Nevím, Pane,
co ti dát, nevím, jak ctít tebe,
že jsem mohl dobře spát
a že vidím nebe.

Nevím, Pane,
jak dát znát, že chci tobě věřit,
že chci bližní milovat,
víru láskou měřit.

Věřím, Pane,
že ty víš, co je v lidském nitru,
dřív vše za mne vyslovíš,
než dáš vzplanout jitru.

Proto přetvoř
srdce mé, ať to není kámen.
𝄆 Dej mi radost a chuť žít –
za to prosím. Amen. 𝄇

Neskládejte v mocných naději,
v síle jejich, která skály láme,
ochabne dřív nebo později,
nedoufejte v zdání, které klame.

Ty jsi hoden žehnání a chvály,
tvoji moc a sílu slavíme.
𝄆 Před tebou se, Pane Kriste, Králů Králi, dobrovolně skláníme. 𝄇

Vláda jeho není na chvíli,
pravda věčně platí v jeho říši,
v jeho panství není násilí,
blaze tomu, kdo hlas jeho slyší.

Žíznivým dá napít z pramene,
nedolomí nalomenou třtinu,
proměňuje srdce kamenné,

Není lepší na tom světě
nežli Boha ctíti,
jeho vzývat, jemu sloužit,
jeho velebiti.

Není lepší na tom světě
nežli druhým dávat,
však bohatství s jeho strastí
ani nepoznávat.

Není lepší na tom světě
než v pokoji bývat,
místo zlostí, mrzutostí,
Pánu Bohu zpívat.

Není lepší na tom světě
než svědomí čisté.
To nám dávej, uchovávej,
milý Pane Kriste!

Nemůžete ani chvíli se mnou bdít?
Nastává čas, kdy pastýře budou bít.
Padne strach a přijde zrada, rozprchnou se ovce stáda,
včera k všemu odhodlaní stáhnou se dnes do ústraní.
Nemůžete chvíli se mnou bdít?

Nemůžete ani chvíli se mnou bdít?
Nastává čas, kdy pastýře budou bít.
Tíseň svírá, úzkost drtí, duše smutná je až k smrti.
Kdo krev a pot z čela setře, Jakube a Jene, Petře?
Nemůžete chvíli se mnou bdít?

Nemůžete ani chvíli se mnou bdít?
Nastává čas, kdy pastýře budou bít.