Buď sláva Bohu, chvála Otci, který stvořil zemi
EZ604
Buď sláva Bohu, chvála Otci, který stvořil zemi
a v lásce své dal člověku svět s dary jeho všemi.
On ke svobodě přivádí svůj vyvolený lid,
ať chvály zazní, nechceme už jiných bohů mít.
Buď sláva Bohu, chvála Synu, pozdrav svého Krále,
na kříži trpěl, zvítězil, je mezi námi stále.
Zná bídu naši, smutek náš – to všechno prožil sám,
ať chvály zazní, nade všemi pány on je Pán.
Buď sláva Bohu, chvála Duchu – to on sílu dává,
kde působí, tam veliká se v lidech změna stává.
Věřme v Boha jednoho, Pána stvoření všeho
EZ603
Věřme v Boha jednoho,
Pána stvoření všeho,
v něho mějme víru,
v Otce všemohoucího,
Syna, Ducha svatého,
všichni bez rozdílu.
Syn se ráčil vtěliti mocí Ducha svatého,
z Panny se naroditi pro člověka hříšného,
pro člověka hříšného.
Proň ráčil pracovati,
lání, bití trpěti,
na kříži umříti,
nad peklem zvítěziti
a ďábla poraziti,
potom z mrtvých vstáti.
Na nebesa vystoupiti dne čtyřicátého,
na pravici seděti Boha Otce věčného,
Boha Otce věčného.
Věřme v Ducha svatého,
Svou víru s nadějí spolu vyznávejme
EZ602
Svou víru s nadějí spolu vyznávejme
v Boha Otce mocného,
Tvůrce nebe i země.
Svou víru vyznejme v Syna jediného,
Pána svého Ježíše,
Spasitele našeho.
Z Marie narozen, neb svatý Duch tak chtěl,
utrpením pokořen,
v hrůze kříže zemřít šel.
Ráno dne třetího byl vzkříšen, z hrobu vstal.
K svému Otci v nebesích
vrátil se jak mocný Král.
Z trůnu Panovníka sám na svět přijde zas,
aby soud svůj vyhlásil
národům v poslední čas.
Kdo chce k Bohu přijíti, plniž jeho vůli
EZ601
Kdo chce k Bohu přijíti, plniž jeho vůli,
ta chce životu přáti, věř v tom Spasiteli.
Neb když mládenec se ptal na cestu spasení,
tu jemu odpověď dal: Naplň přikázání.
Neměj Boha cizího a neklaň se jemu,
neber jména Božího k mluvení marnému.
Pomni na den sváteční, abys jej vždy světil,
v svátek a v den nedělní dobrého pilen byl.
Máš otce, matku ctíti i slovy i skutkem,
chceš‑li, synu, živ býti tím věčným životem.
Nezabíjej žádného proti spravednosti,
vysvoboď nevinného, nachyl se k milosti.
Již netrestej mě, Pane, a nehněvej se na mne
EZ6
Již netrestej mě, Pane,
a nehněvej se na mne.
Smiluj se nade mnou.
Hle, klesám zbaven síly,
můj den se k noci chýlí,
mou uzdrav nemoc zlou.
Má duše hrůzou zmírá,
úzkost a strach mne svírá,
tvou blízkost vyhlížím!
Přijď, Pane, neotálej,
mou záchranou buď stále,
i v boji posledním.
Chválu kdo z mrtvých vzdává?
Kdo v hrobě očekává
tvůj návrat vítězný?
Mé oči pláčem slábnou,
můj duch i tělo chřadnou,
k smíchu jsem svévolným.
Bůh ve svém slitování
mé slyšel naříkání,
Otče náš, jenž v nebesích dlíš
EZ585
Otče náš, jenž v nebesích dlíš,
nám pak jako dítkám velíš
míti zření vzhůru k tobě
v ustavičné své modlitbě,
dej, ať jinam nehledíme,
tím tebe samého ctíme.
Posvěť se svaté tvé jméno,
aby všude velebeno
bylo tvé pravdy učení,
veď k dobrých skutků činění,
potlačuj všecky zlé bludy,
ať pravda tvá sílí všudy.
Přijď k nám, Pane, tvé království,
ať sláva tvá se světu skví
a tvé již rozptýlí slovo
království Antikristovo.
Svaž satana, ať národy
již nemámí svými svody.
