Pracovní list je koncipován jako stolní hra pro tři hráče – dva stavitele a jednoho bořitele. Můžete ji dětem představit na začátku a biblický příběh k ní vyprávět jako „legendu“. Můžete si ji také zahrát po výkladu. Rozstříhejte list na jednotlivé kartičky (Pokud jej podlepíte čtvrtkou, bude se vám hrát lépe a hra déle vydrží.).

Pracovní list využijete asi spíš po výkladu, kdy už děti budou znát poselství biblického vyprávění, a tak se jim bude lépe skládat vyznání stavitelů. Cihly vystřihejte. Nejdřív budou děti skládat věty. Potom z nich mohou na volný papír postavit (nalepit) chrám.

Úkol z obrázku zadejte dětem na začátku. Vybrané výroky mohou třeba vybarvit jednou barvou. Mluvte s nimi o důvodech jejich výběru. Potom jim nastiňte situaci knihy Job – k Jobovi, kterého postihla veliká neštěstí, přicházejí jeho tři přátelé a snaží se ho utěšit a domluvit mu. Nechte děti tipovat, které výroky jsou Jobovy a které jeho přátel. Mohou je třeba obtáhnout dvěma barvami.

Děti mají nejprve nakreslit do bublin, jak „to dopadlo“ (Tedy jak dopadly Hamanovy záměry a rady v obdobných bublinách na druhé straně). K tomu potřebují příběh znát. Jak se s ním seznámí, je na vás a vašem posouzení jejich schopnosti. Můžete jim ho vyprávět, můžete jej společně číst, mohou si ho číst samostatně. Protože jde o delší úryvek, bude dobré, když jim ho zestručníte – tj.

Schůzku můžete začít rozhovorem o obrázku. Ptejte se dětí například, zda se jim dívka na obrázku líbí, jestli by mohla uspět v soutěži Miss, jestli vědí, proč má okolo sebe hvězdy (Ester = hvězda), proč má nad hlavou korunu, čí to mohla být princezna, jak se jí stala, proč má za sebou tak krutý obraz, atd. Přitom představujete dětem základní postavy a události příběhu. Na zpracování úkolu to však asi nebude stačit.

Děti mají seřadit obrázky podle biblického příběhu správně za sebou. (Pořadí zleva odshora: 5, 3, 8, 2, 7, 4, 1, 9, 6.) Jak budete postupovat, záleží na tom, zda a jak děti ve vaší skupině biblické příběhy znají. Pokud děti příběh o Danielovi ve lví jámě už znají, můžete je hned vyzvat, aby se pokusily obrázky očíslovat a pak si příběh z bible společně číst a pořadí kontrolovat.

Úkol z horní poloviny listu můžete použít jako motivační uvedení. Společně si projděte, co děti vybraly. Po vyprávění nebo přečtení biblického příběhu se můžete k úkolu znovu vrátit a vyzvat děti, aby jinou barvou označily, pokud nyní chtějí svůj výběr nějak opravit. Mohou si vzájemně radit, domlouvat se. Potom se jich zeptejte, čí je podle biblického příběhu ta ruka ve spodní části obrázku a co psala.

Situace z Da 3, kdy si totalitní moc osobuje právo určovat, čemu mají lidé věřit, koho bezpodmínečně ctít, a především tento její nárok viditelně uznat, se v historii v různých obměnách mnohokrát opakovala a opakuje.

Úkol z pracovního listu může plnit dvojí úlohu: buď může děti zaujmout, soustředit a stát se odrazovým můstkem pro vaše vyprávění, nebo může po něm vyjádřit, zopakovat a potvrdit jeho poselství. V prvním případě rozdejte listy dětem na začátku a vyzvěte je, aby ze slabik v soše poskládaly sloku písničky (Jde o „Chvalozpěv“ – Svítá 215 či Dodatek 632; 1.

Význam a změnu jmen do rámečků v horní polovině pracovního listu si děti mohou doplňovat během vašeho výkladu. Pokud jsou děti samostatnější, můžete také připravit bible a biblické slovníky a vyzvat je, aby si změněná jména, jejich význam i význam původních jmen samy našly a ptát se jich, proč asi velitel dvořanů mládencům jména takto změnil.