Věčný život (soubor textů)

Verze pro tiskPDF verze
Otištěno z časopisu Bratrstvo 10/2002
Co o tom
čteme
v bibli:

Jan Keřkovský

 

Není život jako život: to, že dýcháte, ještě není všechno. Kazatel praví, že i živému psu je lépe než mrtvému lvu, však taky mrtví nechválí už Hospodina (Žalm 115) - a jsme u toho: chválit Hospodina je cosi důležitého, co se životem souvisí.
    Chválit Hospodina znamená najít vztah k tomu, kdo mně ten život dal (neboli kdo mě stvořil) a kdo mě staví před volbu mezi životem a smrtí. A že ''nejen chlebem živ jest člověk'', mohu vytušit, že se smrtí myslí ještě i něco víc než jen to, že přestanu dýchat. Ještě jiný rozměr náš život má:
    Člověk je jako tráva, praví se v bibli: stačí málo, a uvadne. Ale slovo Hospodinovo trvá pořád, navěky. Když se řekne život věčný, hledejme význam tady odtud. Slovo bylo od počátku, bylo u Boha a pak se stalo tělem (Jan 1) - proto taky kdo věří v ukřižovaného a vzkříšeného Krista, má naději na nový život.
    Slovo věčný neznamená, že pozemské putování nikdy neskončí, a už vůbec to neznamená, že se tu na zemi člověk bude objevovat donekonečna v nových podobách. Věčný znamená nepomíjivý - tak jak jen Boží slovo může být. Kdo mu uvěří, už přešel ze smrti do života (J 5,24 aj.) - přemýšlejte, co to znamená.
 
Život věčný?
Kristýna Žárská

 

To je vám zvláštní sousloví. Alespoň pro mě.
    Dennodennost, únava, ranní vstávání, mytí zubů, obědy v menze, jídelně, doma či nikde, revizoři v dopravních prostředcích - život, prostě to, co tady na zemi žijem.
    Věčný? ''Trvalo to celou věčnost. Nebudu na tebe věčně čekat.'' Něco strašně dlouho trvajícího. Dlouhatanánské čekání. Nuda. Konec trpělivosti. A ostatně život je konečný. To přeci víme. A pak, že by něco pokračovalo? To není prokázané. Co takhle nějak jinak to pojmenovat? Tak, aby tam byl ten pocit, který z toho my křesťané máme. Že nám bude fajn, že to nebude nuda, že nebudeme muset nést tolik věcí, spěchat do práce či do školy. Něco, na co se můžeme těšit. Něco, co máme slíbené. Co můžeme trošku prožívat i tady na zemi.
    Protože mezi námi už začalo království nebeské. Někdy, když je pohoda, sranda, láska mezi námi. Záblesky Božího království. Paprsek lákající nás z naší únavy a skepse. Nekončící milost, pohoda, Boží náruč, konečné shledání, ráj. Pocit, že jsem molekula, docela maličká, ale jasně někam patřím. Takhle jiný název pro život věčný vymysleli ti, kterých jsem se na sjezdu ptala. Někdy mám pocit, že se o to málo opírám, málo tomu věřím. Taky to hodně slýchám:
    ''Víš, jde hlavně o ty zásady, ta představa je pěkná, že by to tak bylo. A když nebude? Nevadí, aspoň jsem se měl na co v životě těšit.''
    ''Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.'' J 3,16
    Tak nás miloval, že nám nejen poslal svého Syna, ale navíc nám dává možnost s ním být pořád. A být pořád s někým, koho ctíme, koho milujeme, s nímž nás těší být, to je přece paráda. ''Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří bláznovskou zvěstí.'' 1 Kor 1,21
    Všichni spaseni nebudou. Někdy se cukáme, snažíme se přizpůsobit dnešnímu světu. Neodsoudit jiná náboženství. Ale my jsme výluční právě vírou v Ježíše Krista. Skrze něj doufáme dojít spásy. Bez Něj? Bez něj život věčný nebude.
 
Už tu máme život věčný?
Jiří Ort

 

Aneb - už je tu mezi námi Boží království? Mám na to povědět, co si vlastně myslím - nebude to tedy teologická úvaha, ale osobní vyznání. Vybavily se mi k tomu dva citáty. První je z písničky Tomáše Najbrta Blues nevěřícího Tomáše: ''Říkám si, má to vůbec cenu, když hledám zpěvník ráno v neděli...'' a druhý z pozdravu autora 1. epištoly Petrovy: ''Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději.''
    A mezi těmito dvěma póly se tedy pohybuji. Chci věřit tomu, že už tu mezi námi Boží království je. Chci věřit tomu, že slova o novém narození nejsou planou frází. Chci věřit, že Bůh je králem, že Bůh vládne, ale někdy mě zrazují vlastní smysly - to, co vidím a zažívám, a především to, o čem vím, že před tím už radši zavírám oči a nechci to řešit.
    Boží vláda? No to bych musel být slepý! ''Říkám si má to vůbec cenu...'' Stručně řečeno, mám rád Ježíšův příběh, tu směsici důrazů, která splývá do onoho: ''Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží.'' Jen se stále nemohu vyrovnat s tím koncem na Golgotě. A s tím, že by toto měla být cesta Božího království, tak jak nám o tom svědčí zpráva o vzkříšení. Provokace kříže. Provokace vzkříšení. Provokace Boží vlády.
    A tak se to ve mně pere. Ve chvílích, kdy se mi výhled na skutečnost Božího království mezi námi ztrácí, chce se mi rezignovat na poslání kazatele evangelia - dobré zprávy. Ale vždy si ke mně zatím našla cestu naděje. Ne já k ní, ale ona se probourala ke mně. Naděje, která není statická, která není chladná a neosobní. ''...,neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději.'' Ono tu to Boží království mezi námi je. Věřím tomu, doufám v to.
    Ostatně, neumím to vyjádřit lépe, než Tomáš Najbrt v již zmíněné písničce:
Říkám si,
má to vůbec cenu,
vtom přišlo,
co bych ve snu netušil,
všechno se v radost mění
i blues Tomáše,
který nevěřil.
 
Život věčný
Jsou pro vás svědectví těch, kdo přežili klinickou smrt, důkazem pro existenci věčného života?

   

Jiří
Suchý

básník, textař
70 let

 

Na důkaz mi to připadá málo. Snad jako motiv k uvažování o posmrtném životě.

 

Gabriela
Horáková

farářka ČCE
27 let

 

Ti, kdo přežili klinickou smrt, tak mohou svědčit o štěstí a dobré péči lékařů.
O věčném životě hledám svědectví jinde.

 

Miroslav
Konvalina

rozhlasový reportér
38 let

 

Myslím si, že myšlenky na věčný život dalece přesahují úvahy o přežití klinické smrti. Ale hlavně mě víc zajímá věčný život nebo reinkarnace než klinická smrt.

 

Dana
Elisová

ekonomka
v domácnosti
35 let

 

Klinická smrt, myslím, SMRTÍ není, a tudíž i důkaz o existenci věčného života tímto způsobem je pro mne nepoužitelný.

 

Leo
Pavlát

ředitel Židovského
muzea, 52 let

 

Ne, nejsou. V této souvislosti bych dodal, že život duše sotva může být předmětem experimentu.

 

Václav
Vacek

katolický farář
55 let

 

Ne. Jedině vzkříšení Krista dosvědčované Písmem.

 

Jana
Šilerová

biskupka CČSH

 

Víra ve věčný život přece není záležitostí průkazných důkazů, ale dětské důvěry v Boží zaslíbení. Zkušenost klinické smrti je pro mne snad jen jednou z malých podpůrných berliček při mých pochybnostech.

 

Vítězslav
Vurst

předseda správ.
rady nadace
ADRA, 52 let

 

Nejsou. Znám člověka, který vydával velmi podobné svědectví a do tohoto stavu se dostal požíváním drog. Já ale nepotřebuji dokazovat možnost věčného života. Věřím tomu, co řekl Ježíš.

 

Martin
Müller

režisér a produkční
studia Velehrad
37 let

 

Jsou to jistě zajímavé zkušenosti, ale za důkaz je pro sebe nepovažuji. Upřímně si myslím, že by moje víra byla velmi racionální, kdybych potřeboval takové důkazy.

 

Ruben
Kužel

farář ČCE
38 let
 

 

Jsou mi inspirací, nadějí a průhledem do skutečnosti jiné, než s jakou běžně počítáme. Podobně jako zkušenosti těch, kdo pracují s lidmi v kómatu či ve změněných stavech vědomí.

 

Lea
Brodová

psychiatrička
47 let

 

Nejsou. Když já ale věčný život ke své víře nepotřebuju.

 

Jindra
Hojer

člen klubu
Rychlé šípy

 

Nevěřte jim, to je zase nějaká Mirkova a Jarkova taškařice!
 
Jak jsme si to
představovali?

Jiří Gruber

 

Při pokusech o zobrazení věčného života vychází křesťanská symbolika nejčastěji z knihy Zjevení, která vypráví o nepřehledném zástupu ze všech ras, kmenů a národů (Zj 7, 9-14). Na obrazech se svatí spolu s anděly klaní Beránkovi, který symbolizuje obětovaného a vzkříšeného Krista. Naděje věčného života dostala své místo i v rámci církevního roku, když se od 7. století začal slavit svátek Všech svatých, tedy nejen uctívaných světců ale i všech ostatních, kteří již náleží církvi zvítězilé. Později se k nim připojuje Marie, která sedí na trůně.

 

    Kromě Krista a Marie bývá v ráji zobrazen také lotr ukřižovaný po Kristově pravici, kterému to Ježíš slíbil v den jeho smrti (L 23,43). Nese si sebou i svůj kříž.Za symbol věčného života je třeba chápat korunování vyvolených a Panny Marie, jak je popsáno ve Zlaté legendě, která byla ve středověku považována za rovnocenný pramen vedle Bible.
    Ve východní církvi je nebe zobrazeno jako Abrahamova náruč, podle podobenství o boháči a Lazarovi (L 16,19-31). Zachránění jsou zachyceni jako malé postavičky v praotcově klíně, jindy vidíme jen jejich hlavičky, jak vykukují ze záhybu patriarchova roucha.
    Nebeská blaženost může být zobrazena také podle Izaiášova proroctví. Malí chlapci jedou na lvech a beze strachu jim vkládají ruku na tlamy, případně si hrají s hady (podle Iz 11,8).
    K žalmovým symbolům věčného života patří ptáci v hnízdech (Ž 84,4) nebo muž obehnaný šlahouny.
    Obrazy ráje jako zahrady nejvíce čerpají ze symboliky Písně písní, která byla chápána jako podobenství o hledání a setkání duše s Kristem.
    Věčný život bývá někdy vyjádřen také obrazem města s pevnými základy (Ef 2,19-20). Jedna jeho brána nese název Jeruzalém. Tudy vcházejí spasení židé. Druhá nese název Betlém a vcházejí tudy spasení pohané (podle mudrců, kteří přišli do Betléma jako první zástupci pohanů přivítat narození Ježíše Krista).
 
Co o tom
vyznáváme?

České vyznání

 

Ústy vyznáváme a srdcem s potěšením věříme, že po tomto časném životě jest a na věky trvati bude život potěšený a radostný, všem v Syna Božího Ježíše Krista věřícím od věčnosti připravený, do kteréhožto sám jednorozený Syn Boží skrze smrt svou a dokonalé poslušenství cestu připravil a bránu otevřel.
    A ovšem tak věříme, a z srdce vyznáváme, že do toho věčného života nižádným jiným prostředkem nižádný nemůže vjíti ani toho jináče než skrze samého Pána Krista dojíti. Jakož sám Pán a Spasitel povědíti ráčil, řka (Jan 11, 25): Já jsem vzkříšení, cesta, pravda a život (Jan 14, 6): Kdož věří ve mne, ten má život věčný (Jan 6, 47) a Já jej vzkřísím v nejposlednější den (Jan 6, 44). ltem (Jan 17, 24; 12, 26; 17, 12) Otče, chci, kdež jsem já, aby byl i služebník můj, a které jsi mi dal, žádný jich nevytrhne z rukou mých (Jan 10, 28 n).
    Kteréhožto budoucího věčného potěšeného života zde prvotiny docházejí toliko ti, kteříž z slova Božího pravého a jistého poznání Pána našeho Ježíše Krista a účastenství Ducha svatého nabývají, aby zůstávajíce v Kristu a v pravé víře v něho i naději neomylné zde živi jsouce, potomně v jistotě dokonalého blahoslavenství v nebeském království došli, kdyžto vedle řeči Apoštola (1 Kor .13, 12) Boha tváří v tvář uzří. Nebo i sám Syn Boží praví (Jan 17, 3): Že to jest život věčný, poznávati Boha pravého a kteréhož On poslal, Ježíše Krista. A v témž evangelistovi (5, 24) Amen pravím vám, kdož slovo mé slyší a věří tomu, kterýž mne poslal, má život věčný a na soud nepřichází, ale přichází z smrti do života
 
Co si
pod tím
představujete?

Anketa

 

Těšíte se na život věčný? Je pro vás hodně důležitý ve srovnání se životem, který žijete teď?
 
  • Já si myslím, že tento život, co žiji teď, je důležitý. Mám ho žít pro ostatní lidi, abych směřovala k tomu dalšímu životu, abych se nějak připravila. Bude to krásný, bude tam klid, pohoda a mír, nebudou tam starosti a bude tam spousta lásky. středoškolačka,   16 let
     
  • Život tady na zemi bychom si měli užívat a dělat různé dobré skutky, myslím, že to spolu souvisí. Představu moc nemám - taková pohoda, nebo takový klid.   studentka, 16 let
     
  • Věřím, že bude. Konkrétní představu nemám - bude mi tam dobře. Spíš vnímám pocity kolem toho.V tomhle životě to pro mě není vůbec důležité, žiju naplno a nechám se překvapit tím budoucím.   zaměstnanec CK
     
  • Určitě je to téma, o kterém člověk přemýšlí. Nevěřím proto, abych měla život věčný. Ale věřím proto, že to pro svůj život potřebuju. Ale beru to spíš jako slib nebo dar. Je to naplánované.   zdravotní sestra, 23 let
     
  • Jednou jsem o tom přemýšlela. Já si myslím, že i když bude potom něco lepšího, je škoda si říkat, že tady na zemi je to zbytečné.   zdravotní sestra, 22 let
     
  • Ne Spíš prožiju ten tady a pak to bude.   lékař, 25 let
     
  • Představa života věčného je pro mě důležitá. Vždycky v těch těžkých chvílích, když bojuju sama se sebou, se svou slabostí, s Bohem. Představuju si to tak, že v nebi to bude jednodušší. Že se budu pořád radovat. S ostatníma, s Bohem, bez pochybností, bez zklamání. Když je mně v tomto životě dobře, je to jako bych zažívala kousek nebe už teď a to myslím, je náš úkol tady na zemi: neupínat se k tomu věčnému životu, ale žít s Bohem už teď.   studentka ETF, 21 let
     
Biblický odkaz: 
Žalmy 115
Biblický odkaz: 
Jan 1
Biblický odkaz: 
Jan 5,24
Biblický odkaz: 
Jan 3,16
Biblický odkaz: 
1 Korintským 1,21
Biblický odkaz: 
Zjevení 7,9–14
Biblický odkaz: 
Lukáš 23,43
Biblický odkaz: 
Lukáš 16,19–31
Biblický odkaz: 
Izajáš 11,8
Biblický odkaz: 
Žalmy 84,4
Biblický odkaz: 
Efezským 2,19–20
Biblický odkaz: 
Jan 11,25
Biblický odkaz: 
Jan 6,44
Biblický odkaz: 
Jan 10,28
Biblický odkaz: 
1 Korintským 13,12
Biblický odkaz: 
Jan 17,3
Biblický odkaz: 
Jan 5,24
Autor: 
Keřkovský, Jan
Autor: 
Žárská, Kristýna
Autor: 
Ort, Jiří
Autor: 
anketa
Autor: 
Gruber, Jiří
Rok vzniku: 
2002