Za světlo díky, Otče náš,
jímž každý náš den otvíráš,
nebe v něm dáváš zahlédnout,
skutků tvých slávu nesmírnou.

Světlu své lásky zářit dej,
s milostí k nám dnes přicházej.
Ať rozjasní tmu bloudícím,
pravdu zjeví hledajícím.

Abychom v světle zůstali
navždy věrní svému Králi,
mohli s ním znovu povstávat,
svědectví spásy vydávat.

Až vzejde nám tvé slávy den,
Pane svatý, buď vyvýšen,
za všechnu lásku, cos nám dal,
zpívat chcem píseň plnou chval.

Ve všedních dnech od zlého chraň,

Buď, Bože, dík za nový den,
ať je tvým jménem posvěcen,
v něm světlo tvé mne provází
a srdce milost nachází.

Ze svého již povstav lože,
chválím tebe, věčný Bože,
že jsi mi byl této noci
k ochraně a ku pomoci.

Ó Ježíši, má naděje,
ať se mně i dál tak děje,
jak mou potřebu kdy vidíš,
mne i vše, co mé je, řídíš.

Duchu svatý, tvoje správa
nechť se na mně poznat dává,
cestou ctnosti dej mi stále
kráčet vždycky k tvé cti, chvále.

Chváła Bohu, že sem sa narodił,
že sem svojích mładých roků užił,
měł jsem v světě ty jedny jediné,
odešły ně, nebudu mět jiné.

Rozpomeň sa, ó čłověče, na to,
že nic nejsi, len popeł a błáto.
Ked ty prídeš na súd pánů Pána,
nepomože ti vymłuva žádná.

Keby nebe za peňáze było,
máło by v něm chuďáků pobyło,
ale nebe za peňáze není,
tam je chuďák cisárovi rovný.

Marnosť, světská marnosť,
k čemus mja podvedła,
od mého miłého
Bohas mja odvedła.

On mja na to stvořił,
abych jemu słúžił
a já sem, můj Bože,
k tvej libosti nebył.

Ej, došeł mja mandat
od Boha samého,
že sa mám představit
před velebnosť jeho.

Že mám počet vydat
z mých rozličných skutků,
leká sa duše má
velkého zármutku.

Ach mé nejdražší jmění,
Pane Jezu Kriste,
v tvém Písmu naučení
jest pravé a jisté,
že máme v den soudu tvého
z každého marného
slova počet vydati,
pak odplatu bráti.

Tomu když tak jest, Pane,
jakž v tom obstojíme?
My, kteří vše naopak
mluvíme, činíme?
Pak nás čeká odsouzení,
věčné zatracení,
budeš­‑li soudcem přísným
všem skutkům falešným.

My vědouce o tobě,
žes milostivý Pán,
utíkáme se k tobě.
Nikdo bez tebe sám
dobrého nic neučiní,
byť upřímně míní,

Všechno, co mám, je, Pane, tvé,
všechno tvé dobré dání.
Co bych byl sám tu bez tebe,
bez tvého požehnání?
Stále víc dáváš, vím, že pomáháš,
ruka tvá před zlým mě chrání.
Kéž víc chválí tě každé tvé dítě,
Otče, za tvá slitování!

Děkujem ti, Hospodine,
za úrodu na rovině,
𝄆 děkujem ti, Bože náš,
za úrodu, za chléb náš. 𝄇

Na polách aj na lučinách,
v horách, na všeckých pastvinách,
𝄆 daj ve zdraví užiti,
v cennosti zetrvati. 𝄇

Požehnaný jsi, Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž dáváš chlebu vyrůst ze země.

Požehnaný jsi, Hospodine, Bože náš, Králi světa, stvořiteli plodu vinné révy.

Požehnaný jsi, Hospodine, Bože náš, Králi světa, skrze jehož slovo se vše stává.

Velebmež dnešní den Boha jednoho,
Otce, Syna i Ducha svatého,
neb jsme jménem jeho křtěni,
za lid jemu posvěceni.
Rcemež: Ty jsi Bůh náš,
kterýž na věky zůstáváš.