Sláva chvil, jež dnes v paměti mám
Sláva chvil, jež dnes v paměti mám,
dnů, kdy se úděl náš náhle změnil,
byla jak sen, co nám Hospodin zjevil.
Tvář svou nad Siónem rozjasnil Pán.
Smích a hlahol tam ústy všech zněl,
lidé všech národů bázeň měli,
vždyť věci zázračné s námi se děly,
tvář svou nad Siónem rozjasnil Pán.
Dnes však pláč je náš úděl a chléb,
v zármutku zkoušíme sít tvé slovo,
jen ty sám můžeš dát důvěru novou,
tvář svou rač obrátit v lásce zpět k nám.
Tak, jak pustina v úrodnou zem,
