Tomu, kdo pro žal hlavu věší,
na nebi hvězda září,
zahání tmu a smutné těší,
osuší slzy z tváří.

Sníh na dlani tě bude hřát
a mráz – ten nespálí tě,
vlk s beránkem si bude hrát
a králem bude dítě.

Tobě, Pane, dík, že dal jsi perlu krásnou,
tobě, Pane, dík, že květy mohou kvést,
tobě, Pane, dík, už vidím hvězdu jasnou,
tobě, Pane, dík, chceš s námi tíhu nést.

Do šera, do tmy
hvězda nám svítí
do temna noci
jasný cíl.
V tom světle člověk
naději cítí,
ze světla čerpáš
nejvíc sil.

Pozdvihni oči,
pro tebe taky
ta hvězda svítí – nejsi sám.
I když ji někdy
zakryjí mraky,
ozve se znovu –
pokoj vám.