Cesta do Emauz
Původ materiálu
Pořadí v lekci
Téma
Vzkříšení
Cíle
- Děti se rozpomínají, co vědí o Pánu Bohu.
- Děti se dozvědí, že je tu vzkříšený přítomen jinak; že mít informace o prázdném hrobě nestačí; že Ježíš mění naše kroky; že do sebe zahleděný smutek může změnit v radost.
Pro učitele
Poznámky k příběhu
(Spolehlivé najdete na webu Katecheze — http://goo.gl/hA1xk7.)
Ten příběh je také trochu podobenství o víře. Něco slyšet, naučit se, ještě neznamená pochopit, uvěřit, nechat se tím změnit. Víra začíná otevřením se, nechat se vyvést z kruhů, ve kterých jsem uvězněný, nebo také zpohodlněný, dívat se na svět jinak. Víra vzniká v rozhovoru s druhým, na cestě, v průběhu života, mění se, sbírá zkušenosti… Víra není látka k osvojení ani danost, vzniká cestou, ve chvíli, kdy Bůh přestane být předmětem, o kterém se mluví, nebo mlčí, ale začneme mluvit s ním.
Od Ježíše se můžeme přiučit, jak jednat s druhými. Nejdřív jim dlouho naslouchá, pak jim zkouší vysvětlit, že o tom, co vědí a znají, lze přemýšlet ještě jinak, čte s nimi Bibli, sdílí se s nimi u stolu a děkuje Pánu Bohu.
Od učedníků se můžeme přiučit, že to, co nás změnilo, máme nějak říci dál.
Vzkříšený je vidět jinak. A může mít někdy tváře těch kolem vás. Pozor — může mít tváře lidí kolem nás, někdy snad i tu naši, včetně našich úst.
K tématu období
Oddíl je tradiční perikopou pro pondělí velikonoční. Veselé zvyky, které v pondělí probíhají, jsou mj. odkazem k tomu, že v pondělí končil dlouhý půst.
Úskalí
Řeč o vzkříšení je základním kamenem křesťanské víry — zároveň je však také kamenem úrazu pro naše přemýšlení. Vyprávění o cestě do Emauz však jedním z nejlepších možných způsobů naznačuje, že Ježíš je přítomen — poznán i nepoznán, učedníci mají stejně informací jako my — slyšet nestačí (bez osobního setkání); základem pro probuzení víry je společné otevírání Písma.
Odkazy
Baldermann, Ingo: Úvod do biblické didaktiky. Jihlava: Mlýn, 2004. (Zejména 5. kapitola — Učit se vzkříšení.)
Coufal, Jaroslav: Zjevení na cestě do Emauz. Dostupné z http://goo.gl/hA1xk7.
Greplová, Světlana: Třetího dne vstal z mrtvých. Dostupné z http://goo.gl/2qbL7O.
Šorm, Zdeněk: Zjevení na cestě do Emauz. Dostupné z http://goo.gl/Nj7XnA, http://goo.gl/Une0QI, http://goo.gl/3lHcVT. (pracovní listy)
Pro děti
Pro předškolní děti
Rozpomínání, jaké biblické příběhy známe/znáte — ať už že si každé dítě má na nějaký příběh vzpomenout nebo poznávání podle obrázků (třeba biblického pexesa nebo kvarteta, podle toho, co jeden druhému předvede pantomimou…) — pro víru je důležité rozpomínání.
Je možné dělat tak, že za každou „vzpomínku“ dostanou děti „šlápotu“ a postupně někam dojdou…
Jak si uchováváme vzpomínky na lidi? Jak si je připomínáme? (Třeba jestli máte v NŠ plakát s fotkami dětí u jejich narozenin…)
Hra na „otevření očí“: co v místnosti je změněno, komu to sahám na tvář se zavřenýma očima apod. Převlékněte tři lidi, které děti znají z kostela, poznají je v masce — bez tváře? Po hlase? Zavažte dětem oči, roztočte je. Je těžké najít v prostoru orientaci. Poznat, kdo mě drží a vede. (Smutek, zmatenost, zaslepené oči bolestí, tím, jak jsou zvyklí se na svět dívat.)
Jak se nám Pán Bůh připomíná — oživuje (chození do kostela, čtení příběhů, večeře Páně, modlitba, písně…).
Proč je dobré, když jsme na vzpomínání dva (nebo víc lidí) — takové to povídání kamarádek, co zažily…
Můžete vyprávět podle následující osnovy:
- Ježíše popravili a pohřbili
- učedníci Ježíše jsou smutní, bezradní, bezmocní a mají strach (nepřijdou si vojáci také pro ně)
- ženy nalezly hrob otevřený, něco zmateně vyprávěly — ale kdo by jim věřil, zázraky se už nedějí (z kříže Ježíše nezachránili andělé)
- jdeme domů
- po cestě si povídají — jak jim je smutno, jak to bolí (umřel vám někdo blízký?)
- někdo se k nim přidá… zdá se, že o ničem neví… tak to na něj „vysypou“
- neznámý jim vypráví o cestě Izraelců mořem, pouští, městy nepřátel, že to byla veliká záchrana, o Josefovi, jak ho bratři hodili do studny, ale nakonec se z něj stal… Jonáš v břiše veliké ryby, Daniel v jámě se lvy… že každé ráno, přežilá nehoda, svědčí o tom, že nás Pán Bůh zachraňuje… bible nesmí být uzavřená kapitola, ale příběh o záchraně, o tom, že s každým je Bůh… a že byl i s Ježíšem — kdo mu věřil víc než Ježíš
- je jim dobře… zas je jim dobře…
- chce jít dál
- pozvou ho (Ježíše je třeba pozvat)
- nachystají jídlo, ale rozdává jej on
- tohle známe… (zážeh v hlavě, srdci, v očích)
- jdou to povědět — sdílet do Jeruzaléma
Akce: Dejte dětem kameny, kusy látky: černé, šedivé, barevné a bílé, kalíšky, kalichy, sklenice, chleba… a nechte je, aby příběh ztvárnily na stole — látky mohou naznačovat cestu
Pro mladší děti
Pořád na to ti dva myslí, jak Ježíše zatkli, pak odsoudili, zbičovali a zabili. Byla to hrozná smrt. Dnes ráno byly ženy, co také chodily s Ježíšem, u hrobu. Říkaly, že tam nenalezly jeho tělo. Ale…
Kleofáš jde ještě s jedním z Ježíšových učedníků domů do Emauz. Proč ještě zůstávat ve městě? Znovu a znovu si o těch posledních dnech vyprávějí.
A já čekal, že Ježíš změní svět… že to bude jinak… konec Římanů… že přijde Boží království, o kterém pořád mluvil… že přijde Bůh a všechno bude dobré, mír, pokoj,“ říká jeden.
„Tolika lidem pomohl, tolik lidí uzdravil, rozdával chleba. Pomáhal smutným. I voda a vítr ho poslouchaly,“ odpovídá mu druhý.
„Jenže andělé ho nezachránili. Umřel.“
Pak zas mlčí. Jen jdou. Chtějí být rychle pryč odsud. Ale zároveň jsou shrbení. A tak dělají jen malé kroky. Jsou bez sil. Cesta jim neubíhá.
„Proč jste tak smutní? O čem to spolu vy dva mluvíte?“ Na rozcestí se k nim někdo přidal. Asi má stejnou cestu. Lidé odcházejí po svátcích pryč z města.
„Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“
„A co to bylo?“
„No přeci, jak velekněží obvinili Ježíše, že chce být židovským králem, a pak ho podstrčili Římanům, aby ho odsoudili a popravili,“ odpověděl neznámému Kleofáš.
„Ježíše Nazaretského. Toho proroka, co když kázal, naslouchali mu tisíce lidí. I mrtvé křísil,“ dodává druhý.
„A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael.“
„Dnes je to už třetí den, co se to stalo.“
A tak si začnou povídat. Ten muž, co se přidal, poslouchá jejich nářky. Pokyvuje hlavou. A až po chvíli pomalu namítne:
„Nevytáhl Bůh Josefa tehdy z té cisterny, a pak z vězení? A jeho bratry nezachránil Bůh před smrtí hladem? Nezachránil naše předky Bůh, když před nimi bylo jen moře a za nimi egyptští vojáci? Neprovedl je pouští? Nepadly hradby nedobytného Jericha?
Pamatujete si na Davida, jak se vrátil, když zemřel Abšalóm, co se proti němu vzbouřil a lid jej provolal za krále? Nikoho tehdy David nesoudil, netrestal, odpouštěl. Nechtěli byste takového krále?
A co Jonáš v břiše veliké ryby? A Daniel v jámě se lvy? Nevrátili se Izraelci i z babylónského zajetí?
Co přichází po noci?
Nevíte, co říká žalmista: Ty jsi mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět. A prorok: Hle, ta hořkost přehořká mi byla ku pokoji. Ty sám vytrhl jsi z jámy zániku mou duši, za sebe jsi odhodil všechny mé hříchy.
Sami jste mi vyprávěli, jak Ježíš spal v lodi, málem jste se utopili, a pak najednou stál uprostřed vás a všechno zmlklo.
A co zrno? Teprve, když se zasadí, může z něj být nový klas. Na jaře hospodář seje s pláčem, bojí se, co přijde, a jak se raduje, když sklízí…“
Došli do vesnice.
„Prosím, zůstaň s námi. Už je večer.“
„Najez se s námi. Ještě mluv.“
Zůstal. Ti dva nachystali večeři. Trochu chleba a víno. Zbylo ještě od svátků.
Než začali jíst, poděkoval ten neznámý Bohu.
„Je nám s tebou dobře…“ Řekl Kleofáš.
„…jako s Ježíšem…“ Chtěl dodat ten druhý.
V tu chvíli oba zároveň pochopili, kdo je ten, který s nimi sedí u jídla. Jenže Ježíš byl najednou pryč.
Ještě ten večer se vydali ti dva zpátky do Jeruzaléma. Povědět to ostatním učedníkům. Utíkali — už beze smutku.
Pro starší děti
Akce
Přečtěte si text a vypište si z něj slovesa: ubírali, rozmlouvali, připojil se, něco bránilo, poznali, zeptali… vzal chléb, vzdal díky, lámal, rozdával jim, otevřely se jim oči, poznali ho, zmizel… Pak se je pokuste v co největším prostoru ztvárnit (po jednotlivcích, po dvojicích, v tichosti a klidu — kdyby to tak šlo…).
Trůn moudrosti:
- Ježíš byl ukřižován na kříži
- do Emauz šlo 5 mužů
- do Emauz došli v poledne
- jeden z těch dvou mužů se jmenoval Kleofáš
- z Jeruzaléma do Emauz se jde dva dny
- Ježíš vstal z mrtvých týden po ukřižování
- spolu s Ježíšem byli ukřižováni ještě dva muži a jedna žena
- o Ježíšovy šaty vojáci losovali
- ženy u hrobu se setkaly s anděly
- v Emauzích k večeři měli ryby
- po večeři v Emauzích učedníci zhasli a šli spát
- dva lidi do Emauz jeli na oslech
- Ježíše zradil Jidáš
- Jakub Ježíše zapřel
- místo Ježíše propustili na svobodu Barabáše
- místo, kde se křižovalo, se jmenovalo Sion
- Ježíšovo ukřižování si připomínáme o Vánocích
- modlitba Páně začíná slovy Otče náš
- při večeři Páně se pije víno a jedí rohlíky
- VP je podle poslední večeře, kterou měl Ježíš s učedníky
Přesah
S dětmi je možno mluvit o tom, zda už zažily nějaké vzkříšení… nečekanou pomoc, uzdravení; zda každé ráno není jakýmsi vzkříšením. Je třeba si střádat tyto „zkušenosti“ a s jejich pomocí pak stavět důvěru, že Bůh mě vzkřísí jednou i z totálního nebytí.
Liturgie
Písně
Svítá: 360 — V nebi je trůn; 225 — Ó hlavo plná trýzně; 401 — Zůstaň s námi; 316 — Svítá novej den; 243 — Pán z mrtvých vstal
Evangelický zpěvník: 349 — V nás srdce hořelo; 350 — Přemohl Ježíš smrti noc
Haleluja Amen: 144 — Nám pomoz, Pane milý (BTS 36)
Biblický text k zapamatování
Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma? (L 24,32)
Modlitba
Pane Bože, prosíme, otevírej nám oči. Buď s námi během dne na cestě, zastavuj nás, oslovuj, mluv s námi, nechej si říci, co nás trápí, a zůstaň, i když se stmívá. Amen.
