Proč se svět marností, bohatstvím honosí?
Vždyť jeho sláva, lesk, skončí vždy v bezmoci.
Co stavěl s námahou, za chvíli pomine.
Jak suchá tráva zas, jak suchá tráva zas v dýmu se rozplyne.

Kde jsou dnes králové slavní a vznešení,
mudrci hloubaví v rozum zahledění?
Kde říše, národy, co chtěly vládu mít?
Jak loňský sníh mizí,
jak loňský sníh mizí,
musely odejít.

Člověče můj milý, čeho se přidržíš?
Co navždy zůstane, co zítra opustíš?
Kochat se hojností, těšit blahobytem?

Bože, Otče věčnosti,
Stvořiteli mocný,
odpusť viny, slabosti,
smiluj se nad námi!

Ty jsi na kříž v bolesti
nesl naše hříchy.
Kriste, Králi nebeský,
smiluj se nad námi!

Duchu svatý, rádce náš,
v darech přebohatý,
osvěť lid tmou zajatý,
smiluj se nad námi!

Radujte se v Pánu vždy,
radujte se nyní.
Na kříži on dokonal,
aby triumf smrti vzal
pro naše dobrodiní.

Že nám Pán je nablízku,
na paměti mějte.
V tento strastiplný čas
Kristus dává světu jas,
tak tmy se nelekejte.

Mírnost vaše před světem
ať se nezastydí.
Skromní buďte, laskaví,
spravedliví tak, ať ví
to záhy každý z lidí.

Starostmi se netrapte,
Bůh je při nás stále.
Jemu služte s radostí,
předkládejte žádosti
i hlasy spojte v chvále.

Pokoj Boží převýší
každé pomyšlení.

𝄆 I když se rozcházíme, ty s námi zůstáváš, 𝄇 𝄆 jak nám jsi slíbil zdávna, ó Pane náš. 𝄇

𝄆 Tvůj hlas na naší pouti nás dále provází, 𝄇 𝄆 i víra když se hroutí, on blíž nám zní. 𝄇

𝄆 Tak v síle slova tvého dál každý smíme stát, 𝄇 𝄆 v té síle, která chrání jak pevný hrad. 𝄇

𝄆 Ten hrad, co skrýši skýtá i nám všem bloudícím, 𝄇 𝄆 kde rád každého vítáš a jídáš s ním. 𝄇

Učiň mne, Pane, nástrojem,
ať zářím, ať zářím
tvým pokojem.

Kde dusí nenávist, ať lásku vnáším,
kde tiskne bezpráví, ať křivdy snáším,
ať víru rozsévám do pochybností,
ať učím sklíčené budovat mosty.

Ať pokoj přináším, kde zuří hádky,
ať klidnou důvěrou přemáhám zmatky,
kde vládne temnota, ať světlo křesám,
se všemi smutnými ať v tobě plesám.

Požehnej, Pane můj, mé snaze přímé,
víc než být potěšen, chci těšit jiné,
víc než být pochopen, druhé chci chápat,
víc než být milován, chci lásku dávat.

Dnes k svému stolu zve nás Pán,
i kříšník bude uvítán.
Jak vzácné je, když stoluje
dárce spásy s námi.

Snad máme bolest, trápení.
Zde ale radost pramení.
Jak vzácné je, když stoluje
dárce spásy s námi.

I vinu, která tíží nás,
on z našich ramen snímá zas.
Jak vzácné je, když stoluje
dárce spásy s námi.

Co znamená ta hostina?
Že nový věk už začíná.
Jak vzácné je, když stoluje
dárce spásy s námi.

Ty, Kriste, dej nám pokrm svůj
a Duchem svým nás posiluj.

Buď Bohu chvála, dík a čest a pozdravení,
že vzešla nová ratolest na vinném kmeni.
Z milosrdenství Otcova
jsme děti těla Kristova
a putujeme s ním
za Božím královstvím.

Co mluvil Bůh, jsme slyšeli, jen dejme víru
všech nejlepšímu Příteli a Králi míru.
Ta slova v srdci chovejme,
svědectví v činech vydejme
těm, které svěřil nám
do péče Pán Bůh sám.