{y}I+II{/y}
Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?
{y}I{/y}
Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost.
{y}II{/y}
Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili.
{y}I{/y}
Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi,
{y}II{/y}
jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.
{y}I{/y}
Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal,
{y}II{/y}
ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.
{y}I{/y}
Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost.
{y}II{/y}
Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.
{y}I{/y}
Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.
{y}II{/y}
Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.
{y}I{/y}
Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.
196

