Má duše, Pána svého chval, vzdej jemu děkování
EZ546
Má duše, Pána svého chval,
vzdej jemu děkování,
svou péči všechnu naň uval,
v něm slož celé doufání.
Onť má dost cest, plný svět jest
divné jeho moudrosti,
jak on ráčí, tak vše kráčí
kvůli jeho mocnosti.
O čemž tobě, Bože, nyní
můj chce jazyk zpívati,
tvá přemnohá dobrodiní
s vděčností vyznávati.
Nebs mi toho činil mnoho,
což důkazem tvé lásky
bylo při mně, což upřímně
hlásat chci z každé částky.
Ač pak často já též klesám,
prach jsa a popel bídný,
však ty pozdvihuješ mne sám,
