Aj, jak jsou milí tvoji příbytkové, /jak rozkošní křesťanští sborové,
Pane, v nichž tvé jméno slavné!

V tvých, Pane, síních, v shromáždění věrných
žádá snažně srdce všech zvolených
býti, v tobě se těšiti.

Tu poklady jsou Kristových milostí,
jež nás vždy zvou k jeho účastnosti
a v ní k svatých obcování.

Tu bohabojné dobrým naplňuješ,
dary hojné štědře naděluješ
a jim svítíš světlem pravým,

neb tu přebýváš, Bože přežádoucí,
dary dáváš všem obživující,
věrným, k tobě volajícím.

Radujme se vždy společně,
vzdávajíce chválu vděčně
Bohu Otci nebeskému,
Synu i Duchu svatému,

že již ráčil pohlédnouti,
milostí svou k nám se hnouti
v tyto časy nebezpečné;
zpívejme mu žalmy vděčné.

Vzbuzuje nám ku pomoci
vůdce věrné z bludu noci:
ó Pane náš všemohoucí,
veď i dál své dílo skvoucí!

Co jsi počal, Pane milý,
při nás z lásky, doveď k cíli;
doufáme my v tebe, Pane,
že tvé dílo přece stane.

Obnov nám své sliby svaté,
slovem víry v srdce vsáté,