme se tím, zda lze Ježíše najít na určitém místě a co znamená a jaké to má důsledky, když nás pozve k sobě domů. Pracujeme na základě písně a Písma.

Pusťte dětem píseň Bohdana Mikoláška Dům, kde bydlí láska.

Kde je dům, kde bydlí láska? Jak vypadá? Co o tom říká písnička, co byste dodali vy? (Děti mohou zapisovat již během písně.) S dětmi, které rády kreslí nebo tvoří můžete takový dům namalovat.

Podle Janova evangelia se učedníci Ježíše jednou ptali: Mistře, kde bydlíš? — Co myslíte, bylo by pro pošťáky taky těžké doručit dopis, na kterém by stálo „Ježíš“? Kam by asi šli? Kam byste šli vy hledat Ježíše?

Co asi odpověděl Ježíš na otázku „Mistře, kde bydlíš?“ Odpovědi mohou děti v tichu psát na papíry, pak je číst nahlas nebo v tichu např. rozložené na stole nebo na nástěnce. Můžete mít vzorovou větu zkopírovanou pro každé dítě: „Mistře, kde bydlíš?“ Odpověděl jim: …

Pokračujte čtením textu J 1,39–41, který bude končit v půli věty.

Odpověděl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těchto dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Vyhledal nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezl jsem…“

Přemýšlejte o tom, co pro sebe Ondřej nalezl tak úžasného, že to musí sdělit svému bratru. Zkuste se vžít do jeho nadšení a pište své návrhy, jak příběh pokračuje. Učitel se může taky zapojit, ale až nakonec.

Na závěr můžete přečíst celý text, případně zopakovat, na co jste přišli: Kde lze hledat a najít Ježíše, jakým pokladem pro učedníky a pro nás Ježíš je.

Pomůcky: Papíry, tužky, počítač nebo mobil s připojením na youtube apod.


Liturgie

Písně

Zněl pláč noci té (SV 396); Nám pomoz, Pane milý (SV 201); Někdo mě vede za ruku (SV 210); Pane, dnešek je den chvály (SV 246)

Biblický text k zapamatování

Mistře, kde bydlíš? — Pojďte a uvidíte! (J 1,38–39; upraveno)

Rituál

Na plakátu společně hledejte obrázek, který symbolizuje dnešní vyprávění.

Zapalte svíčku jako znamení světla, chyťte se kolem dokola za ruce a opakujte či zpívejte refrén „Ty jsi hoden žehnání a chvály, tvoji moc a sílu slavíme. Před tebou se Pane Kriste, Králů králi, dobrovolně skláníme.“ (SV 215, EZ 632)

Na začátku setkání můžete recitovat úvod Janova Prologu (J 1,1): Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.

Okénko do bohoslužeb

Využijte témata, která nevyužijí učitelé v práci se staršími dětmi. Pak se můžete ptát:

Co lidé v životě hledají? — Děti v nedělní škole se s touto otázkou setkají, a položil ji sám Pán Ježíš dvěma mužům, kteří za ním přišli. Děti se dozvědí, co mu odpověděli a jak se tím změnil jejich život.

Do bohoslužeb můžete také přinést dopis, který bude nadepsán „Ježíš“. Ptejte se, kam se takový dopis má doručit, kde Ježíš bydlí. A je to vůbec důležité vědět? Možná někdy ano — když chceme někoho poznat, musíme s ním chvilku žít, třeba v jeho domě.

Modlitba

Pane Ježíši, děkujeme ti, že nás k sobě zveš, že k tobě může přijít kdokoliv, že u tebe každý může najít domov. A až k tomu bude příležitost, dej ať k tobě dokážeme pozvat své přátele. Amen.

Související pracovní listy