Andělé 2002 (soubor textů)

Otištěno z časopisu Bratrstvo 1/2002

Co o tom

čteme v bibli:

Jan Keřkovský

 

Anděl je někdo, kdo nese zprávu. Posel, vyslanec. Když panovník nemůže být všude, pošle velvyslance nebo aspoň delegaci. Zkrátka někoho, kdo přinese důležitou zprávu, poselství, vzkaz.

    Za Abramem přišli takoví vyslanci, poobědvali, předali zprávu, zachránili sodomského Lota a zas šli. A čtenář přesně neví: Byl to sám Hospodin? Nebo poslové? Takových nejistých návštěvníků bylo v bibli víc (v Gn, Ex atd.), třeba Jákob s jedním zápasil.

    Až později přišly otázky jako: kolik mají andělé křídel, jaký mají dolet, jestli umějí být neviditelní... Ti, kdo přinášejí vzkaz Boží, přece musejí být zvláštní, ne? Bujná fantazie si tu najde výběh, a autoři, kteří se v představách drží spíš při zemi, budou psát o vidění anděla ve snu anebo raději použijí jiné slovo. U jiných autorů už mezitím andělé dostali jména (nejznámější jsou Gabriel a Michael) a jsou z nich třeba patroni národů a možná předchůdci andělů strážných. Pár andělů má prý i ďábel.

    Že by anděle v Bibli někdo uctíval, to ne. Jinde snad, vyskytují se v kdejakém náboženství - někdo přece musí nosit Boží vzkazy.

    Nesrovnatelně důležitější než posel je ovšem ten vzkaz.

    Víc se dočtete třeba v Biblickém slovníku A. Novotného (heslo anděl).

Andělé, lidi a čerti rohatí

Michal Plzák

 

Anděl očima evangelia

Ježíš přijímal existenci andělů tak, jako my běžně počítáme s existencí koček. Jsou zde, netřeba spekulovat. Pravda, andělé nejsou tak vidět, ale proto jsme i ušetřeni reklam na jejich krmení. Škoda, že překladatelé ekumenické bible nedokázali přijímat anděly tak prostě, jako Ježíš Kristus. Ve svém překladu nahradili kde to jen trochu šlo anděla poslem. Dá se tomu kroku rozumět: báli se zřejmě, že by to příliš zavánělo představami barokních opeřených baculáčů, že by to vedlo ke spekulacím o vyšším světě duchovém a tak podobně. Možná je to tak srozumitelnější i církevní otec Augustin jasně říká, že anděl není bytost, nýbrž úkol, ale stejně si raději představím pohádkově nadpozemského pošťáka evangelia v zářivě bílém šatu než messengera, poslíčka, příliš svázaného s lidskou postavou. Anděl je přece víc než posel od Boha.

    Ježíš říká svým učedníkům: Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce. Známe populární dětskou večerní modlitbu Andělíčku, můj strážníčku. To není prosba o vzkaz, ale o ochranu: Ochraňuj mi mou dušičku. Proto žádné Andělíčku, můj poslíčku. Anděl chrání, anděl je přidělený Boží pečovatel, osobní nebeský bodyguard, vyslaná Boží moc.

 

Nemusíme na něj věřit, ale můžeme ho potkat

Není třeba rozvíjet nějaké učení o andělích, není nutné v ně věřit, je ale možné zakusit, že jsou při nás. Nemusíme si je nijak představovat, i když ta tradiční křídla se mi zamlouvají, protože svědčí o jejich domovském přebývání, nadhledu i rychlém pohybu: musí toho stihnout opravdu hodně. Hlavně z nich naše smysly zachytí sotva víc než jen téměř neslyšitelné zašustění křídel.

    Je blahodárné si uvědomit, že se v životě nepotýkáme jen se zástupy ďasíků, blbů, s armádou ďáblovou. Jsme obklopeni i mocí, která je dobrá a přeje nám. Mocí, která nám otvírá srdce pro Boha, která umí varovat i těšit to jsou andělé. Anděl něco činí při mně to vím, mám svého anděla (ale možná se ve službě střídají, nevím, jak to mají organizované). Myslím si dokonce, že malé děti opravdu vidí anděly jako viditelné bytosti, to když je jim sotva pár měsíců. My už pro ně ztratili smysl. Ještě že oni pro nás smysl mají a otvírají ho.

 

Anděl vrátný

Třeba takový populární a mocný prorok Bileám, on anděla neviděl. Šel pevně za tím, co si usmyslel učinit. Vydal se cestou, kterou měl za důležitou. Ale začne se mu nedařit. Cesta je zablokovaná. Zákaz vjezdu. Měli bychom se s velkým prorokem ptát, zda se nám do cesty nepostavil anděl Páně, aby nás varoval Nech toho. Místo toho mlátíme ubohou oslici. Jenže ona anděla vidí. Anděl nás chrání před špatnou cestou, i když jej nevidíme, prosazujeme svou a divíme se, že to nejde. Jakoby měla být pro nás každá cesta možná a schůdná. Určitě vděčím svému andělu za to, že mě nepustil na mnohé cesty, do různých mých podniků. Ale nepátrám po tom, které to byly. Jindy zase se zdá, že nebe je zatažené, že svět Boží se scvrkl a stěny našich bytů a bytování se povážlivě zužují. Utíkáme před Bohem jako Jákob, proto se nám svět zmenšuje. Ale může se stát, že právě tam, kde jsme vnitřně v koncích, kde už nemůžeme dál, otevře anděl nebesa a učiní náš život opět průhledným směrem k Bohu. To jsou ti andělé na žebříku z Jákobova snu. Kmitají nahoru a dolů a když se štvanec probudí, ví, že to nebyl jenom sen. Protože teď ví, že všechno dobře dopadne. Dostal v noci andělskou zprávu asi proto tam máme v ekumenickém překladu zase ty posly.

    Snad vždy až s časovým odstupem zjišťujeme, že spousta překážek, o které jsme klopýtali, o které jsme se přímo přeráželi, na které jsme nadávali a brečeli nad nimi, se nám proměnila v místa požehnání. Když přes ně padáme, to si jen stěžujeme a vidíme nebe zavřené. Ale může se stát, že poznáme, že právě v tomto klopýtnutí, právě zde se v nás zrodilo něco nového, že právě tady k nám dolehl hlas shůry a začali jsme zrát. Příběh prchajícího Jákoba mluví o tom, že náš anděl je při nás i ve chvíli, kdy zakopáváme a padáme a že právě v tu chvíli se nad námi odemykají nebesa, aby nás naplnila Božím požehnáním.

    Moje prateta říkávala, že kdyby byli démoni viditelní, nebylo by přes ně vidět slunce. Ale mně se zdá, že andělé by v nich světelné průduchy úspěšně prosekávali.

Potkal jste někdy anděla?

   

Jiří

Suchý

básník, textař

70 let

 

Potkat anděla s křídly a unylou tváří, tak jak se maluje, se mně zatím nepovedlo. Pokud je slovem anděl myšleno, jak už to obvykle v teologické terminologii bývá, cosi transcendentálního, chybí mi patřičné vzdělání. Jinými slovy nevím. Možná, že s anděly obcuji dnes a denně. Aniž bych si toho byl vědom.

 

Gabriela

Horáková

farářka ČCE

27 let

 

Anděla? Setkala jsem se s někým nebo něčím, co mi do určité situace vneslo poselství odjinud. Co mi přineslo radost, povzbuzení, upozornění, napomenutí. Byl to anděl? Nebyl to anděl?

 

Miroslav

Konvalina

rozhlasový reportér

38 let

 

Pro mě byl anděl od dětstvi ten, který se klepal, zavěšen na drátku nad naším vyřezávaným betlémem. Stále padal, tak jsem ho musel kontrolovat. Andělé na klenbách kostelů jsem moc nebral, protože nepadali a jaksi mě nepotřebovali. Dnes už mám jiného anděla. Je jím moje žena, ale je to jinak než dřív: anděl pomáhá mně, když se klepu a padám...

 

Daniela

Elisová

ekonomka

v domácnosti

53 let

 

Každý nový den, který je mi darován, je andělem. Potkávám se s ním tedy denně.

 

Leo

Pavlát

ředitel Židovského

muzea, 52 let

 

Andělé jsou svým hebrejským označením poslové a mohou mít i lidskou podobu. Chápu je jako ty, kteří nám určitě nenáhodně sdělují cosi zásadně důležitého, pro náš život rozhodujícího a určujícího. Kdo může říci, že někoho takového nepotkal?

 

Václav

Vacek

katolický farář

55 let

 

Potkal. Anděl je posel. Může byt dvojího druhu. Pokaždé je darem od Boha. Nemá křídla a nemusí mít vždy plochý hrudník. Někdy má vousy.

 

Jana

Šilerová

biskupka CČSH

 

Potkávám je díky Bohu často. V lidech, skrze které určitě pracuje Duch svatý, protože vyzařují pokoj srdce, jsou veselí, rozdávační, ochotni pomáhat, tolerantní, milosrdní, spolehliví... Kdo jiný by to mohl být než andělé?

 

Vítězslav

Vurst

předseda správ.

rady nadace

ADRA, 52 let

 

Pokud rozumím slovu ''anděl'' v jeho významu, tj. ''posel, poslaný'', pak jsem jich už potkal mnoho. Jednalo se vždy o lidi, kteří se nechali použít Bohem k něčemu. I já bych chtěl být někdy, pro někoho, na nějakém místě, Jeho andělem.

 

Martin

Müller

režisér a produkční

studia Velehrad

37 let

 

Ano, potkal a potkávám a věřím, že potkávat budu. Jen podotýkám, že neměl křídla.

 

Ruben

Kužel

farář ČCE

38 let

 

Dostkrát v lidech v určitém okamžiku jednání, setkání. Párkrát anděla smrti ve tvářích. Jako duchovní postavu provázející člověka v asi metrové vzdálenosti.Také jsem slyšel vzkaz, který mi přinesl na rozvodněné řece.

 

Lea

Brodová

psychiatrička

47 let

 

Pavla Milcová zpívá: ''Ještě že nejsou andělé, lidé by jim jinak ubližovali.'' Já říkám: ''Ještě že jsou andělé neviditelní.'' A naše pětiletá Zuzka říká: ''Namalovat se může všecko.'' Takže potkala nepotkala, učesaná neučesaná vím já?

 

Rychlonožka

 

člen klubu

Rychlé šípy

 

Mňo, jednou už ano. Byl jsem se tenkrát proletět na svém klikoletu a u mléčné dráhy jsem potkal jejího výhybkáře - anděla. Byl to náš pan ředitel...

Jak jsme si to

představovali?

Jiří Gruber

 

Anděl (z řeckého angelos posel) je buď člověk nebo bytost od člověka nerozeznatelná, která předává Boží poselství nebo zastupuje Boha samotného. Může to být i nebeská bytost, která přebývá v bezprostřední Boží blízkosti. Andělé vystupují v mnoha příbězích Starého i Nového zákona (např. vyhnání z ráje, zvěstování Panně Marii). Čteme o andělech trestajících (2Kr 19,35) i chránících (anděl strážný: Mt 18,10, Sk 12,9). O zvláštních nebeských bytostech mluví apoštol v Ko 1,16. Jak si nebeské bytosti představovali, proroci se dozvíme u Iz 6 nebo Ez 1.

    Křesťanská církev uznávala existenci andělů s výhradou, aby na sebe nepoutali příliš velkou pozornost. Od 5. století rozděluje církev anděly do devíti kategorií. Nejvyšší hierarchii, která obklopuje Boha, tvoří serafové, cherubové a trůny. Druhou skupinu, která vládne hvězdám a živlům, tvoří panstva, síly a mocnosti. Nejnižší kategorii tvoří knížactva, která chrání pozemské říše, archandělé a andělé.

 

    Devět andělských kůrů se stalo vhodným námětem k zobrazení nebe. Serafové jsou červené postavy s křídly a svíčkou, cherubové modří nebo zlatožlutí s knihou. Trůny nesou trůny, panstva mají koruny a žezla, síly poznáme podle lilií, mocnosti a nižší kategorie andělů mají brnění.

    Archanděly známe z bible i jménem: Gabriel ( Bůh je silný Da 8), Michael ( Kdo je jako Bůh? Da 10), Rafael (Bůh uzdravuje Tob 3).

    Za anděly jsou považováni všichni ostatní Boží poslové. Pro rozlišení mají obvykle křídla. Křídla jsou symbolem příslušnosti k nebeskému světu. Měla je už babylonská posvátná zvířata a poslové římských bohů (Viktoria, Merkur či Isis). V renesanci dostávají andělé svatozář. Všichni známe barokní andělíčky zobrazované jako okřídlené malé děti, kteří jsou k nerozeznání od antických amorků.

 

Seraf

Jan Skála

 

    Levituje vždy před samoobsluhou asi tři metry nad zemí, je totiž duchovně na výši. Nevím, jestli existují ještě jiné odrůdy andělů, ale tohle je zaručeně seraf. Má šest křídel, dvěma si zakrývá hlavu, dvěma nohy a za poslední dvě visí ve vzduchu. Projevuje o mě zájem, když jdu náhodou okolo, a tradičně přidá pozdrav: jak se máš?, how do you do? a podobné fráze ze základů konverzace. On je duchovně na úrovni, plynule mluví jazyky. Vždycky mu odpovídám, že se mám dobře, což je pravda. Kdykoli se s ním vidím, mám se dobře a lhal bych, kdybych tvrdil, co není pravda. Chodím zvláštní shodou okolností nakupovat velice často.

    On určitě původně jen oslavoval Boha, ale v tomto oboru je silná konkurence a prosadí se jen ti nejpokornější, a tak byl tenhle efektní třpytivý showman exhibicionista zavěšen před naši samoobsluhu. Ale není tam za trest. Je tam přece proto, aby oslavoval mě. Promiňte, oslovoval.

    Ve věcech víry je samoobsluha k ničemu. Člověk se sám neobslouží. Proto jsou alespoň paní na pokladnách a anděl před vchodem. Kdybych se mu svěřil, že se bojím, určitě by mi (i když je divnej) odpověděl neboj se a to je přesně to, co potřebuju slyšet.

Co o tom

vyznáváme?

Helvetské vyznání

 

    ( O andělích a ďáblu .) Mezi všemi tvory vynikají andělé a lidé. O andělích prohlašuje Písmo Boží: Kterýž tvoří posly své duchy a služebníky své oheň plápolající (Žalm 104, 4). Nebo i (Žid. 1, 14): Zdali všickni nejsou služební duchové, kteří bývají posíláni k službě pro ty, kteří mají dědičně obdržeti spasení?

    O ďáblu však svědčí sám Pán Ježíš: On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, ze svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži (Jan 8, 44). Učíme tedy, že jedni andělé setrvali v poslušenství a že jsou určeni k věrné službě Bohu a lidem; jiní však že svévolně padli a vrhli se do záhuby, i stali se nepřáteli všeho dobrého i věřících, atd.