Jak příjemné, můj Pane,
přebývat v domě tvém.
Pro zemdlenou mou duši
ty sám jsi příbytkem.
Ve stínu tvém se skryji,
i srdce mé chce vyjít
vstříc Pánu s jásotem.

V tvém chrámě smí si najít
i ptáci přístřeší.
Křik mláďat, pláč a bázeň
tvá blízkost utěší.
Kdo dlouhou pouť chce začít,
kdo ve tvé síle kráčí,
tomu jsi bezpečím.

Je lépe krátkou chvíli
smět zůstat v branách tvých,
než dlouhá léta marná
žít tam, kde vládne hřích.
Vždyť Bůh je štítem v boji,
lékem, co rány hojí,

Důvěřuj se v Pána, ó duše má,
zvečera i zrána on ti pomáhá.
On zná tvou strast,
promění ji v slast,
nový květ okrášlí tvou pozemskou vlast.
On v každé době, on v každý čas
pomoci chce tobě, slyší tvůj hlas.

Důvěřuj se v Pána, ó duše má,
zvečera i zrána on ti pomáhá.
On z žalosti
tvoří radosti,
jím tvoje nabývá blaho stálosti.
Ó Bože věčný, jenž srdce znáš,
přijmi dík srdečný, ty, Otče náš!

Ty s námi zůstáváš,
když zmateně se ptáme,
kde naleznout tě máme.
K nám ztraceným se znáš.
Byls dřív, než povstal svět?
Vždyť nemáš, Králi králů,
kde složit ani hlavu,
tvým domovem je chlév.

Kdes nechal svoji moc?
Kde zůstaly tvé síly?
Jak míníš dojít k cíli,
když vládne všude noc.
Svou slávu ukrýváš,
jdeš cestou pohrdání
a nikde ani zdání,
že ty jsi Mesiáš.

Chceš ku pomoci být,
kde selháváme stále
a nevíme, jak dále,
když neumíme žít.
Ty o každém z nás víš,

Modré nebe, slunce zář, Pánu patří díky,
zvedni oči, zjasni tvář, Pánu patří díky.
Když je pod mrakem, jako zázrakem Pánu patří díky.
Díky za vše, co nám dal.
Pánu sláva za všechno, co nám denně dává.

Zpívám, i když smutky mám, Pánu patří díky,
tančím nebo klopýtám, Pánu patří díky.
Když mám pod hlavou kámen s únavou, odvahu mi dává.
Díky za vše, co nám dal.
Pánu sláva za všechno, co nám denně dává.

I v té nouzi nejvyšší, Pánu patří chvála,
když se zdá, že neslyší, Pánu patří chvála.