Pán nás učil v svém svatém kázání,
řka: Blahoslavení milosrdní,
neb oni milosrdenství dojdou,
zde i věčně v milosti Boží budou.

Nuž poslouchejme toto učení
a snažme se býti milosrdní.
Buďme hotovi všem pomáhati,
svého pro ně nechtějme litovati.

Když uzříme v neštěstí bližního,
nechtějme míti radosti z toho;
hleďme ze svého nuzné krmiti,
žíznivým, bídným v lásce dejme píti.

O příchozí hosty péči mějme,
ochotně v dům svůj je přijímejme,
přinesme jim jídla, pití dosti,

Jezu, Pane milý,
dárce světla, síly,
Kriste, slávo má!
Když se srdce leká,
dlouho pomoc čeká,
po tobě se ptá.
Kriste, Boží Beránku,
žádná síla nevýslovná
se ti nevyrovná.

Ochráněn tvým štítem
jsem i v boji lítém
s tebou bezpečen.
Ať se ďábel vzteká,
nic mne nepoleká,
mám‑li tebe jen.
Ať se všechno otřásá,
ať zlo táhne v plné zbroji,
Ježíš při mně stojí.

Co jsou všechny skvosty,
ty, Ježíši prostý,
moje radost jsi.
Čím jsou pocty světa,
hned je po nich veta,
mne už netěší.