Většina dětí má vánoční vyprávění za notoricky známé a často nic nového neočekává, čímž klesá jejich pozornost. Přitom velká část vánočních vyprávění, písniček, obrázků a betlémů vrší a kombinuje prvky jednotlivých evangelijních svědectví, aniž by vnímala význam, který v nich mají a nesou. Proto je pracovní list koncipován jako malá inventura, která má pomoct jednotlivé prvky rozdělit a tak si lépe uvědomit jejich význam v tom kterém vyprávění.

Nejdřív děti vyzvěte, aby se pokusily podle svého doplnit text starého proroctví. Přečtěte si, co doplnily a ptejte se jich, proč – co je při tom vedlo, co tím chtěly vyjádřit. Potom si přečtěte tento text z Izajáše a porovnejte ho s tím, co vytvořily děti. Ptejte se, co on chtěl asi vyjádřit. Pak se teprve „vraťte“ k tomu, od čeho-koho tento rajský stav prorok očekává: Co znamená pařez? Co se od něj dá očekávat? Zda je ten výhonek něčím samozřejmým? Vyzvěte děti, aby si samy v bibli našla a do listů výhonku vepsaly, co jej charakterizuje.

Úkolem z pracovního listu lze tentokrát schůzku začít. Popřípadě si můžete zvětšit holubici ze středu obrázku (nebo přinést její jiný obrázek) a ptát se dětí, zda vědí, co ve víře představuje a zda by si vzpomněly na nějaké biblické příběhy, kde se vyskytuje. Pak dětem zadejte, aby z velkého kruhu vybraly, co by s Duchem svatým nejspíš spojovaly. Mohou to barevně zakroužkovat, mohou to spojit linkou s holubicí ve středu kruhu. Přečtěte si, co které dítě vybralo, a ptejte se ostatních, zda s tím souhlasí nebo zda mají jiný názor a proč. Snažte se vyvolat diskuzi.

Pracovní list k Jonášovi obsahuje jeho záměrně přeznačený příběh. Zachovává známé prvky (cesta na lodi, bouře, Jonáš v moři, veliká ryba a Jonáš v ní, Jonášovo čekání na kopci, strom i červa a otázku nakonec), ale dává jim úplně opačný význam, při kterém Jonáš vystupuje jako vzorný věřící.

Pracovní list je koncipován jako stolní hra pro tři hráče – dva stavitele a jednoho bořitele. Můžete ji dětem představit na začátku a biblický příběh k ní vyprávět jako „legendu“. Můžete si ji také zahrát po výkladu. Rozstříhejte list na jednotlivé kartičky (Pokud jej podlepíte čtvrtkou, bude se vám hrát lépe a hra déle vydrží.).

Pracovní list využijete asi spíš po výkladu, kdy už děti budou znát poselství biblického vyprávění, a tak se jim bude lépe skládat vyznání stavitelů. Cihly vystřihejte. Nejdřív budou děti skládat věty. Potom z nich mohou na volný papír postavit (nalepit) chrám.

Úkol z obrázku zadejte dětem na začátku. Vybrané výroky mohou třeba vybarvit jednou barvou. Mluvte s nimi o důvodech jejich výběru. Potom jim nastiňte situaci knihy Job – k Jobovi, kterého postihla veliká neštěstí, přicházejí jeho tři přátelé a snaží se ho utěšit a domluvit mu. Nechte děti tipovat, které výroky jsou Jobovy a které jeho přátel. Mohou je třeba obtáhnout dvěma barvami.

Děti mají nejprve nakreslit do bublin, jak „to dopadlo“ (Tedy jak dopadly Hamanovy záměry a rady v obdobných bublinách na druhé straně). K tomu potřebují příběh znát. Jak se s ním seznámí, je na vás a vašem posouzení jejich schopnosti. Můžete jim ho vyprávět, můžete jej společně číst, mohou si ho číst samostatně. Protože jde o delší úryvek, bude dobré, když jim ho zestručníte – tj.

Schůzku můžete začít rozhovorem o obrázku. Ptejte se dětí například, zda se jim dívka na obrázku líbí, jestli by mohla uspět v soutěži Miss, jestli vědí, proč má okolo sebe hvězdy (Ester = hvězda), proč má nad hlavou korunu, čí to mohla být princezna, jak se jí stala, proč má za sebou tak krutý obraz, atd. Přitom představujete dětem základní postavy a události příběhu. Na zpracování úkolu to však asi nebude stačit.

Děti mají seřadit obrázky podle biblického příběhu správně za sebou. (Pořadí zleva odshora: 5, 3, 8, 2, 7, 4, 1, 9, 6.) Jak budete postupovat, záleží na tom, zda a jak děti ve vaší skupině biblické příběhy znají. Pokud děti příběh o Danielovi ve lví jámě už znají, můžete je hned vyzvat, aby se pokusily obrázky očíslovat a pak si příběh z bible společně číst a pořadí kontrolovat.