Mocný kříž tvůj, Jezu milý,
všemu světu vévodí
světlem lásky, které sílí.
Mizí soumrak, prchá stín.

Tvoje drahé slovo mluví
o tom, co jsi vytrpěl,
abych našel život pravý,
pomoc, spásu v tobě měl.

Ty znáš, Pane, moje břímě,
s kterým vzadu klopýtám.
Když mě zvedáš, těšíš­‑li mě,
nebudu již nikdy sám.

Ať jsem sklíčen, nebo plesám,
vím, že tys mě povolal,
že mě zkoušíš, že mě káráš,
abych se ti cele dal.

Tvůj kříž mocný, Jezu drahý,
všemu lidstvu vévodí.
Oslavený přijdeš záhy,

Ó ujmi ruku moji
a veď mne sám,
na cestě zde a v boji ať neklesám!
Já nevím sobě rady,
ó Pane můj,
ty sám mne proveď všady,
vždy při mně stůj!

Na milost tvou se spouští
mé srdce již,
ty rájem veď neb pouští,
je spokojíš.
U noh tvých sedě, Pane,
na každý den,
nechť stane se, co stane,
chci věřit jen.

Bychť pak i nezřel rámě,
jímž Pán mne ved,
vím přec, že nenechá mě,
že kráčím vpřed.
Ó veď mne tedy, Pane,
ó veď mne sám,
až tam má noha stane, kde zaplesám.

Blíž tobě, Bože můj,
k tobě vždy blíž,
sám ty mne posiluj,
nésti uč kříž.
Z bídy vin můj hlas slyš,
v Kristu ty o mně víš,
v Kristu ty o mně víš,
mne potěšíš.

Přes noc s tvým Jákobem,
když zhasla zář,
ukládám unaven
na kámen tvář.
Sám ty se ke mně znej,
v milosti ostříhej,
v milosti ostříhej,
v své ruce skrej.

Žebřík, jenž otvírá
nebesa tvá,
kříž, kde Pán umírá,
mně zůstává.
Dáváš mi tento kříž,
pro který tobě blíž,
pro který tobě blíž
býti smím již.