Vděčnost deseti malomocných
Původ materiálu
Datum přípravy
Kam dále
Téma
vděčnost
vděčnost
Jakou naději máme ve smrti?
Konfrontovat představy dětí a představy Ježíše, Bible. Společně „unést“ vědomí, že naše představy o tom, co bude po smrti, nejsou víc než představy. Spokojit se s důvěrou.
L 20,27–40; Ž 23; J 14,1–6; Zj 21
Uvidět jedinečnost života pod zorným úhlem smrti. Připomenout si vděčnost přítomné chvíle a radost teď a tady.
Uvědomit si, že smrt je součástí našeho života. Najít si díky tomuto vědomí nový vztah k vlastnímu životu. Vytvořit prostor pro rozhovor, na čem v životě doopravdy záleží.
Pán Ježíš vzkřísil z lásky Lazara a evangelista Jan to zapsal, abychom i my věřili, že vzkříšení se týká i nás.
I když se smrt zdá jako konec všeho, pro Pána Boha a jeho lásku k nám to není překážka.
Při pohřbu se lidé loučí se svým blízkým člověkem, společně jako jeho rodina a přátelé, prožívají smutek nad ztrátou vztahu, připomínají si vděčně Boží požehnání v jeho životě a naději nového setkání.
Milost k nám přichází a proměňuje náš život.
Lidé se často zabývají jen základními potřebami, ale k životu je potřeba víc než jen jídlo a ošacení. Žít znamená víc než jen dýchat a hýbat se.
Báseň o počátku světa nevypráví o tom, jak svět vznikl, ale k čemu vznikl. Všechno s čím se v životě ve světě kolem nás potkáváme, v nás může vzbuzovat velký údiv a také vděčnost za celé stvoření.
V celku škola, učení se životu. Jak mám žít? Co je v životě důležité?