Otištěno z časopisu Bratrsvto 3/1999

Anketa: co vás nejvíce zarmoutilo?

Václav Malý, 49 let, katolický světící biskup, - přetvářka a neupřímnost.

Jan Milíč Lochman, 77 let, teolog, profesor university v Basileji, - smrt mého otce a později mé matky.

Petr Pokorný, 66 let, děkan Evangelické teologické fakulty UK - kdykoli se křesťané hádají.

Otištěno z časopisu Bratrstvo 3/1999

Otištěno z časopisu Bratrstvo 2/1999

ANKETA 

Kdy jste měl/a v životě největší radost?

Anketa - osobnosti:

Cyril Svoboda - Když v listopadu 1989 bylo jasné, že komunistický režim padl.

Hana Halfarová - V čase zrození mých dětí a sametové revoluce.

Otištěno z časopisu Bratrstvo 2/1999

Teď už bude řeč jenom o čase kairos. Chronos bude dál na pozadí nepozorovaně tikat - bez něj to nejde, ale nechte si ho pro chleba s máslem, protože od teďka se jmenované události měří výhradně časem kairos - jde přece o jejich pravý okamžik, o jeho nalezení či přijetí, když vás přepadne.

Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat. (Kaz 3,2)

Otištěno z časopisu Bratrstvo 1/1999

Anketa: kdy jste měl v životě největší strach?



 

Petr Vacek, 33 let

herec divadla Ypsilon a zpěvák skupiny Mišpacha



Největší strach jsem v životě měl, když mě tatínek vzal na výlet na Gerlachovský štít a já ve svých 15 pochopil, že ze mne nikdy horolezec nebude. Ale úplně největší strach jsem měl ve snu.



 

Otištěno z časopisu Bratrtsvo 1/1999

Otištěno z časopisu 10/1998

U Ježíše - to byla Proměna. Doslova všechno Jinak. "Jak?" Dobře. "Jak dobře?" 

Otištěno z časopisu Bratrstvo 9/1998

Představme si hladinu jezera. Rovná jako stůl. Pak do ní spadne kámen. Udělají se kola z vln, šíří se a přibývají, ale každé kolo vln je nižší, až je hladina za chvíli zase tak rovná jako dřív.

Otištěno z časopisu Bratrstvo 8/1998

Je to další variace na cestu poutníka. Cestu poutníka světem, přestože do jeho putování jsou zataženy i planety a planetky - ale kdo z nás nemá svou vlastní, zabydlenou planetku, byť by žil oběma nohama na této zemi. V tomhle smyslu je Malý princ jenom mladším bratříčkem třeba poutníka z Labyrintu světa a ráje srdce od J.A.Komenského. Jen konec je trochu jiný.

Otištěno z časopisu Bratrstvo 8/1998

Takže k tomu to všechno směřuje? To si lidé, kteří potkali Ježíše, myslí, že by je zlé mohlo docela míjet? Že bude všechno podle jejich přání? Ani se mi nechce vypočítávat, co všechno by mohli chtít, aby bylo nebo nebylo, když se řekne "zbav nás od zlého". Nejsou nakonec jako rozmazlené děti?