Ne svou, ale Boží silou
Původ materiálu
Pořadí v lekci
Téma
S Ježíšem příběh neskončil, jeho moc působí dál — skrze něj a v jeho jménu má církev usilovat o záchranu všeho, co je ochromeno a vyloučeno.
Cíl
- Vyprávět o apoštolech uzdravujících ve jménu Ježíše. Zkusit domyslet, jak je Ježíš při díle i s námi.
- S mladšími dětmi tématizovat tělesné postižení a omezení z něj plynoucí.
- Se staršími dětmi promýšlet, kdo je dnes vyřazený a proč.
Pro učitele
Výkladové poznámky
Do chrámu: Je to doba krátce po letnicích, ještě se nerozdělili křesťané a židé, společně se scházejí v chrámu. Petr a Jan přicházejí v obvyklou, vhodnou dobu k modlitbám — v dobrém slova smyslu rutina. Přicházejí, sami mohou, setkají se s někým, kdo nemůže.
Chromý od narození: Jeho úděl je neměnný, stal se téměř inventářem. Nikoho už nezaráží, že u brány zvané „Krásná“ se nachází člověk s tak nehezkým životním údělem. Pro chrám platí jasná pravidla, do mužské části kromě žen a dětí nemohou ani postižení (chromý může nejdále k bráně — uzdravení mu umožní i plnou účast na bohoslužbách).
Stříbro ani zlato nemám: Petr nemůže dát to, oč je chromý zvyklý prosit, co očekává a co jsou lidé zvyklí dávat. Peníze ale na jeho situaci nic nezmění, jsou jen prostředkem k udržování nuzného živobytí. Situaci mění až odvážné zvěstování Ježíšova jména a ochota chromého přijmout to, co mu Petr nabízí.
Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď: Není to kouzelná formulka! Petr do života chromého vnáší mesiášský čas (naplnění Iz 35,6: tehdy kulhavý poskočí jako jelen). Blízkost tohoto mesiášského času záchrany („už je to tady“) je nerozlučně spjata se zvěstí o Ježíši. Celé další chování chromého naznačuje, že mesiášský čas ho skutečně zastihl a otevřel jeho životu nečekaný nový rozměr. Tento nový rozměr může ale jeho život změnit, i kdyby chromým zůstal!
Vyskočil na nohy…, skákal radostí a chválil Boha: Oslava Boha je nejvlastnějším cílem zázraku.
Proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás: Důrazné vysvětlení, aby si lidé nemysleli, že chromý byl uzdraven mocí či zbožností apoštolů. Zároveň podtrženo, že to nebyl zásah neznámého nového božstva, ale starého dobrého Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova.
Čiňte pokání a obraťte se: Ačkoliv se tento důraz ve vyprávění dětem příliš neobjeví, je dobré si ho při čtení všimnout. Je to cíl apoštolského zvěstování lidem kolem, který je má zbavit jejich „ochromenosti“. Pokání znamená přemýšlet po něčem — změnit názor, rozpoznat omyl. Má svou pozitivní stránku, napřenou do budoucnosti — ochota ke změně novou budoucnost otvírá. Umět rozeznat svou vinu je mnohdy prospěšnější než se umět obhájit.
K uzdravení celkově: Podobně uzdravuje i Ježíš v evangeliu (Lk 5,17–26) a později také Pavel ve Skutcích (Sk 14,8–10) — Lukáš vytváří souvislost mezi Ježíšovým spásonosným jednáním a jednáním Petrovým i Pavlovým (tedy do doby, kdy žili adresáti Sk). Můžeme vnímat jako ujištění o působení Ducha svatého, které se nezastavuje kdysi a kdesi, ale jde dál.
Úskalí
- Nepřecenit zázrak. V pozadí vyprávění je 35. kapitola proroka Izajáše. Na jejím pozadí se dosvědčuje význam Ježíšova mesiášství. Vlastní scéna uzdravení (jakkoli radostná) je vlastně úvodem k tomu nejdůležitějšímu — kazatelskému dosvědčení Kristova kříže a vzkříšení. Odmyslíme-li si scénu se zázrakem, zůstane výzva ke svědectví a upozornění na pokání a odpuštění. To jsou důsledky vzkříšení tady a teď.
- Pozor na tenkou hranici mezi modlitbou a čarováním.
- Bůh má člověka rád, i když je nemocný nebo postižený; ne všichni se uzdraví.
- Nedémonizujte představitele Izraele. Povrchní čtení Skutků může být jedním ze zdrojů křesťanského antisemitismu. Často se tam opakuje „vy jste ho pověsili na kříž a zabili“ apod. Jedná se ovšem o zvěst volající k pokání, o oslovení těch, kdo se chovají jako „držitelé pravdy“ — ne o obvinění, motivované náboženskou nevraživostí. V průběhu dějin naopak roli držitelů pravdy (s odstraňováním svých oponentů) mnohokrát a tragicky sehrála sama církev, lid Ježíše Krista! Toto úskalí hrozí těm, kdo mají náboženskou většinu.
Odkazy
Iz 35 (naděje mesiášského času — kulhavý poskočí jako jelen…)
Mt 6–7 ( o modlitbě, o vyslyšení proseb)
Odkazy na starší přípravky a další pracovní materiály najdete pod textem úlohy pod nadpisem Kam dále.
Pro děti
Předškoláci
Úvodní rozhovor
Nesl vás někdo někdy? Kdo a proč? (Zkuste si s dětmi povídat o příležitostech, kdy člověka někdo nese/nosí, jako pomoc můžete využít různé obrázky — rodič nesoucí spící dítě, hasič/záchranář nesoucí zraněného, miminko chované v náruči, muž nesoucí ženu…)
Co kdyby ale člověk nemohl vůbec chodit? Co kdyby ho někdo musel nosit pořád? (Jmenujte, co všechno takový člověk nemůže, v čem potřebuje pomoct, a nezapomeňte zmínit, že taky musí mít někoho, kdo pomůže!)
Vyprávění
(Příběh může během vašeho vyprávění někdo pantomimicky předvádět — např. starší děti nebo mládež, věnujte ale chvíli času přípravě, aby případná improvizace neodváděla od děje.)
Když člověk nemůže vůbec chodit, říká se o něm, že je chromý nebo ochrnutý. Jednoho takového člověka potkali Petr a Jan, dva Ježíšovi učedníci, když šli do chrámu, aby se pomodlili.
Ten muž od narození nemohl chodit. Napřed se o něho starali rodiče, ale když vyrostl, zůstal sám. Občas mu sousedé dali nějaké jídlo, moc toho však nebylo. Trochu mu vypomohli kamarádi — každý den ho donesli k bráně do chrámu a posadili ho tam, takže mohl lidi, co chodili dovnitř i ven, poprosit o peníze. Nebylo to příjemné. Pořád se někoho doprošovat. Lidé navíc někdy nebyli zrovna přívětiví. Raději se jim přestal koukat do očí, vždycky jen s prosbou natáhl ruku a čekal, jestli něco dostane nebo ne. Stejně to bylo i v ten den, kdy šli do chrámu Petr a Jan.
„Prosím, přispějte mi, nemůžu chodit…“
„Podívej se na nás!“
Muž vzhlédl. Nad ním stáli dva obyčejní mužští.
„Peníze nemám, ale to, co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď.“, řekl Petr.
A podal muži ruku, aby mu pomohl na nohy.
Muž byl celý zaražený, tohle nečekal. Najednou ale cítil, jakoby měl skutečně v nohách nějakou sílu. Chytil se podané ruky a vstal. Vstal! Poprvé v životě stál na vlastních nohou. Koukal na Petra a Jana a nejistě zkusil udělat krok. První krok v životě… A ono to šlo. Dokonce si mohl i poskočit a to se hodilo, protože se mu fakt chtělo skákat radostí. Hurá!
Co teď, co dřív? Tolik toho najednou může dělat! Petr a Jan mířili do chrámu. Pomodlit se. Chválit Boha. Boha, který je otcem Ježíše, toho, jehož moc chromého muže uzdravila.
„Půjdu taky,“ řekl muž spíš pro sebe. A najednou mu došlo, že skutečně půjde. Konečně může. Celý se rozzářil.
V chrámu děkoval, smál se, poskakoval, zkrátka se radoval na celé kolo.
Lidi si ho začínali všímat: „Co se to stalo?! Vždyť to je ten chromý, co sedával u brány!“ „No jo, je to fakt on!“ „Stal se zázrak!“ „Za to můžou tamhle ti dva,“ volal někdo další.
Petr se ale postavil a pořádně nahlas řekl: „Co na nás koukáte, jako bychom snad toho člověka uzdravili my? Copak bychom to sami dokázali?! To Pán Ježíš, Boží Syn, ten ho uzdravil, protože se na něj spolehnul. A může pomoci i vám, z vašich trápení, když v něj uvěříte.“
Aktivita: Podle věku a dovedností vaší skupiny vyzkoušejte nějakou aktivitu „s postižením“ — např. skládat sirky do krabičky jen 1 rukou (ve dvojici, na čas), proskákat slalom jen po 1 noze nebo se svázanýma nohama, zahrát si fotbal vsedě se svázanýma nohama, atd.
Pomůcky: Obrázky k úvodnímu rozhovoru, šátky, míč a další na aktivitu „s postižením“.
Mladší školní děti
Vyprávění
(Učitel se může převléct a příběh trochu rozehrát, ideálně začít s vyprávěním vsedě na zemi, na sobě má ceduli s nápisem „CHROMÝ“.)
(Pro sebe.) „Ach jo, zase tu celej den tvrdnout a koukat jak lidi chodí kolem…
(Stranou.) Jó, jó, dobrej, aby byl!
(Pro sebe.) Lepší den by byl, kdybys mi jednou taky něco dal, ty skrblíku!
(Na druhou stranu.) Dobrý den, děkuju, jste laskavá, díky!
Hola, pane, tady! Neměl byste pár drobných? Nemůžu chodit… Opravdu!
(Pro sebe.) To je taková průda — otravovat lidi a poslouchat ty jejich rozumy. Anebo koukat na to, jak se schválně dívají bokem, aby mě neviděli. Já za to přece nemůžu, že jsem chromej! Taky bych rád chodil do práce, ale nemůžu. A nejraději bych šel do chrámu, jako vy, ale tam taky nemůžu. Tam smí jenom zdraví, žádní postiženci, jako já…
(S pohledem nahoru.) Dobrý den, pánové, můžete mi pomoct, prosím? Stačí pár drobných, jen na jídlo… Cože? Peníze nemáte, ale dáte mi něco jiného? Co to říkáte? Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského že mám vstát a chodit? Eh, cožeto?
(Učitel odloží ceduli, s rukou napřaženou vstane — jako by mu někdo pomáhal, udělá několik nejistých kroků, poskočí, rozesměje se, pokud má převlek žebráka, odloží ho.)
No, a pak už ten člověk zkrátka nebyl chromý. Mohl chodit. Fakt mohl chodit. Vzkříšený Ježíš ho skrze apoštoly Petra a Jana uzdravil. Hned s nimi šel do chrámu. Tolik se tam těšil! A teď se tu mohl modlit a zpívat a chválit Boha — taky se do toho hned pustil. Jeho modlitba byla celá jeden velký dík a jedna velká radost. A ta radost byla tak veliká, že si jí nešlo nevšimnout.
Lidi, co byli kolem, na něj čím dál víc koukali, až někomu došlo, kdo to je — ten chromý od brány! Stal se zázrak! Mezi lidmi se to šířilo jako požár, všichni se sbíhali, aby se podívali. Byli z toho úplně tumpachoví. Co se to stalo? Nemohli si přitom nevšimnout, že se uzdravený pořád drží Petra a Jana, a tak užasle zírali i na ně. Až to musel Petr uvést na pravou míru.
„Co na nás zíráte, jako bychom ho uzdravili my? Copak tohle umíme? Nebo jsme tak zbožní? Houbeles! To Bůh dokázal moc svého Syna Ježíše, toho, kterého jste dali Pilátovi, aby ho ukřižoval. Ale on vstal z mrtvých, ten chromý v něj uvěřil, a víra v Ježíše ho uzdravila. Vám může Ježíš Kristus pomoci taky. Zamyslete se nad sebou a spolehněte se na něj.“
Rozhovor po příběhu: Ježíšovým odchodem to neskončilo. A neskončilo to ani s apoštoly. Jak Ježíš a víra v něho pomáhají nám?
Práce s tématem tělesného postižení: Znáte někoho na vozíku? (Pokud nemáte nikoho ve sboru nebo v okolí, mějte v zásobě alespoň jedno jméno známé osobnosti.) V čem to má takový člověk těžší? S čím se musí vyrovnat? Dostal by se na vozíku k nám do kostela? (Pokud ne, zkuste společně vymyslet, co by k tomu potřeboval, namalujte společně na velký plakát váš kostel a domalujte výraznou barvou bezbariérové prvky.)
Aktivita: Závody bez končetin (viz https://www.hranostaj.cz/hra997)
Pomůcky: Cedule s nápisem chromý, jednoduchý převlek (plášť, klobouk), velký papír, fixy/pastelky, pomůcky na hru
Starší školní děti / konfirmandi
Viděli jste někdy někoho žebrat? Jaké to asi je? (Vaše skupina může mít vyhraněné názory, zkuste jim rozšířit obzory — upozorněte na problémy spojené se ztrátou sociálního zázemí atd.)
Převyprávějte příběh nebo si jej společně přečtěte z Bible. Text můžete také rozdělit na několik odstavců, vytisknout je větším písmem a rozmístit po místnosti, nechat účastníky, aby si je každý přečetl sám a následně začít společným převyprávěním příběhu.
Zamyslete se společně, co všechno se v životě chromého muže změnilo. Z čeho všeho byl vyřazen?
Máte sami nějakou zkušenost „vyřazenosti“?
Je ve vašem okolí (ve škole…) někdo vyřazený? Dalo by se mu nějak pomoci? (Pokuste se tématizovat i jiné věci než jen nejrůznější tělesné handicapy.)
Je někdo vyřazený z církve, z našeho sboru? Proč? (Nezůstaňte u jednoduchých odpovědí, zamyslete se nad tím, zda fungování církve či dokonce vašeho sboru konkrétně fakticky někoho nevyřazuje.)
Pomůcky: Vytištěný biblický text, eventuálně tabule, větší papír a fixy.
Přesah
K tématu života s handicapem můžete využít také materiály z webu kampaně chodicilide.cz (sekce Chodex a sekce Výuka — videa, testy).
Máte v okolí středisko Diakonie nebo jiného poskytovatele sociálních služeb? Jaké cílové skupině klientů se věnuje? Je pro ně ve sboru prostor?
Liturgie
Písně
Moc předivná (EZ 697, SV 186); Kristus je má síla (EZ 648, SV 166); Volný jsem (SV 375); Nejsi sám svůj (SV 157); Můj Pán všechny svolá (SV 193)
Biblický text k zapamatování
„Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí?“ (Sk 3,12)
Rituál
Společné setkání lze pravidelně zahajovat písní např. Dík slovům tvým. Krátká je píseň Dál přece nejdeme sami (SV 39). Dá se využít také refrén písně To já, ó Pane můj (SV 331) a její první sloka „Koho pošlu, kdo se hlásí…” Na tyto písně se dá navázat představením postavy, o které si dnes budeme povídat.
Zahájení s pomocí výtvarného znázornění: Do světla reflektoru na plakátu umístíme dnešní postavy (černobílý obrázek), po vyprávění ji mohou děti vybarvit. Ve světle stojí Petr a Jan či chromý, kterého se zvěst o Ježíši Kristu zásadně dotýká.
Okénko do bohoslužeb
Vytiskněte (namalujte) si ceduli „nepovolaným vstup zakázán“. Co to znamená? Kde taková cedule obvykle visí? A co by se stalo, kdyby visela u nás na dveřích do kostela?
Ježíš nejrůznější zákazy škrtal. Povolaným pro Boží království se mohl stát každý. A stejně tak to lidem vyřizovali i ti, kdo šli v Ježíšových stopách. I o tom bude dnešní nedělka.
Modlitba
Pane Ježíši Kriste, děkujeme, že jsi tu nebyl pro lidi jen kdysi, že jsi tu i pro nás dnes. Děkujeme, že i dnes dáváš naději nemocným, ztrápeným, smutným, postiženým, že ti na všech záleží. Prosíme, ať i my víme, že nikdo není méně cenný jen proto, že něco nemůže. Nauč nás, jak se k sobě chovat s láskou a úctou. Amen.
