Jak dlouhá píseň bez konce
mé dny tu v nářcích plynou,
však hudbu z dáli slyším hrát,
tak srdci mému milou.

Mne žádný proud už nestrhne,
znám skálu a v ni doufám.
Bůh láska je, Pán nade vším,
tak radostí si zpívám.

Ať ztrácí se či zaniká
ta melodie nová,
přec rozezní mne ozvěnou;
mé srdce Bohu zpívá.

Když šťastné dny se vytratí,
pak ještě píseň zbývá.
Když temná noc mne obklopí,
mé srdce žalmy zpívá.

Ať provází mne pokoj tvůj
a zas mi sílu dává,
ať poznávám tě víc a víc.

Ó hory, kopce a doliny,
jak jste mně bývaly upřímny!
Když jsem já k vám chodíval,
když jsem já k vám chodíval,
měsíček mně pěkně svítíval.

Svítily hvězdičky překrásné,
obloha, celé nebe jasné,
všecko všady vesele,
všecko všady vesele,
utěšení moje spanilé.

Chodil jsem přes všecky doliny,
přes hory, louky a roviny,
chodníček mně ubýval,
chodníček mně ubýval,
když jsem si na Boha myslíval.

Myslil jsem v srdci svém na něho,
rozjímal jsem ty skutky jeho:
Bože, jak jsi rozmilý,

𝄆 Mladěněčku mlady, 𝄇𝄆 kaj ty povandruješ? 𝄇

𝄆 Z tej země do jinej, 𝄇𝄆 do krajiny cuzej. 𝄇

𝄆 Gdo tě tam opatři, 𝄇𝄆 dyž tě smrť zachvati? 𝄇

𝄆 Mám ja Pana sveho, 𝄇𝄆 Boha nebeskeho. 𝄇

𝄆 On mje opatruje, 𝄇𝄆 od zleho zbavuje, 𝄇

𝄆 z hrobu vysvobodi, 𝄇𝄆 do nebe sprovodi. 𝄇

Zůstaň s námi, ó Pane náš,
sklání se den.
Jen zůstaň s námi, ať světlo tvé
v tmách našich svítí.

𝄆 Den skončil, půjdem spát.
Jen jednu prosbu máme
Pane, zůstaň s námi celou noc. 𝄇

Už na lože lihamy,
k tobě, Bože, volamy:
Bože naš,
tobě se poručamy.

Opatruj nas tej noci,
nědaj zlemu tej moci,
Bože naš,
rač nam byť napomocny.

Odvrať od nas všecko zle,
myšlenky něpoctive,
Bože naš,
tobě se poručamy.

Slunce hasne, končí den,
Pán Bůh ať je veleben.
Světlem, tmou, světlem, tmou
provází nás láskou svou.

Pane Kriste Ježíši,
Beránku ty nejtišší,
v síle své, v síle své
potěš srdce bázlivé.

Probuď radost slovem svým,
dodej síly bezradným,
Otče náš, Otče náš,
který zemi v péči máš.

Požehnej nám z výsosti,
zůstaň při nás milostí,
každý den, každý den
buď nám, Pane, přítomen.

V tento nyní večerní čas,
poděkuj Bohu každý z nás

za všeliká dobrodiní,
kteráž nám nehodným činí.

Rci: Buď tobě věčná chvála,
čest a sláva neskonalá.

Tak v pokoji odpočineš,
k Pánu Bohu se přivineš,

neb pravé odpočinutí
jen v Bohu lze naléznúti.

Den hasne, slunce níž se sklání
a tmavá noc k nám přišla blíž.
Tys, Bože, vyslech písně ranní
i večer naši chválu slyš.

Dík, že se dál zem točí s námi,
spát můžeme teď klidně jít.
Ač ztichne náš hlas, bez ustání
vždy chvalozpěv ti bude znít.

Když náš den končí, jinde v dáli
zem probouzí už slunce svit
a jiní lidé tě zas chválí,
že ve tvém světle můžou žít.

Tak po vší zemi církev hlásá,
jak jsou tvé skutky úžasné,
nám víc než slunce září spása
a ta již nikdy nezhasne.

Tvé je světlo dne, Pane.

Tvá je temnota noci.

Život i smrt máš ve svých rukách.

Tví jsme také my a modlíme se k tobě.

Pane, ty jsi nás stvořil a naše srdce jsou neklidná, dokud nenaleznou pokoj u tebe.

Nech nás odpočívat ve svém pokoji a probuď nás ráno, abychom tě mohli chválit.