Voláme z hlubokosti,
z žaláře temného,
lkajíce zde v úzkosti v tom údolí
pláče truchlivého,

věčný Králi, Pane náš,
k tobě jedinému,
který v nebi přebýváš, sem pohlížíš
k lidu souženému.

Aj, my dobrotivého
tebe Otce máme,
avšak spravedlivého tvého soudu
velmi se lekáme.

Hříchů tak rozvodněných,
jichž počet nevíme,
proti tobě činěných, v těle, v duchu
velmi se děsíme.

A kdybys je chtěl zkoumat
září oka svého,
všecky je vyhledávat, kdo ostojí?
Přemůžeš každého.

Nuž všichni, kdo jste žízniví
a v svědomích svých truchliví,
pojďte ke mně k rozvlažení.

Kdo odměn žádných nemáte,
jinde pokoje neznáte,
ve mně nasycení máte.

Pojďte k životu věčnému,
k Bohu, prameni živému,
bez peněz přistupte k němu.

Dosti jste jinam běhali,
ke zřídlům prázdným chvátali,
hrozné modlářství páchali,

mne pak, studnici vod živých,
občerstvitele žíznivých,
opouštěli v myšleních svých.

Však jsem já sám váš Spasitel,
smutných srdcí utěšitel,

Tvé požehnání, dobrý Otče,
nás cestou žití sprovázej!
Rač v Kristu sám nás posvětiti
a v srdcích našich chrám svůj měj,
ať slova tvého pravda mocná
nás v sluhy tvé si promění.
Ó splň tu prosbu, věrný Bože,
k své chvále a nám k spasení.

Milost Pána našeho Jezu Krista
a láska Boží
a účastenství Ducha svatého
se všechněmi námi,
se všechněmi námi! / Amen.

Amen, Otče, rač to dáti,
důvěrně tě vzýváme.
Kriste, rač se přimlouvati
za nás hříšné, žádáme.
Duchu svatý, spravuj nás
světlem pravdy v každý čas,
bychom s dušemi i s těly
věčně Bohu náleželi!

Svaté Boží požehnání
buď nyní i vždy nad námi
z Krista křižovaného,
věčně požehnaného.

jenž daří hojnou milostí
jako svou manou na poušti
k síle lidu věrného,
k zahnání všeho zlého.

Ó žehnej nám v něm Pán Bůh náš,
ó nás ostříhej Pán Bůh náš,
osvěť tvář svou nad námi
a budiž vždycky s námi!

Pravice Boží požehnej
a v nás dílo své rozmáhej
skrze Krista samého,
ať jsme na věky jeho!

Jděte, věrní, požehnaní,
v Kristu vírou vyvolení,
cestou pravdy pokoje,