Vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího

Téma

Ponížený Ježíš je vyvýšen do Boží slávy. Je zpátky u Boha, svého i našeho Otce jako náš přímluvce. Není mrtvý, nýbrž žije, žije pro nás. Ježíšův odchod umožňuje nový příchod.

Cíle

• Děti prožijí, že je navzájem něco spojuje a zároveň jsou spojeni s Ježíšem, který, i když ho nevidíme, je s námi, myslí na nás a má nás rád a my s ním můžeme být ve spojení skrze modlitbu.
• Děti přemýšlejí o loučení, o odchodu, o svém prožívání a do toho slyší příběh o Ježíšově nanebevstoupení. Uvědomí si, že Ježíš odchází a teď je to na nás — poslat Ježíšovu lásku dál.
• Děti se učí pracovat s biblickými texty o nanebevstoupení, hledají v nich podobnosti a snaží se najít propojení Bible a Apoštolského vyznání víry. Snaží se odpovědět na otázku „Jak je s námi Ježíš?“

---

Pro učitele

Biblický text: Sk 1,1–14

Poznámky k textu

K příběhu

• 40 dní — je symbolické číslo, v Bibli je to čas potřebný k obrácení, ke změně života, k pochopení, zkrátka opravdu vrchovatě (40 dní byl Mojžíš na hoře Sinaj, 40 dní Izrael putoval po poušti, 40 dní se Ježíš postil a byl pokoušen). Evangelista tím vyjadřuje, že Ježíšův pobyt s učedníky je dostatečný, aby se teď oni mohli stát vyslanci zvěsti evangelia.
• Křest vodou — Jan Křtitel křtil vodou na odpuštění hříchů a připravoval lidi na to, co přijde, na křest Duchem — znamená to, že příchod zaslíbeného Mesiáše už je tady, Vzkříšený Ježíš přímo dává nebo zaslibuje Ducha svatého.
• „Nanebevzetí“ nebo „nanebevstoupení“ — v dogmatikách a v liturgickém roce se tradičně mluví o „nanebevstoupení Páně“. Lukáš ale píše, že byl Ježíš od nich „vzat“. Pasivní tvar vyjadřuje, že jde o rozhodnutí a čin Boží.
• Oblak — odkazuje na zvláštní Boží blízkost a přítomnost, provázející Boží lid na cestě vysvobození z otroctví.

K výpovědi Kréda

• „Nanebevstoupení definitivně uzavírá pozemský život Ježíše Nazaretského, ale zároveň otvírá nový úsek dějin spásy, věk Ducha, věk církve.“ (J. M. Lochman: Krédo)

  Téma nanebevstoupení, seslání Ducha svatého a vznik církve spolu velmi úzce souvisí, proto jsme nakonec vybrali pro tato témata po sobě jdoucí příběhy ze Skutků apoštolských.

• „Vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce Všemohoucího“ — je lidský pokus o vyjádření Kristova vyvýšení, vítězství a svrchovanosti.
• P. Pokorný i J. Ratzinger mluví o kontrastu — výpověď „Ježíš vstoupil na nebesa“ (do nejužšího společenství s Bohem) je v kontrastu k Ježíši popravenému a sestupujícímu až do pekel (nejdál od Boha). „Nebe je tedy budoucnost pro člověka a lidstvo, kterou si samo nemůže dát.“ (J. Ratzinger: Úvod do křesťanství)
• Místo po pravici neoznačuje žádné konkrétní místo, nýbrž spíše „postavení“ či funkci Ježíše Krista — je totiž nejčestnější místo, na pravici vladaře sedali ti, kterým byla propůjčena výkonná moc (Ježíš přijde soudit). „Vzkříšený a nanebevzatý Ježíš dostává podíl na Boží moci a slávě.“ [3] Teprve toto spojení Ježíše poníženého, ukřižovaného a Ježíše vyvýšeného po Otcově pravici dává smysl jeho smrti.
• „Sedí“ — je definitivní umístění, je to jistota, že máme přítele na nejvyšších místech. Po pravici Boží sedí ten, který žil na zemi, trpěl, zemřel a nakonec vstal z mrtvých. S Ježíšem tam sedí celý jeho příběh i příběhy naše.

Úskalí

Nanebevstoupení není vyjádření popisné, ale vyjadřuje, že Ježíš odchází k Otci. Kam šel Pán Ježíš? Ke svému i našemu Otci, nikoliv „na obláček“ nebo „do nebíčka“. To musíme mít stále na paměti, abychom z příběhu o nanebevstoupení neudělali historku o Ježíši, který usedl na oblak a odletěl do nebe. Nanebevstoupení zvěstuje, že Ježíš je u Boha, je vyvýšen, není mrtvý, ale žije, sedí na pravici Boha Otce a odtud přijde.

Nanebevstoupení je radostná událost! Dávejme si pozor, abychom z toho neudělali pohřební událost. Je dobré zdůraznit, že Ježíš vstoupil do slávy Otce, je stále s námi a přijde znovu.

Odkazy

Ratzinger, Joseph: Úvod do křesťanství. Brno: Petrov, 1991.

Lochman, Jan Milíč: Krédo: základy ekumenické dogmatiky. Praha: Kalich, 1996.

Pokorný, Petr: Apoštolské vyznání: Výklad nejstarších křesťanských věroučných textů. Třebenice: Mlýn, 1994.

Rejchrt, Luděk — Rada, Miroslav: Slunce svítí všem: vyprávění z Knihy knih pro malé i velké děti. Praha: Česká biblická společnost, 1994.

---

Pro děti

Pro předškolní děti

Už jste se museli s někým navždycky rozloučit? Třeba s nějakým kamarádem, který odjel do ciziny nebo se odstěhoval někam hodně daleko? Bylo vám smutno? Nechal vám něco na památku nebo nějaký vzkaz či dáreček? Nebo máte nějakou společnou fotku? A zůstali jste spolu nějak ve spojení?

To se v životě stává, že některé kamarády ztrácíme, protože se odstěhují daleko — do jiného města, do jiné země. Je to těžké se rozloučit, zvláště když jsme společně zažili spoustu legrace a dobře si rozumíme. Býváme smutní, ale něco nám může pomoci, abychom nebyli tak moc smutní. Víte, co to je?

Když nám ten kamarád nebo kamarádka nechá něco na památku.

Když máme jistotu, že si budeme moci občas zavolat nebo napsat dopis nebo naše maminka si zavolá s jeho maminkou a pak nám řekne, co je nového. Zkrátka když neztratíme spojení.

Když máme naději, že se zase někdy někde potkáme.

Ježíš měl taky kamarády, své učedníky. Měli ho moc rádi. Zažili s ním spoustu věcí. Asi to nebyla vždycky legrace, ale bylo jim s Ježíšem dobře. A víte proč? Ježíš je měl rád. Měl je rád, i když občas zlobili a dělali hlouposti, něco slíbili a pak to nedodrželi. Stejně jako vás mají rádi vaši rodiče, i když občas zlobíte a neposloucháte. Ježíš a učedníci k sobě byli připoutaní.

(Vyndejte kousek lana a udělejte z něho kolečko — jako pouto. Můžete ztvárnit i celý příběh — postavičky učedníků — vystřižené postavičky z časopisů nebo postavičky z flanelografu nebo z lega, jedna výraznější postavička je Ježíš, postavte je do kolečka a kolem nich udělejte kolečko z lana.)

Učedníci byli moc smutní, když Ježíš umřel na kříži. Chyběl jim v jejich kruhu. Pak se ale stalo něco zvláštního, co nikdo nečekal. O tom jsme si povídali minule. Ježíš byl vzkříšen, vstal z mrtvých a zase se s nimi setkával, zase byl uprostřed nich. O to pouto nepřišli. Sice to bylo trochu jiné setkání než dřív, ale učedníkům s Ježíšem bylo dobře. Ježíš jim vyprávěl příběhy, vysvětloval jim, co se vlastně stalo a co mají teď dělat.

(Postavičku Ježíše můžete odít do bílého roucha a dát ji doprostřed kruhu. Můžete se dětí zeptat, co se změnilo, co je po Ježíšově vzkříšení jinak.)

Naposledy s ním byli na hoře. Ježíš jim ještě něco povídal a pak ho už neviděli. Byl tam jen oblak. Dívali se vzhůru a říkali si: Co bude dál? To už Ježíše nikdy neuvidíme? Budeme zase sami?

Vtom si Petr vzpomněl, co jim Ježíš říkal taky jednou na hoře: Nebojte se, já s vámi budu pořád, i když mě neuvidíte. Zůstaneme ve spojení. Budu u svého Otce. Nemusíte se bát. Tam na vás budu čekat. Tam pro vás chystám zaslíbenou hostinu.

Je to jako když jdete do školky. Maminka s tatínkem tam s vámi nejsou, ale myslí na vás, mají vás rádi, těší se na vás. Možná maminka taky doma chystá hostinu a až se vrátíte ze školky a tatínek z práce, budete se společně radovat.

Učedníci šli pomalu z hory dolů do města. Moc nemluvili. Bylo jim smutno. Když přišli domů, začali se společně modlit: „Pane Bože, je nám smutno. Pomoz nám. Pane Ježíši, my se bojíme, když tu s námi nejsi. Prosíme, pomoz nám.“

A pak — jako by je někdo vzal za ruku, objal, položil ruku na rameno. To pouto s Ježíšem je tu dál. Nějak se postupně přestávali bát, už nebyli tak smutní, trošku se i usmívali.

Petr tiše zašeptal Janovi, který seděl vedle něj: „Já myslím, že Ježíš není daleko. Skoro jako by byl tady s námi.“

A Jan se na něj udiveně podíval: Vidíš, mně to taky tak připadá.“

(Na závěr můžete vzít ještě jedno lano a nechat ho viset nad kruhem učedníků jako ilustraci toho, že Ježíš je s nimi, i když ho nevidí a jsou k němu i nadále připoutáni, i když trochu jinak než když byl s nimi na zemi. Můžete se dětí zeptat, co se změnilo, co je po Ježíšově nanebevstoupení jinak.)

Učednici zůstali spolu, modlili se, vzpomínali na Ježíše a čekali, co se bude dít dál. Co pro ně Pán Bůh připravil.

My se, děti, taky teď společně pomodlíme jako učedníci. Modlitba je naše spojení s Ježíšem, který vstoupil na nebesa a sedí po pravici Boha, našeho Otce.

(Pokud máte dlouhé lano, můžete si sednout do kruhu, děti lano drží a konec lana směřuje do středu, kde je buď obrázek nanebevstoupení Páně nebo Ježíšův kříž nebo svíčka nebo jakýkoliv symbol odkazující na Boží přítomnost.)

Pane Ježíš Kriste, děkujeme, že jsi s námi, i když tě nevidíme. Děkujeme ti, že můžeme cítit tvou lásku. Děkujeme ti, že jsme k tobě připoutáni a ty nás pevně držíš a nepustíš. Děkujeme ti také, že jsme láskou připoutáni k sobě navzájem, s našimi rodiči, sourozenci, prarodiči, kamarády. Amen.

(Můžete ještě dětem dát pracovní list k Nanebevstoupení od Z. Šorma, poslouží jako možnost si vymalovat obrázek i jako možnost opakování. Děti si tam mohou dopsat nebo domalovat, jak s námi Ježíš je (modlitba, příběhy v Bibli, myslí na nás, pouto lásky, křest, Večeře Páně aj.)

Pomůcky: postavičky učedníků a Ježíše (vystřižené z novin, časopisů, flanelograf nebo lego postavičky či jiné), dva kousky lana, případně ještě jednou dlouhé lano a svíčka nebo kříž apod.; pracovní list z katechetického webu.

Pro mladší děti

Vyprávění o Ježíšově nanebevstoupení můžete začít rozhovorem nad obrázky s tématem loučení, odcházení, ztráty — co se na tom obrázku děje? Někdo se loučí? Někdo odchází? Co asi prožívají ti, kdo zůstali? Je jim smutno? Mají radost? Bojí se?

A co vy, už jste to někdy zažili — loučení s někým, koho máte hodně rádi — s rodiči před odjezdem na tábor, s kamarádkami na táboře, s farářem, s paní učitelkou? Co jste prožívali? Bylo vám smutno? Těšili jste se, že se zase uvidíte? Měli jste strach, že to bez rodičů na táboře nezvládnete?

(Pokud nemáte k dispozici obrázky, můžete vyjít pouze ze situace dětí.)

Pamatujete si ještě, jak prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly ženy ke hrobu s vonnými mastmi, aby pomazaly Ježíšovo mrtvé tělo a nalezly kámen od hrobu odvalený? Vešly dovnitř, ale Ježíšovo tělo nenašly. Nerozuměly tomu, byly úplně bezradné. A v tom u nich stáli dva muži v zářícím rouchu a ptali se jich: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen!“ Ježíš je pravý člověk, zemřel pravou nefalšovanou smrtí. (Můžete dětem ukázat obrázek Ježíše na kříži, např. zpěvník BTS str. 122–123.) Ale Ježíš je také pravý Bůh, a proto jeho smrt nebyla a nemohla být úplným koncem. Kámen je odvalen. Hrob je prázdný. Ježíš byl vzkříšen. (Můžete dětem ukázat obrázek prázdného hrobu, např. zpěvník BTS str. 131.) Vidíme, že tenhle příběh Boží lásky a odpuštění prostě nemohl skončit v hrobě.

Ježíš se po svém vzkříšení s učedníky potkával. Sice jinak, ale přece jen to byl on — vzkříšený Ježíš. Ještě znovu jim odpustil, co potřebovali odpustit. Ještě znovu je povzbudil a poslal na cestu zvěstování. Ještě byl s nimi zde na zemi, v jejich starostech, v jejich domech, u jejich stolu, na jejich cestě. Vzkříšený Pán dal učedníkům dost příležitostí, celých 40 dní, aby ho potkali a aby je ujistil: Jsem živý, zůstávám s vámi, i když se stmívá, i když vám ubývá sil.

Ježíš zval rád lidi ke stolu. (Můžete dětem ukázat obrázek hostiny, např.kniha Slunce svítí všem str. 116.) Rád stoloval se svými učedníky, a tak je pozval i na rozloučenou ke stolu. Seděli kolem jednoho stolu a vzpomínali na to, co spolu zažili.

Ježíš se najednou postavil a řekl učedníkům: „Nebojte se, nerozcházejte se, zůstávejte spolu a čekejte veliké Boží divy. Budete pokřtěni Duchem Božím.“

Učedníci tomu moc nerozuměli, ale co může být větší Boží div než příchod Božího království. A tak se Ježíše ptali: „Pane, takže to přijde brzy? Království Boží? Už se můžem začít těšit?“

Ježíš jim řekl: „Tím si vůbec nelamte hlavu, kdy to nastane, kdy přijde Boží království. To není vaše věc. To je Boží věc. Já odcházím ke svému Otci, který mě poslal a vás posílám, abyste tu radostnou zprávu poslali dál. Pošlete to dál. Předejte to vašim dětem. Vše, co jste ode mne přijali. Vše, co jste se ode mne naučili. Vše, co jste se mnou ve svém životě zažili. Pošlete to dál. Nenechávejte si to nejdůležitější, na čem stojí váš život, pro sebe. Netajte to vašim dětem ani sousedům ani známým. Začnete v Jeruzalémě a budete pokračovat po celém Judsku a potom v Samaří a pak půjde evangelium až na kraj světa, který znáte. Nebojte, nebudete na to sami, dostanete sílu od Boha.“

Učedníci měli na mysli i na jazyku ještě spoustu otázek. Ale odpovědí jim bylo Ježíšovo nanebevzetí. Po těch slovech byl totiž Ježíš před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. Ježíš se vrátil domů, ke svému Otci, ale v jeho síle budou učedníci zvěstovat evangelium všem národům. (Můžete dětem ukázat obrázek nanebevstoupení, např. zpěvník BTS str. 139.)

Ale to bude ještě chvíli trvat, protože zatím tu stojí jak zařezaní. Upřeně hledí k nebi. Jako kdyby jim uletěl milovaný balónek. A možná by tam stáli do dneška, kdyby je neoslovili dva muži v bílém rouchu a neobrátili jejich zrak úplně jiným směrem: „Haló, haló, muži z Galileje, co tu stojíte, jako kdyby vám uletěly včely? Co tu stojíte jak zkamenělí a zíráte kam se vám ztratil váš Pán? Dostali jste úkol, tak na co čekáte? Jen se pěkně vydejte na cestu, čekejte a těšte se. On určitě splní, co slíbil.“

Konečně se pohnuli. Zatím směrem dolů z Olivové hory. Vrátili se do Jeruzaléma a začali plnit Ježíšův úkol, zůstali spolu, modlili se a očekávali veliké Boží divy. A Ježíš s nimi byl v jejich modlitbách. (Můžete dětem ukázat obrázek k písni „Někdo mě vede za ruku“ ze zpěvníku BTS str. 45.)

My se, děti, taky teď společně pomodlíme jako učedníci. Modlitba je naše spojení s Ježíšem, který vstoupil na nebesa a sedí po pravici Boha, našeho Otce.

Pane Ježíš Kriste, děkujeme, že jsi s námi, i když tě nevidíme. Děkujeme ti, že můžeme cítit Tvou lásku. A prosíme tě, ať umíme tu tvou lásku posílat dál. Amen.

(Můžete ještě dětem dát pracovní list k Nanebevstoupení od Z. Šorma, poslouží jako možnost si vymalovat obrázek i jako možnost opakování. Děti si tam mohou dopsat nebo domalovat, jak s námi Ježíš je [modlitba, příběhy v Bibli, myslí na nás, pouto lásky, křest, večeře Páně aj.]).

Pomůcky

Různé obrázky k situaci loučení (zde, zde); obrázek Ukřižovaného a Vzkříšeného Ježíše, jak odchází do nebe, ve zpěvníku Buď tobě sláva (str. 139 nebo 149); nebo fotka, jak se ve sboru loučíte s farářem, s farářkou, můžete využít i téma smrti — obrázek hřbitova, pohřbu.

Obrázky, které vám mohou pomoci vyprávět příběh o nanebevstoupení: zde, zde, zde; případně můžete použít obrázky ze zpěvníku Buď tobě sláva nebo ze Svítá apod.

Pro starší děti

Práce s biblickými texty

1. Na velkém papíru máme napsanou výpověď Kréda: Vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího (odkud přijde soudit živé i mrtvé).
2. Co se patří k minulosti? Co patří k přítomnosti? Co se vztahuje k budoucnosti? (Minulost = nanebevstoupení; přítomnost = sedí na pravici; budoucnost = soud.)
3. Čtyři evangelia, čtyři texty o nanebevstoupení a svědectví Skutků apoštolských (Mt 28,16–20, Mk 16,9.20, L 24,44–53, J 16,25–28, Sk 1,1–14, případně J 14,1–4) — rozdejte každému dítěti nebo skupince dětí jeden text. Mají za úkol si text přečíst a vyplnit tabulku, kterou budete mít připravenou na velkém papíru nebo tabuli. Je dobré je upozornit, že z žádného textu se nedozví všechny odpovědi.

Odpovídají na otázky:

• Co dělal Ježíš před nanebevstoupením?
• Co dělali učedníci před nanebevstoupením?
• Kde se nanebevstoupení odehrálo a kdo u toho byl?
• Jak se nanebevstoupení Ježíšovo událo?
• Co prožívali učedníci po Ježíšově nanebevstoupení?
• Co dělali učedníci po Ježíšově nanebevstoupení?
• Byl Ježíš nějakým způsobem i po svém nanebevstoupení s nimi?
• Co se z tohoto biblického textu objevuje ve výpovědi Kréda?

1. Podívejte se na tabulku. Mají všechny tyto biblické oddíly něco společného? Co vás v těch textech zaujalo? Co pro vás bylo nové?
2. Jak je s námi Ježíš dnes? Jaký úkol nám dal? Plníme ho?

Pomůcky: velký papír.

Přesah

Ježíš je u Boha. Není fyzicky přítomen ve světě. Je s námi skrze Ducha svatého. My ho můžeme (máme) ve světě „zpřítomňovat“ — to je něco aktuálního, úkol pro nás.

1. Na velký papír napište NANEBEVSTOUPENÍ — zeptejte se dětí, co to znamená, co je napadá, s čím mají toto slovo spojené, s jakým příběhem, s jakou představou atd.
2. Ježíš po svém vzkříšení pozval učedníky na horu, kde jim dal úkol. Pamatujete si, jakou roli hrála v Ježíšově životě „hora“ — které příběhy, události se na hoře odehrály? (Ďábel vzal Ježíše na vysokou horu a ukázal mu všechna království světa, Kázání na hoře — blahoslavenství atd., proměnění na hoře.)
3. Na velký papír s nápisem nanebevstoupení položte nějaký obrázek nebo ikonu Vzkříšení Páně, kolem obrázku položte tyto předměty: Nový zákon nebo celou Bibli, fotografii lidí různých národů a ras, fotografii z křtin nebo křtitelnici nebo nějaký obrázek vztahující se ke křtu, obrázky nebo materiály z biblických hodin, fotku nebo obrázek s večeří Páně nebo kalich a talířek, který se používá na večeři Páně ve vašem sboru.

Zeptejte se dětí, co vidí, co to může znamenat, jak tomu, co vidí, rozumí?

1. Ke každému předmětu, mohou děti přiložit papírek s jedním z úkolů, které Ježíš jedenácti učedníkům dal.
2. Na závěr můžete mluvit o tom, že Ježíš i po svém nanebevzetí zůstává s námi. Ve světle Matoušova evangelia můžeme s dětmi mluvit také o tom, že učedníci dostali úkol Ježíše zpřítomňovat — kázáním evangelia, získáváním učedníků, křtěním, učením.

Jak ještě můžeme zpřítomňovat Ježíše v tomto světě? (sloužíme druhým, máme se rádi, odpouštíme si, chráníme utiskované atd.) Jak já mohu zpřítomňovat Ježíše v tomto světě?

Pomůcky: velký papír s nápisem nanebevstoupení, ikona nebo obrázek se Vzkříšením, papírové kartičky a ilustrační předměty.

Ad kartičky — „rozstříhejte“ Ježíšova slova:

• jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky;
• křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého;
• učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal, a hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání věků.

Ad předměty ilustrující jednotlivé úkoly:

• Nový zákon nebo celou Bibli a obrázek lidí různých národů a ras (např. Unicef nebo z nějakých letáků humanitární pomoci nebo České biblické společnosti apod.) — zvěstování evangelia a získávání učedníků ze všech národů a ras (úkol misie).
• Fotografii ze křtin nebo křtitelnici nebo nějaký obrázek vztahující se ke křtu — úkol křtít, konat svátosti atd.
• Obrázky nebo materiály z biblických hodin, nedělek — např. otčenáš, příběh o Samařanovi, odpuštění apod., — úkol vyučovat (katecheze) a pak zachovávat vše, co Ježíš přikázal (sem může patřit i diakonie, služba potřebným aj.).
• Obrázek s večeří Páně nebo kalich a talířek, který se používá na večeři Páně ve vašem sboru — u večeře Páně můžeme zakoušet Ježíšovu přítomnost, odpuštění, přijetí — hle, on je s námi!

---

Liturgie

Rituál

Na úvod jednotlivých hodin můžete společně s dětmi recitovat:

Věřím v Boha Otce, který nás stvořil, věřím v jeho Syna, který nás zachránil, věřím v Ducha svatého, který nás proměňuje.

Nebo (podle refrénu Svítá 372):

Víru nám dej, co úskalí zdolává, k doufání měj, když prchá z nás odvaha, lásku rozdávej.

Biblický text k zapamatování

A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě. (J 12,13)

Okénko do bohoslužeb

Budeme mluvit o pozdravech, které říkáme, když odcházíme. Jaké znáte pozdrav na rozloučenou? Různé pozdravy můžeme psát na tabuli, papír nebo flipchart. Trocha etymologie, resp. o významech slov: Co vyjadřuje pozdrav „na shledanou“? Uvědomujeme si, když tento pozdrav vyslovujeme, že věříme, doufáme v další setkání? Můžeme se společně zamyslet i nad etymologií dalších pozdravů (které asi nepoužíváme tak často): na viděnou; na slyšenou; sbohem; s Pánem Bohem; ahoj – ad honorem Jesu (ku cti Ježíše) pozdrav – od slova zdravit – přát zdraví (21. 11. - světový den pozdravů) Dnes v nedělce: jak se loučil před odchodem Ježíš a co se o tom říká v Krédu.

Modlitba

Modlitby jsou uvedeny jako součást vyprávění pro předškolní i mladší děti.