V radostném plesání
čiňmež děkování!
Duší našich sláva
v jeslích odpočívá.
Jak slunce jas nám září
Syn panny jediný,
jenž jest Bůh věčný,
jenž jest Bůh věčný.

Jaká Otce milost,
jaká Syna tichost,
záchranou se stává
pro hříšné v tento čas.
Všem připravil jsi, Králi,
v nebesích domov nám,
kéž jsme s tebou tam,
kéž jsme s tebou tam.

Kde jest věčná radost,
darů dobrých hojnost,
kde bydlí andělé,
pějíce vesele,
tam konec všechněm bídám
učiní Pán Bůh sám.
Kéž jsme věčně tam,

Velebí duše má svatého Boha
za jeho skutky a znamení mnohá;
že se v nich přiblížil ke svému lidu,
nadějí ozářil vin jeho bídu.

Nad obzor adventu hvězda, hle, vzchází,
království Boží k nám cestu si razí.
Zaplesá Boží lid, přivítá vřele
milosti plného Immanuele.

Pán Bůh nám učinil veliké věci,
o kterých mluvili pradávní svědci.
Svaté má jméno a ve slovu stojí,
milost svou dává těm, kdo se ho bojí.

Ramenem přemocným pokoří lháře,
skrblíky zažene hněvem své tváře,
mocnáře mamonu ze stolců sklátí,

Hle, přijde Pán, Spasitel náš,
cestu jemu spravte,
přijde žádaný Mesiáš,
příbytek připravte.
Přijde, přijde náš Spasitel,
všichni zaplesejte,
přijde, přijde Vykupitel,
chválu Bohu vzdejte.

Ten, o němž prorokovali
svatí prorokové,
kterého zdávna žádali
všichni národové,
přijde, přijde náš Spasitel,
všichni zaplesejte, přijde, přijde Vykupitel,
chválu Bohu vzdejte.

Plesejte, svatí otcové,
kteří jste v temnosti,
neb stanou se věci nové,
plesejte radostí.
Přijde, přijde náš Spasitel,
všichni zaplesejte,

Aj, slyšte znenadání,
jak přísný k nám zní hlas:
„Ó konejte pokání,
teď příhodný je čas!“
Jan stále z pouště volá:
„změňte své smýšlení
a slyšte Boží slova,
jež vedou k spasení!“

Předchůdce Spasitele,
ty synu Alžběty,
proroku Izraele,
budíš svět zajatý
do nocí hříšných skutků
a do mlh nejistot
a z beznaděje smutku
vyvádíš lidský rod.

Ty, kdo tvou výzvu slyší,
za Mistrem posíláš.
On hoře světa ztiší,
on, pravý Mesiáš,
on, o kterého kdysi
proroci prosili,

Bohu chvála buď i čest,
jenž v svých slibech věrný jest,
hříšnému již stvoření
seslal z nebe spasení.

Zvedněte, brány, svrchků svých,
ó věčná vrata v nebesích,
Sióne, prozpěvuj!

Přijď, jako rosa na suchou zemi, jako záchrana, po které toužíme, jako světlo, které prozařuje temnotu, jako útěcha smutných, jako domov ztracených.

Ježíši, Synu člověka, přijď ve své moci a slávě.

Amen, amen.
Amen, amen.

Amen, amen.
Amen, amen.

Amen, amen.
Amen, amen.