Je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat

Otištěno z časopisu Bratrstvo 3/1999

Minule nám kazatel natvrdo sdělil, že každý život se žije z extrému do extrému - od narození k smrti. I když jste jinak mírní jako beránci, v tomhle zacházíte do krajnosti všichni. Že jste se narodili, to nemůžete popřít, a že umřete, se zdá být také pravděpodobné. Obojí je mnohem jistější, než zbývající intermezzo. Proto i moje úvaha symetricky oscilovala v těchto hranicích. Dnes Kazatelovu symetrii zpochybním - alespoň pokud se tak kolem rozhlížím, zdá se mi, že k ní má náš svět daleko! Když se zabíjí a boří, mělo by se i léčit a budovat (je-li nějaká spravedlnost). Podvědomě cítíme, že by v tom měla existovat rovnováha. Ale... Zlatý voči! Nech si zdát. Existují zbraně hromadného ničení, ale pilulky na hromadné léčení nemáme. Je snazší a levnější nemocného zabít než vyléčit. Prý je moc doktorů a nemocnic. Ale když dostane zbrojovka zakázku, dme se pýchou i venkovánek. Humanitární organizace nestíhají pohřbívat mrtvé po etnických čistkách, natož uzdravovat. Dokonce: čím víc se investuje do průmyslu zabíjení, tím vyšší vám napočítají životní úroveň. Většina lidstva zůstává u čajíčků a obkladů, ovšem kalašnikov se houpe na prsou i domorodci, který právě slezl ze stromu. Kairos zabíjení. Boří se staré konvence a rituály. Mizí kroje a nářečí. Pomfrity vévodí všem bufíkům. Češtinu vytlačuje počítačový pan-jazyk. Každý rok z planety mizí nenávratně desítky druhů živočichů. Bouráme tisíce starých měst a stavíme jednu globální vesnici. Téměř vše nově vznikající má povahu virtuální reality - stačí, aby se vypnul proud a je po pestrosti. Proto se dovolávám Kazatele: nebylo by na čase trochu víc léčit a budovat? Když nás pár přejde na druhou stranu páky třeba to rozhoupeme. Vyhlížejte kairos obnovy! Nové myšlenky, novou naději, tváře, objevy. Mějte novou víru v jinou možnost. V alternativu. Nenechte se fascinovat bolestí, ale přijměte ji jako výzvu k léčení. Hledejte nové cesty pro církev, pro váš životní styl a nebojte se rozcestí a úzkých uliček. Je lepší mít každou botu jinou, než být panelově šedivý. Nestěhujte se do cizích konstrukcí - zkuste sami něco postavit. A kdyby se nedařilo, třeba takový kairos strhne z nebe na zem modlitba.