𝄆 Kdo na kolenou klečí, vídá dál. 𝄇

Život svůj prý kdo ztratí,
je ten ho zachrání.
Dlouhý, těžký je chápání.

𝄆 Kdo nedělá moc řečí, poví víc. 𝄇

𝄆 Kdo dává, zpět nežádá, má dost sám. 𝄇

Kdo mě z pout mých ven vyvodí,
kdo ta pouta odstraní,
jenom láska vysvobodí,
láska bázeň vyhání.

Být jak strom, co plody nese,
nejen listí pro krásu,
být jak strom, co nepohne se,
nebojí se nečasu.

Být jak dům na skále pevné,
jako maják na moři,
s kterým ani příval nehne,
když se na něj oboří.

Pramen žití někde najít,
neznat, co je únava,
třeba sám dál pravdu hájit,
i když právě prohrává.

Kdybych pronik do atomu,
kdybych létal na Měsíc,
jako anděl mluvil k tomu,

Kde jsi, můj přemilý Ježíši Kriste,
kde tě hledat budu, na kterém místě?

Pusť od sebe světlo, ó slunce jasné,
bez tebe nám svíce života hasne.

S tebou se mé srdce žádá spojiti,
bez tebe nemůže dél živo býti.

Dokud tě nenajdu, volat tě budu,
ve dne, také v noci volat tě budu.

Ach, pospěš k smutnému, dél neodkládej,
můj drahý poklade, pomoci mně dej.

Kdekoli ty půjdeš, za tebou půjdu,
tebe se na věky přidržet budu.

Když tebe mít budu, předrahý hosti,

Báječnej bál uspořádal
králů Král, všechny pozval dál.
Ten největší sál na to obstaral,
neboť se bál, aby všem moh říct:
Pojďte dál,
začíná bál, bálů bál.

Ó Pane můj, proč právě dnes?
V plánu mám zrovna jinej ples.
Ze všech pozvaných mluvil náhle strach,
že se připraví zas o jeden tah.
Když ale ten bál
byl mimo plán, mimo plán.

Král však ten bál neodvolal,
zvát šel dál, než by kdo čekal.
Ani žádná mříž, ba ani ten hřích
nezabrání tomu, kdo vejít
chtěl by na ten bál,
báječnej bál, bálů bál.