Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas

Verze pro tiskPDF verze
Otištěno z časopisu Bratrtsvo 1/1999
Všem, kteří odměřují dny podle gregoriánského kalendáře, nastal předposlední, devítkový rok druhého tisíciletí. Někdo z toho má oči navrch hlavy a nemůže se dočkat, až mu naskočí na začátku dvojka, jiný se potí hrůzou z obavy, že 1.1. přestanou mlékaři rozvážet podmáslí, až se jejich zastaralé počítače zhroutí. TV Nova nás uvádí do obrazu slaboduchým seriálem “Milénium”, jinak seriózní Lidové noviny odpočítávají dny starého věku a nejrůznější kejklíři věští planetární katastrofy.

Někoho to třeba bude víc motivovat, když si řekne na Silvestra: Po roce 2000 budu opravdu, ale už opravdu hodný,” ovšem jiný člověk žádný zásadní zlom neprožije. Například muslimové budou mít obyčejný rok 1420 a židé 5760.

Celý ten humbuk nás však může upozornit na jednu zajímavou věc: v určitých údobích vnímáme běh času pozorněji. A jindy nám je den jako den. Proč? Záleží na našem vnitřním rozpoložení a na tom, co právě sledujeme? Nebo jsou různé “druhy” času?

Na této stránce budeme času věnovat pozornost celý rok. Vždyť co když právě pro nás letos nastane nějaký důležitý životní okamžik? Neuteče nám? Bude se opakovat? Poznáme ho až přijde? Zkusíme probudit naši vnímavost. Rádcem nám nebudou hvězdy, ale Kazatel, syn Davidův, král v Jeruzalémě. Své úvahy o vztahu času a jeho vhodnosti k určitému záměru začíná takto:Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. (Kaz 3,1)

O času se zde mluví hned dvakrát: jeden vypadá jako vnitřní hodiny každé události a druhý je zamýšlený, jako nejvhodnější okamžik. Jeden je moment a druhý příběh. První k vám pohyby kyvadla hodin určitě donesou, ale druhý nastat nemusí, když ho “propás-nete”. Jeden se dá měřit, ale druhý musíte vystihnout. Chronos a kairos. Oba se prolínají navzájem, v obou právě žijeme a je velmi užitečné jim rozumět.

Možná vám v roce 1999 narostou vousy nebo zešediví první vlas. První menstruace či zjištění, že noha přestala růst. Třeba se vyučíte, budete maturovat, půjdete na vojnu či na vysokou školu. Jedny dveře se za vámi zaklapnou a jiné vpředu samy otevřou. Prošli tím všichni a vy také máte své plány.

Ale třeba vám do života vstoupí něco nečekaného: náhle se odhodláte k cestě kolem světa, porozumíte rodičům nebo vstoupíte do třinácté komnaty vlastního srdce. Co když se zamilujete? Možná potkáte mimořádného člověka, přítele.

To první se nejspíš stane, to druhé ale vůbec nemusí. Čas prvního se nedá zastavit, čas druhého vynutit. A pak si jeden vlasy barví a druhý kupuje holky.

Přeju vám v novém roce, abyste svým časům rozuměli. Třeba nám Kazatel pomůže něco přijmout a k jinému dozrát.

p.s. Pokud jsem vás k vykročení nenaladil já, třeba to zvládne písnička ze SVÍTÁ č.137: Každá věc svůj čas mívá...

Biblický odkaz: 
Kazatel 3,1
Autor: 
Kitta, Michal
Odkaz na píseň: 
Čas zaslíbený (SV137)
Rok vzniku: 
1999