Tak málo přímých cest je, když víra schází nám,
jen vzácně zní zvěst jasná: Dnes kráčí s vámi Pán!
Svůj cíl zas hledáme, jsme čekáním znaveni,
smutek a trápení jen tichý hlas promění.

Tak málo přímých cest bez darů, bez vděčnosti,
před křížem váhá svět, dál klaní se marnosti.
Jak málo ztišení nás provází každý den.
Kdo z nás jak ztracený syn smí být zas nalezen?

Tak málo přímých cest, když chcem jít bez pokání,
bez touhy dát se vést tou rukou, co zachrání.
Když chvála s radostí k tvým krokům se připojí,

Soudce všeho světa, Bože,
před trůnem tvým nepomůže
žádnému krása, moc jeho,
byť měl slávu světa všeho.

Jediné může pomoci
uniknout pekla zlé moci,
být v srdci pokorný, tichý,
své vyznávat Bohu hříchy.

Kdo se před tváří tvou sklání,
smí doufat v tvé smilování,
v lásce že hříšné přijímáš,
svým slovem duši těšit znáš.

Slituj se, Pane, nade mnou,
dávej mi duši pokornou,
ať tvoje milost, láska tvá
v mém srdci navždy zůstává.

Proč se svět marností, bohatstvím honosí?
Vždyť jeho sláva, lesk, skončí vždy v bezmoci.
Co stavěl s námahou, za chvíli pomine.
Jak suchá tráva zas, jak suchá tráva zas v dýmu se rozplyne.

Kde jsou dnes králové slavní a vznešení,
mudrci hloubaví v rozum zahledění?
Kde říše, národy, co chtěly vládu mít?
Jak loňský sníh mizí,
jak loňský sníh mizí,
musely odejít.

Člověče můj milý, čeho se přidržíš?
Co navždy zůstane, co zítra opustíš?
Kochat se hojností, těšit blahobytem?

Bože, Otče věčnosti,
Stvořiteli mocný,
odpusť viny, slabosti,
smiluj se nad námi!

Ty jsi na kříž v bolesti
nesl naše hříchy.
Kriste, Králi nebeský,
smiluj se nad námi!

Duchu svatý, rádce náš,
v darech přebohatý,
osvěť lid tmou zajatý,
smiluj se nad námi!

Radujte se v Pánu vždy,
radujte se nyní.
Na kříži on dokonal,
aby triumf smrti vzal
pro naše dobrodiní.

Že nám Pán je nablízku,
na paměti mějte.
V tento strastiplný čas
Kristus dává světu jas,
tak tmy se nelekejte.

Mírnost vaše před světem
ať se nezastydí.
Skromní buďte, laskaví,
spravedliví tak, ať ví
to záhy každý z lidí.

Starostmi se netrapte,
Bůh je při nás stále.
Jemu služte s radostí,
předkládejte žádosti
i hlasy spojte v chvále.

Pokoj Boží převýší
každé pomyšlení.

𝄆 I když se rozcházíme, ty s námi zůstáváš, 𝄇 𝄆 jak nám jsi slíbil zdávna, ó Pane náš. 𝄇

𝄆 Tvůj hlas na naší pouti nás dále provází, 𝄇 𝄆 i víra když se hroutí, on blíž nám zní. 𝄇

𝄆 Tak v síle slova tvého dál každý smíme stát, 𝄇 𝄆 v té síle, která chrání jak pevný hrad. 𝄇

𝄆 Ten hrad, co skrýši skýtá i nám všem bloudícím, 𝄇 𝄆 kde rád každého vítáš a jídáš s ním. 𝄇

Učiň mne, Pane, nástrojem,
ať zářím, ať zářím
tvým pokojem.

Kde dusí nenávist, ať lásku vnáším,
kde tiskne bezpráví, ať křivdy snáším,
ať víru rozsévám do pochybností,
ať učím sklíčené budovat mosty.

Ať pokoj přináším, kde zuří hádky,
ať klidnou důvěrou přemáhám zmatky,
kde vládne temnota, ať světlo křesám,
se všemi smutnými ať v tobě plesám.

Požehnej, Pane můj, mé snaze přímé,
víc než být potěšen, chci těšit jiné,
víc než být pochopen, druhé chci chápat,
víc než být milován, chci lásku dávat.