Rok nový k nám zase přišel,
v němž má býti každý vesel. 𝄆 Radujme se, veselme se
v tomto novém roce. 𝄇

Ježíš, působce spasení,
nazván je, nám k potěšení. 𝄆 Radujme se, veselme se
v tomto novém roce. 𝄇

To jeho přesvaté jméno
má ctíti každé koleno. 𝄆 Radujme se, veselme se
v tomto novém roce. 𝄇

Ten věrný Spasitel světa
chránil nás již mnohá léta. 𝄆 Radujme se, veselme se
v tomto novém roce. 𝄇

Víc učinil dobrodiní,

Já v Boha milého
doufám dne každého.
On může zachovati,
v úzkostech pomáhati,
mé neštěstí změniti
a rukou svou brániti.

Ač mnoho hříchů mám,
však proto nezoufám,
než Kristu Pánu mému
důvěřuji samému.
Já na něho se spouštím,
chci živ i mrtev být s ním.

Ač umříti musím,
smrt bude ziskem mým,
neb v Kristu život svůj mám,
na něj cele spoléhám.
Ať svíce chabá zhasne –
čeká mne světlo jasné.

Ach, můj Pane Kriste,
jenžs trpěl zajisté
na kříži umíraje,
mně spásu dobývaje,

Kdopak touto cizinou
zdárně provede mě,
kdo mě v onu krajinu
naděje dovede?
Kdo, když bloudím, dopraví
mě do toho města,
v kterém je pokoj pravý?
Tys, Ježíši, cesta.

Chodím­-li zde v temnosti,
věčné světlo kdo dá?
Kdo mě pravdou vyprostí,
pochybnost kde hlodá?
Světlo přichází mi vstříc
a již nepomíjí,
u Ježíše stále víc
v záři jeho žiji.

Kde mi hrozí zoufalství,
pro mou zbědovanost,
zjevíš mi své království,
přijmeš mě na milost?
Vím, že ty mě vytrhneš
z hrobu porušení.

Kristus Pán je můj život,
v něm živ jsem, umírám,
dál s nadějí a vírou
jít dá mi Pán Bůh sám.

V žití i umírání
vždy Kristu náležím,
po cestách světa zrádných
v dům jeho vejít smím.

Tam věčné světlo září,
netíží strachu stín,
radost před Boží tváří
tmám vládne ďábelským.

Svou dobrotou a mocí
nehodným poutníkům
pomáhej, Bože, kráčet
k nebeským příbytkům.

Tam Beránek své věrné
vodí ke zřídlům svým,
sám pokrmem i lékem
stává se znaveným.

Ó jak nádherné jsou dny v Božím království,
jsou plné zpívání, radostných slavností,
slabým i silným se tam plní dávný sen,
kdy Bůh je každému z věrných svých přítomen.

V novém Jeruzalémě skončí rozbroje,
plno je radosti, dobra i pokoje,
jakoukoliv představu předčí skutečnost,
že je tu dobroty a lásky víc než dost.

Jaký je to Vládce, ó jaký je to Král,
jenž všechno věrným svým z milosti daroval,
za to ať jej velebí každý služebník,
vyzná mu ze srdce úžas a vřelý dík.

Prozpěvuj, ó věrná duše,
a pochval Pána Ježíše,
že život věčný připravil,
k němuž tě Bůh Otec zvolil.

Ač znal lidi, že jsou hříšní,
hodni zatracení všichni,
však si z nich sám ty vyvolil,
které by na věky spasil.

Tak je velmi zamiloval,
že Syna pro ně na svět dal,
by jako dárce života
dal sebe za život světa.

A proto evangelium
kázáno všechněm národům,
aby z něho vírou v Krista
došli věčného života.

Toto je ten život věčný:
poznati Otce v milosti,
znáti, že Syn, Otci rovný,