Noc temnou přečkavše velicí i malí,
jitra se dočkavše, ve zdraví jsme vstali,
vzdejme z toho chválu nebeskému Králi.

K čemuž povzbuzují i ti ptáci malí,
kteříž prokřikují, Pána Boha chválí,
vesele pějíce, že jitra dočkali.

Kohout zpívá hlasem, aby každý vstana
ze sna jitřním časem, pospíchal hned zrána
z milostivé péče vděčně slavit Pána.

Milostivý Bože, děkujem ti nyní,
vstavše z svého lože, za vše dobrodiní,
kteráž nám tvá milost činila i činí.

K trůnu tvému, Pane, hlas svůj vysíláme,

Ranní oběť
nesu opět,
Bože, za šťastné povstání.
Ó ať mne dnes také chrání
tvá pravice ode zlého,
i každého sluhu tvého.

Ó Ježíši,
Světlo duší,
vzejdi mi paprsky svými,
ať chodím cestami ctnými,
práce své dnes konám šťastně,
sobě i bližním prospěšně.

Duchu svatý,
darovaný,
Těšiteli srdce mého,
ochraňuj mne dnes od zlého,
ať sloužím zde Bohu vděčně
a přebývám v nebi věčně.

Bůh je náš hrad, naše skála,
my v něj doufáme.
Proč by ses, má duše, bála?
On tě nezklame.

I když Boha nevidíme
svýma očima,
to my o něm dobře víme,
že nás v péči má.

On nás jako pastýř vodí
k dobrým pastvinám,
od zlého nás vysvobodí,
vždy se sklání k nám.

Pán Bůh je láska, to z Písma víš,
on se i k tobě sklání.
Když se mu v modlitbě přiblížíš,
dá ti své požehnání.

Pán Bůh je láska, to z Písma víš,
on se i k tobě sklání,
někdy tu lásku však pocítíš,
až když tě život zraní.

Pán Bůh je láska, to z Písma víš,
on se i k tobě sklání,
přešťasten budeš, až pochopíš,
že je svět v jeho dlani.

Pán Bůh je láska, to z Písma víš,
on se i k tobě sklání.
Od země obrať své zraky výš,
pros ho o slitování!

Ochraňuj mne, Bože silný, spoléhám na tebe jen.
Tys mé dobro, nikdo jiný tobě není podoben.

Srdce mnohých k modlám světa ochotně se přiklání.
Kdo však cizí bohy hledá, najde vždy jen zklamání.

Ale já jim oběť nedám, neposkvrním ústa svá.
V Bohu jen svůj podíl hledám, on můj život zachová.

Překrásnou mi Všemohoucí za dědictví zemi dal.
Rádcem mým je dnem i nocí, jemu zpívám píseň chval.

Když jdu nocí zlou a temnou, nemusím se v srdci bát.
K Pánu hledím, on je se mnou, proto mohu pevně stát.

V tvé síle, Pane Bože můj,
všem bouřím vzdoruji
a mořem času v přístav tvůj
bezpečně dopluji.

Ať hrozí temné úskalí
neb děsí hukot vln,
tvá moc vln hory povalí
a zachrání můj člun.

Mé kormidlo ty řídě sám,
utišíš příval pěn,
že dravým moře hlubinám
neklesne loď má v plen.

Hle, v dáli spásy kyne břeh
a blaha svítá kraj!
Tam v přístav řiď mé lodi běh
a v svůj dej vstoupit ráj.