Na dně mých sil, mám‑li všeho dost, přijď království tvé.

Na dně mých sil, mám‑li všeho dost, přijď království tvé.

Vládne‑li lež, vládne‑li strach, v lhostejném klidu přijď království tvé.

Chybí‑li radost, chybí‑li láska, v naší nedověře přijď království tvé.

Mezi nemocné, mezi vězněné, mezi osamělé přijď království tvé.

Do kostelů, do modliteb, do našeho zpěvu přijď království tvé.

Do našich srdcí, do našich rukou, do našich očí přijď království tvé.

Celé věky čekaly, kdy přijde Pán,
aby lidem věčný život dal.
Celé věky čekaly, kdy přijde Pán,
celé věky čekaly by dál,
𝄆 kdyby tvá láska, Pane nejvyšší,
se nevtělila v Kristu Ježíši. 𝄇

Celé věky čekaly, kdy přijde mír,
aby tygr s laní svorně pil.
Celé věky čekaly, kdy přijde mír,
jenž by bouře světa utišil.
𝄆 A jen tvá láska, Bože, příteli,
mír nepokojným srdcím udělí. 𝄇

Celé věky čekaly na nový chléb,
který by i duši nasytil,
a Duch Boží praví, že jsi ty ten chléb,

V Písmu svatém čteme,
že Ježíš zved svůj hlas:
𝄆 „Panství Boží blízko,
vrať se, teď je čas 𝄇

S Jonášem chci utéct,
nemám vůbec nic.
𝄆 Úkol dá se unést.
Jdi a nehřeš víc. 𝄇

Jako Mojžíš váhám,
nemám vůbec nic.
𝄆 Bůh však vodu dá nám. Jdi a nehřeš víc. 𝄇

S Jonášem chci utéct,
nemám vůbec nic.
𝄆 Úkol dá se unést.
Jdi a nehřeš víc. 𝄇

Jako žena lehká
nemám vůbec nic.
𝄆 S láskou se však setkám.
Jdi a nehřeš víc. 𝄇