Tak, jaký jsem – ač nemám nic
EZ504
Tak jaký jsem ač nemám nic,
svou obětí mi kráčíš vstříc,
a k sobě voláš víc a víc
Beránku Boží, k tobě jdu.
Tak jaký jsem – a nečekám,
bych obmyl se neb spasil sám,
v tě samého jen spoléhám –
Beránku Boží, k tobě jdu.
Tak jaký jsem – ač mnohý mrak
můj kalí mír a víry zrak
a ducha svírá všelijak –
Beránku Boží, k tobě jdu.
Tak jaký jsem – pln neřesti,
však zdraví, světla, radosti
v tvé lásce doufám nalézti –
V pokoře srdce svého přicházím, Kriste, k tobě
EZ502
V pokoře srdce svého
přicházím, Kriste, k tobě,
posilniž, prosím, mdlého,
světa by nekles v zlobě.
Neumím nésti kříže,
slabá jsou bedra moje,
duši mou svět jen víže,
plná je nepokoje.
Kolkolem zlo se vzmáhá,
hříšnosti strast se množí,
vůle má též se zdráhá
té svaté vůli Boží.
V bídném jsem člověk těle,
hynu tak ve dne v noci,
musím snad zhynout cele,
tvé, Kriste, bez pomoci.
Spomoz ty, spomoz, Pane,
pokorně prosím tebe.
Mír tvůj když duší vane,
okouším zde již nebe.
Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly
EZ500
Já chtěl bych, Bože můj,
mít srdce plné síly,
když slyším pozvání,
ať za tebou se dám.
Však bojím se, že hřích
mi bude příliš milý
a touhu po slávě
že v sobě nezdolám.
Dnes na to vzpomínám,
jak často jsem už slíbil,
že chci ti věrný být,
vždy ve službě tvé stát
a zabývat se tím,
co se tvé vůli líbí.
Však všechny sliby své
jsem zrušil mnohokrát.
Neumím vděčný být,
když požehnání dáš mně,
když radost přichází
a chvíle pokojné,
a zcela hluchý jsem,
když napomínáš vážně,
Slyš slova má, můj Bože, Králi
EZ5
Slyš slova má, můj Bože, Králi,
mou mysl pozoruj ty sám,
k tobě když o pomoc volám.
Zrána hned přijmi oběť chvály,
v lásce jsi stálý.
Ty nepřijímáš svévolníky,
zlým protiví se vůle tvá,
též tomu, kdo krev prolévá,
svou milost máš však pro hříšníky,
vzdávám ti díky.
Sám učiň přímou cestu moji,
zachraň mě před úklady zlých,
též před jazykem falešných,
v tobě ať se vždy zaradují,
kdo v tě doufají.
Jezu, přispěj ku pomoci, soužení mne zbav
EZ499
Jezu, přispěj ku pomoci,
soužení mne zbav svou mocí.
Pro můj žal a bolest není
nikde jinde utěšení,
ó Bože můj.
Hyne svět a žádost jeho
je vždy více v moci zlého.
Nepravost se rozšířila,
spravedlnost zahynula,
ó Bože můj.
Já pak, v srdci pomýlený,
z cesty pravdy zavedený,
sám nad sebou plakat musím,
o dar pokání tě prosím,
ó Bože můj.
Ke komu bych šel jinému
než k tobě, Pane, samému,
který jsi i na kříž vstoupil,
abys duši mou vykoupil,
