Lukáš 11,2–4

Ježíš vyprávěl podobenství o království nebeském. Království je připodobněno čekání na ženicha. Družičky - panny se přichystaly, nastrojily a vzaly s sebou

lampy, aby mohly ženichovi posvítit v jeho průvodu. „Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných” nebo jinak „Pět z nich bylo opatrných a pět

Jeden ze zákoníků zkoušel Pána Ježíše a položil mu otázku: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?” Ježíš vyzkoušel zákoníka ze Zákona

i Proroků. Zákoník vše uměl, ale neporozuměl, co Ježíš říká. Proto Ježíš vyprávěl podobenství.

Jákob se vracel domů do země svých otců, kterou jim Pán Bůh zaslíbil. Vracel se domů v obavách o svůj život, protože nevěděl, jak jej bratr přijme po všem tom, co mu provedl. Překročil potok Jabok a utábořil se tam se svými ženami i dětmi, aby přečkal noc.

Byl jeden člověk na cestách. Zastihla jej noc. V noci není dobře být venku sám. Řekl si: „Půjdu ke svému příteli, který bydlí nedaleko. Snad u něho naleznu nocleh i dostanu něco k jídlu a posilním se na cestu.”

Izraelský lid byl vyveden z egyptského otroctví. Byl vyveden na poušť. Na poušti pobýval čtyřicet let. Poušť je místo, kde si Pán Bůh ty, které miluje, tříbí a přezkušuje. Pán Bůh učil svůj lid, aby spoléhal na jeho ochranu a milosrdenství. Je nemožné na poušti žít bez Boží ochrany a společenství lidí.