{y}I{/y}
Dopřej, Bože, mé modlitbě sluchu, neskrývej se před mou prosbou.

{y}II{/y}
Věnuj mi pozornost, odpověz mi, lkám a sténám, zmateně se toulám,

{y}I{/y}
neboť nepřítel mi spílá, svévolník mě tísní,

{y}II{/y}
chtěli by mě zlomit ničemnostmi, štvou proti mně plni vzteku.

{y}I{/y}
Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti,

{y}II{/y}
padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo.

{y}I{/y}
Pravím: Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil bych se jinde.

{y}II{/y}

Stvoř mi, Bože můj, nové srdce čisté,
ať znovu žiji v duchu přímém.

Smiluj se, Bože, pro své milosrdenství nade mnou,
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Úplně ze mě smyj vinu mou
a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé.

A tak se ukáže, jak je spravedlivý tvůj rozsudek,
že jsi bez úhony ve svém soudu.
Hle, líbí se ti srdce upřímné,
ve skrytu mě učíš moudrosti!

Všech národů hlas jásavý
ať Pána svého oslaví.
On sám je vládcem důstojným,
nechť zní mu chvály s tleskáním:
Haleluja.
𝄆 Haleluja. 𝄇

Nad králi vládne Bůh a Pán,
svou moc dal znát všem končinám.
Nám k spáse vítězem se stal,
zem líbeznou nám odkázal. 𝄆 Haleluja. 𝄇

Do výšin vstoupil v slávě své,
zní polnic tóny zářivé.
I knížat zástup zdvihne hlas,
svůj žalm ať zpívá každý z nás: 𝄆 Haleluja. 𝄇

Blízký je Hospodin všem, kdo ho vzývají.

Bůh je naše útočiště a síla,
osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země,
i kdyby se hory řítily do hlubin moře.

Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu,
přesvatému stánku Nejvyššího.
Bůh je v jeho středu, nepohne se,
od časného jitra ho Bůh bude chránit.

S námi je Hospodin zástupů,
Bůh Jákobův je naší tvrzí.
Pojďte, pozorujte Boží skutky,
které učinil k úžasu země.

O dobré věci chci zpívat,
o tom, čím přetéká srdce.
Vyprávět všem o tobě, Pane, můj Králi.

Krásný jsi nad syny lidské,
svými rty zvěstuješ milost,
Požehnaný, tebe Bůh vyvolil králem.

Ústa tvá mluví jen pravdu
mocnější nad velké vojsko.
Spravedlnost, mírnost a tichost jdou s tebou.

Právo ctíš, odmítáš zvůli,
skutky tvé vzbuzují bázeň.
Před trůnem tvým národy světa se skloní.

Aloí šaty tvé voní,
bohatí po přízni dychtí,
z dalekých míst přináší královské dary.

{y}I{/y}
Dopomoz mi, Bože, k právu, ujmi se mého sporu,

{y}II{/y}
dej mi vyváznout před bezbožným pronárodem, před člověkem záludným a podlým!

{y}I{/y}
Tys přece moje záštita, Bože. Proč zanevřel jsi na mě, proč stále chodit mám zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?

{y}II{/y}
Sešli své světlo a svoji věrnost; ty ať mě vedou, ty ať mě přivedou k tvé svaté hoře, k příbytku tvému,

{y}I{/y}
a já tam přistoupím k Božímu oltáři, k Bohu, zdroji své jásavé radosti,

{y}II{/y}

Proč jsi smutná, duše má,
a proč se kormoutíš ve mně?

Jako jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
Skoro-liž půjdu a ukáži se před obličejem Božím? Žízní duše má Boha, Boha živého.

Slzy jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám.

Chodíval jsem s mnohými a ubírával se s nimi do domu Božího
v zástupu plésajících s díkčiněním a hlasitým zpíváním.

Svou naději jsem vkládal
jen v Boha samého,
Pán vyslyšel můj nářek,
hlas poníženého.
Záchranou stal se v nouzi,
v zoufalství bezedném,
mé nohy klesající
vrátil na pevnou zem.

Píseň dal němým ústům,
zpěv chválou zářící,
v něm zní teď dobrá zpráva
všem pochybujícím.
Zázraky, pomoc, spásu
chci hlásat ztraceným,
úmysly neslýchané
s nehodným stvořením.

V Pánu kdo našel víru,
své pevné doufání,
lžím, bludům nepodléhá,
modlám se neklaní.
Ten, kdo před Božím dílem
v úžasu zůstal stát,

{y}I{/y}
Hospodine, dej mi poznat, kdy přijde můj konec a kolik dnů je mi vyměřeno, ať vím, kdy ze světa sejdu.

{y}II{/y}
Hle, jen na píď odměřils mi dnů a jako nic je před tebou můj věk.

{y}I{/y}
Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně.

{y}II{/y}
Každý žitím putuje jak přelud, hluku nadělá, ten vánek pouhý, kupí majetek a neví, kdo to shrábne.

{y}I{/y}
A tak jakou mám naději, Panovníku? Moje očekávání se upíná jen k tobě.

{y}II{/y}

{y}I{/y}
Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.

{y}II{/y}
Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo.

{y}I{/y}
Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého.

{y}II{/y}
Přidržuj se bezúhonného, hleď na přímého; pokojný muž bude mít potomstvo.

{y}I+II{/y}
Hospodin je spása spravedlivých, záštitou v čas soužení jim bývá.