KatechezePomoc - inspirace - sdílení
Materiál obsahuje tři verze karetní hry Já mám, kdo má, ve které se objevují různé momenty z Ježíšova života. Úkolem skupiny dětí je řetězově přečíst všech 27 karet (karty na sebe navazují).
NÁVOD:
Rozdejte dětem všechny karty. Pokud ve skupině není přesně 27 dětí, někteří (nebo všichni) budou mít v ruce více karet. Ten, kdo má první kartu (karta s textem JÁ MÁM PRVNÍ KARTU), začíná hru...
Vánoční hra, která propojuje zvěstování narození spasitele pastýřům s příběhem z doby soudců.
Pastýři diskutují o tom, jaký může být ten nový král a zda jím vůbec bude chtít být. Nejstarší pastýř jim vypráví bajku o tom jak stromy volily krále.
Pro zapojení nejmenších dětí jsou ke stromům dopsány jako minirole květinky a další rostlinky.
Vánoční hra, která se téměř vyčerpávajícím způsobem opírá o druhou kapitolu evangelia dle Matouše.
Na úvod probíha "cimrmanovský" seminář, který uvádí do souvislostí nekteré sporné a zajímavé body ohledně mudrců z východu (co byli zač, odkud přišli a kolik jich vlastně bylo a také, co byla zač betlémská hvězda). V semináři jsou citovány vědecké a jiné materiály.
Hra je určena pro 6 - 13 osob. Mohou se zapojit děti všeho věku. A i dospělí (úvodní seminář je z větší části čtený).
Podle povídky Ivana Renče zpracovala Marta Sedláčková
Na motivy příběhu „Svědek“ z knížky Ušatý osel, nebeský posel – sedm vánočních příběhů s oslíkem v hlavní roli, Ivan Renč, KNA 2004. Do divadla přepsala a méně zázračný konec dodala Marta Sedláčková.
Židé jsou v zajetí. Jsou bezradní a smutní. Jejich předáci vyhlásí konkurz na novou píseň.
V přílohách Scénář, leták, plakát, písničky a rekvizity
Pomůcky: Osnova
Počet lidí:2-10
Prostředí: tiché klidné místo, do pozadí může hrát nějaké uklidňující hudba
Délka: minimálně 20 min, lze upravit podle potřeby skupiny
Karel Müller
Při výběru tématu pro Den Země (22.4.) ve sborech jsme se inspirovali tématickým celkem probíraným v Nedělní škole. Při putování do země zaslíbené procházeli Židé po čtyři desetiletí pouští a suchopárem, protože nedůvěřovali Božímu zaslíbení. Poušť v příběhu stojí v kontrastu vůči úrodnému Kannánu a hlavním rozdílem mezi těmito dvěma extrémy je existence půdy.
