Obrázek může sloužit buď k motivačnímu uvedení nebo k aplikaci – tedy můžete jím buď začít nebo k němu dojít. Děti mají do kmene nakreslit – mohou samozřejmě i napsat – na čem bývají lidé závislí.

Úkolem z horní poloviny obrázku můžete začít. Pokud si děti nevšimnou, jak souvisí zpodobení „boha“ a jeho uctívače, naveďte je k tomu otázkami. Úkol ze spodní poloviny můžete nechat až po vyprávění – zde mohou být lidé různí, svobodní, protože nemají přesný mustr, kterému by se měli podobat, ani nemají vypíchnutou jenom určitou vlastnost či stránku života, na kterou by celý život měli omezit.

Obrázek je využitelný asi spíš po vyprávění, až budou děti znát příběh i Petrovu odpověď, že chromý opět chodí nikoli jejich mocí nebo zbožností. Pak mohou děti vymýšlet a dokreslit do obrázku, co se v jejich životě nestalo díky nim, ale díky Bohu – např. to, že mám v kostele kamarády, že jsme si odpustili, ….

Začít rozhovorem o rodičích: Jací jsou? Co dělají? Co udělali kvůli důvěře? Co po nich máme? Co je pro ně důležité? Atd. Rozhovor může vyústit do dokreslení obrázku. A pak můžete vyprávět – také abyste dětem osvětlili, proč je tam ten chlapík, který vybírá studnu.

Na obrázku jsou poražení judští vojáci, před kterými leží jeden ze zabitých obětovaných synů (či prostě obětí jejich jednání). To můžete dětem vylíčit a pak jim dát úkol, aby nakreslily, co si podle nich tedy ti vojáci zaslouží. Můžete o tom také společně mluvit. Pak jim dovyprávějte o zákroku Odéda a konfrontujte s tím jejich výrok.