Pomoz mi, můj Pane, abych nežil planě,
abych nežil planě tam, kde chceš mne mít.

Pomoz, Pane milý, abych měl dost síly,
abych měl dost síly bližním odpustit.

Pomoz, když se bojím, ať vždy pevně stojím,
ať vždy pevně stojím tam, kde nutný jsem.

Pane, slyš mé přání, vzdal vše, co mi brání,
vzdal vše, co mi brání být tvým člověkem.

Mne zajmi, Pane můj,
pak volný ihned jsem,
mne donuť, svůj bych schoval meč,
a budu vítězem.
Já klesám ve vřavě,
když sám jsem svoje stráž,
ty uvězni mne v loktech svých,
pak silná je má páž.

Mé srdce slabé je,
než nalezne je Pán,
mé srdce nezná jistoty,
jím zmítá divý van.
Je zcela bez moci,
než ty je spoutáš sám,
ó zotroč srdce láskou svou,
unikne smrti tmám.

Má síla umdlévá,
než k službě dospěje,
v mém nitru oheň neplane,
má slábne naděje.
Svou sílu přijmout smím,

Bože, netrestej mne v hněvu.
Nekárej mne.
Zadrž své rozlícení.
Na mne dolehla tvá ruka
pro mou vinu.
Neklid duši zaplavil,

neboť i má provinění
víc mne tíží.
Byl jsem tak pošetilý.
Smutný chodím dnem i nocí,
v tmách se ztrácím.
Bolest svou mám před sebou.

Všechny prosby úpěnlivé,
mé sny, touhy,
před tebou odkryty jsou.
Mne už opustila síla.
Srdce slábne.
Z očí mizí světla zář.

Ti, kdo mě vždy milovali,
v dálce stojí,
ode mne odtáhli se.
Nepřátelé radují se

Stvoř srdce čisté, Bože, mi
a ducha přímého,
chci s důvěrou žít se všemi,
zbav sám mne od zlého.

Dej touhu víc se otevřít
ať vítám příchod tvůj.
Ty sám chceš srdce proměnit,
svou láskou potěšuj.

Krev tvá ať léčí duši mou
a dává znovu žít,
tvůj kříž a tvář milostivou
smím v hloubi objevit.

Svou moudrostí ať svatý Duch
mou víru provází.
Ať vládne v míru mocný Bůh,
je blízko v nesnázích.