Mne zajmi, Pane můj,
pak volný ihned jsem,
mne donuť, svůj bych schoval meč,
a budu vítězem.
Já klesám ve vřavě,
když sám jsem svoje stráž,
ty uvězni mne v loktech svých,
pak silná je má páž.

Mé srdce slabé je,
než nalezne je Pán,
mé srdce nezná jistoty,
jím zmítá divý van.
Je zcela bez moci,
než ty je spoutáš sám,
ó zotroč srdce láskou svou,
unikne smrti tmám.

Má síla umdlévá,
než k službě dospěje,
v mém nitru oheň neplane,
má slábne naděje.
Svou sílu přijmout smím,
můj Pane, z rukou tvých,
tvá láska slabost odpouští
a přemáhá můj hřích.

Má vůle není mou,
než tvojí stane se,
i kdyby trůnu dosáhla,
jím vánek otřese.
V té vřavě získá si
opory jediné,
když v tobě život nalezne
a v tobě spočine.