Štědrost

Verze pro tiskPDF verze
Otištěno z časopisu Bratrstvo 9/2003
Co o tom
čteme v Bibli

Aleš Mostecký

 

Písmo nám vydává jasné svědectví o štědrém Bohu. To on nám udílí množství dobrých darů k životu, veškerou úrodu na polích, nepřeberné množství rostlinstva (a posléze i živočichů) jako potravu. Zpívá o tom Žalm 104 nebo hned úplně první kapitola Bible (Gn 1).
     Nesčetné jsou ovšem také další skutky Hospodinovy, jimiž způsobuje záchranu a štědře udílí i odpuštění. Tady bychom mohli vyjmenovávat od úplného začátku Bible až na sám konec.
     Takto štědrého Boha nám pak představuje i Ježíš. Svým sycením zástupů či proměněním vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské, prokazováním skutků milosrdenství a pravomocným vyhlašováním odpuštění. A nakonec nám Ježíš dává i sám sebe.
     Stejně jako u jiných ctností, tak i u štědrosti, je takto ctné lidské chování odrazem Božího jednání či “napodobováním” Krista. Povzbuzování k naší štědrosti proto v Písmu nechybí. Nejde však o žádné příkazy typu “musíš”, ale o výraz naší radosti nad mnohými obdarováními z Boží strany. Štědrost lidí je odpovědí na rozpoznanou štědrost Boží. (2K 8 a 9 kap.) V konkrétním případě se štědrost při sbírce stává možností pomáhat těm, kdo jsou v nouzi, a tím zároveň velmi účinným misijním nástrojem.
 
O lískovém keři a štědrosti
Samuel Titěra

 

Toho vína koncem léta, těch jablek. Člověku by se chtělo být lískovým keřem, na potkání shazovat kolemjdoucím lesklé krasavce přímo pod nos, aby si všimli, shýbli se, zastavili, popošli kousek dál, znovu se shýbli – a třeba na chvíli zapomněli na svět při tom vzrušeném hledání. Užil jsem si té hojnosti dosyta a naučil se louskat ořechy mezi posledními zdravými zuby.
     Odkud se to všechno bere, lískový keři? Jenom si saješ sílu ze země a ze slunce, na jaře rozdáváš plné hrsti pylu, v létě stín a na podzim oříšky, pak trochu spánku a po zimě na novo. Jakoby ta síla a radost a dobrota jen proudila skrze tebe: rozdáváš se – a rosteš, mohutníš, usycháš, a žiješ dál ve svých odnožích. Nikde tě neubývá.
     Kdybych chtěl být štědrý jako ty, kde mám na to brát? Peníze mi do listů slunce nenasvítí, ze země natáhnu tak leda vlhkost a rýmu. Když dám dost do sbírky v kostele, nezbyde mi potom na kafe s přáteli a místo radosti se na mně urodí jen povzdech a mrzutost. Odpustím komusi promlčené dluhy a pak se (jak nepřebývá a nejsnáz šetřit na sobě) po obyčejném chlebu k obědu zbytečně rozčílím na někoho ze svých blízkých. A když si na to promíjení někteří zvyknou a příště mi rovnou nic nevrátí? Budu se stydět o to říct.
     Těžko být štědrý, když není kde brát. A ať mě třeba měsíc svědí palec u nohy, jestli zas budu s klidným srdcem někde velkoryse rozdávat, buď si to peníze či čas a nebo síly, když moji milí doma mají zatím hlad.
     Tak jak to tedy je? Čeho mám vždycky dostatek a třeba přebytek? Můžu hledat, co jsou mé oříšky, má síla a plodnost? Mám také větvičky, na kterých se vždycky najde dost pro všechny veverky, plšíky, havrany i lidi? A nebo prostě nejsme lísky ani vinné keře, nejsme studánky, jenom čas od času vysychající nádrže?
     Štědrost byla zřejmě původně slovem pro neužitečné rozhazování a plýtvání, všechny její nové sestřičky však v sobě mají něco velikého: velkorysost, velkomyslnost, velkodušnost. Ve slovnících je tomu nejinak – velké srdce, široká dlaň. Velké srdce, které mnoho vidí a mnoho pojme a nemusí se bát o kousek místa. Veliký citroník, který než stihnete otrhat, znovu nasadí do květu a přinese plody. Strom, který se nebojí o rovnováhu, když se na jedné větvi začnou houpat nezbední kluci. Veliký pes, který nechává koťata prát se mezi svýma nohama.
     Pořád mě fascinuje, když slyším někoho říkat „Nestarej se, to není problém. – Není pozdě, přijedu pro tebe, jen chvíli počkej. – Klidně si dej pivo dvě, domů budu řídit já. – Tak tady přespi, kam bys chodil, ráno si dáme spolu čaj a něco k tomu. – To se stane, nedělej si z toho hlavu, příště to bude lepší.“ A jedno snad nejsilnější, laskavé i drsné: „když nejde o život, jde o hovno.“ A starý Moudrý k tomu praví: „Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš.“ (Kaz 11,1)
     Dej mi, Pane, veliké srdce. Tak veliké, abych mohl dobře pamatovat na ty, které miluji a oni nemuseli do předsíně, když (tak často) přijde návštěva. Dej mi, Pane, srdce s velikými dvoukřídlými okny bez závěsů, skrze něž je vidět ven na ulici, do nichž na jaře svítí slunce a v zimě se na nich dělají ledové květy. Dej mi srdce, ve kterém se může sedět na koberci a kde se může drobit na zem a pít ze svátečních skleniček. Dej mi, Pane, srdce s velikou lednicí, ve které je pořád alespoň jedna láhev dobrého vína a trochu sýra, pro příchozí. Amen

 

Štědrost
Lze skloubit štědrost a šetrnost?

   

Homer Simpson
pracovník jaderné elektrárny

 

Ano, já sám jsem to takhle asi před měsícem skloubil, policajt mě zastavil za rychlou jízdu a chtěl mě obrat o papíry, tak jsem mu dal dvě stovky do kapsy (byl jsem k němu štědrý) a zároveň jsem ušetřil několik tisíc, který by mě stála nová autoškola.

 

Antonín Plachý
ředitel azylového domu, 46 let

 

Štědrost patří mezi emociální vlastnosti. To znamená, že bychom zde měli být vždy na stráži, abychom ve své štědrosti nezesměšňovali nebo dokonce neubližovali. Nezapomeňme, že štědrost se neváže jen na hmotné statky, ale také na porozumění, lásku, na náš volný čas...

 

Daniel Dušek
veterinář a varhaník, 34 let

 

Myslím, že se skloubit dá. Mám zkušenost, že lidé, kteří jsou okolnostmi donuceni k šetrnosti, se vůči jiným a v pravý čas projevují velmi štědře. Štědrost a šetrnost bývají spíše osobnostní rysy a zřejmě nezáleží pouze na majetku, kterým člověk disponuje.

 

Hanka Šormová
programový sekretář YMCA Praha, 47 let

 

Jistě – šetrnost vychází z toho, že si člověk váží věcí, přírody, práce druhých i vlastní práce. Ani štědrost není rozhazování, ale umění dělit se a radovat z toho, že nejen já mám užitek ze své práce, že nejen já mohu užívat radostí života, Božích darů.

 

Marie Medková
studentka teologie, 20 let

 

Člověk může být štědrý i šetrný zároveň, štědrost totiž není rozhazovačnost. Nelze ale skloubit v konkrétních případech. Tam už si musíme vybrat, kdo nebo co nám za to stojí.

 

Miki Erdinger
student ETF a FF - sociální práce, 23 let

 

Šetrnost nevylučuje štědrost, neboť ne vždy dáváme materiální podporu. Jsme štědří v pomoci či radě. A pokud jde o materiální stránku, je to otázka priorit. Můžeme být štědří, nebudeme-li například vyhazovat peníze za zbytečnosti.

 

Dobromila Krupová
vedoucí peč. služby Diakonie ČCE, 51 let

 

Lze. Šetrnost není lakota a štědrost není rozhazovačnost. Znám lidi, kteří žijí střídmě, ale je-li potřeba, dovedou být na správném místě velice štědří.

 

Filip Keller
tajemník - farář mládeže, 30 let

 

Jistě. Štědrost přece neznamená rozhazování, šetrnost neznamená skrblictví. Štědrý šetrný umí bez nároku na zisk dávat tam, kde je to nejvíc potřeba.

 

Jan Blažek
armádní kaplan, 43 let

 

Asi ano, ale já s tím mám potíže. Zvlášť těžké je nebýt štědrý jen na povel – je-li vypsaná nějaká sbírka. Také je těžké být šetrný a ne lakomý.

 

Marcela Švejnohová
redaktorka českého rozhlasu, 25 let

 

Určitě ano. Kdo umí být ve správnou chvíli štědrý, umí i ve správné chvíli ušetřit. Štědrost není rozhazovačnost. A šetrnost nemusí být lakota.

 

Darja Kocábová
klinická psycholožka, 72 let

 

Šetrnost a marnotratnost skloubit nelze. Skloubení šetrnosti a štědrosti je možné, dokonce žádoucí, ale jsou toho schopni jen ušlechtilé povahy.

 

Antoinette Steiner
farářka ve Švýcarsku, 30 let

 

Věřím, že jsme vše dostali, i svůj vlastní život; to jediné, co můžeme dělat, je předávat to dál a dělit se o to, co máme. Věřím (možná naivně), že když budu zítra strádat, někdo mi pomůže. Šetřit pro mě znamená odmítnout to, co je nadbytečné, aby měl každý právo na to základní. A také neplýtvat tím, co nepatří pouze mně, ale taky budoucím generacím: voda, elektrická energie, země, vzduch.

 

Hana Ryšavá
varhanice, 30 let

 

Někdy jsme štědří, jindy šetrní. Máme to v sobě různě rozložené, podle toho, v čem jsme vyrostli, jak máme v životě uspořádané hodnoty, čemu dáváme přednost...
 
Štědrost
Ve výtvarném umění
Ondřej Macek

 

Štědrost v klasických zobrazeních ctností nacházíme spíš zřídka. Proto je docela překvapující, že ji Matyáš Bernard Braun do souboru na Kuksu zařadil. (Pomůckou a inspirací byla však pro Brauna série vyobrazení Ctností a Neřestí od augsburského rytce Martina Engelbrechta z let 1710 – 1715, která Štědrost zahrnuje.) Jejím atributem je zde roh hojnosti – sahá do něj pro ovoce – a proto také spíš připomíná nějakou zahradní alegorii. Spojení s Hojností by ukazovalo, co nejspíš Štědrost pro Brauna představovala. Hojnost má blízko ke ctnostem, které oslavují konec válek, bídy apod., nebo připomínají osobnosti (často mecenáše), se kterými jsou úspěšná, štědrá, hojná léta spojena.
     Jinak je ztvárňování Štědrosti do značné míry určeno tím, že je opakem lakoty (pevně zavřený měšec, zavázané oči, které nevidí potřebu bližních). Daleko typičtější je téma pomoci, dávání almužny, dělení se o jídlo, oděv atd. 
 
 

 

V čem jste štědrý / štědrá?
 
  • Jsem štědrá, pokud jde o úsměvy a snad ani chválou nešetřím :-). (studentka)
     
  • Jsem možná příliš štědrý v čase, který věnuji konkrétnímu úkolu. Výsledek je totiž tento: na ostatní úkoly se pak nedostává. Štědrost chápu jako rozdávání něčeho bez ohledu na to, kolik mi toho ještě zbývá. Na druhou stranu existují i věci, kterých neubývá... (student architektury)
     
  • Snad v placení útrat za dobré jídlo a pití za své přátele, také rád dávám knihy a dělím se o zážitky krásy, ať už jde o krajinu, města, poesii, obrazy, hudbu... A snad také o zážitky z poznávání, mám však poslední dobou pocit, že toho zas tolik není, aby se to dalo nazvat štědrostí. (radiofarmaceut)
     
  • Myslím že v úsměvech a v pohledech (naprosto bez jakékoli sebechvály – tahle má přirozenost mě často připravuje o nehlídanou energii....) (flétnistka)
     
  • Spíš by na to měl odpovědět někdo jiný o mně. Já o druhém můžu říct, zda je takový nebo makový, o mně samé je to dost těžké. (sociální pracovnice)
     
  • Myslím, že nešetřím úsměvem, a alespoň se jím snažím druhým dodat více optimismu, když jim zrovna schází. (učitelka)
     
  • Hlavně v lití oleje do salátu (tím se nesmí šetřit). Pak taky na Štědrý den v nadílce mrkví, jablečných šlupek apod. zvířátkům na kraji lesa. (studentka jazykovědy)
     
  • Škádlení a květiny. (učitel)
     
  • V optimistických povzbuzeních pro druhé, v povídání (si) s druhými, v pečených dobrotách. Bohužel jsem málo štědrá v projevech citů své drahé polovičce, ale snažím se to zlepšovat. (studentka)
     
  • Jsem štědrý v předávání vědomostí a poznatků, v materiálním ohledu rád obdarovávám blízké (leč opět jde o potěchu duševní). (student bohemistiky)
     
  • Štědrost je pojem, který, odborně řečeno, znám jen pasivně. Vím, co rámcově znamená, ale neužívám ho (aktivně) v myšlení a k vyjadřování. Neodpovídá ničemu v mém všedním životě. Když tedy na mne vybafneš: „V čem jste štědrý?“, odpovím: „Nevím.“
     
  • Co štědrost znamená a jaký je její smysl, jaká hodnota a jaké místo, je věcí hlubšího zamyšlení: tak však otázka nezní. Něco snad zajímavého se mi v hloubi mysli začíná klubat, ale zatím by to bylo opravdu jen plácnutí. (lékař)
Biblický odkaz: 
Genesis 1
Biblický odkaz: 
2 Korintským 8–9
Biblický odkaz: 
Kazatel 11,1
Autor: 
Mostecký, Aleš
Autor: 
Titěra, Samuel
Autor: 
anketa
Autor: 
Macek, Ondřej
Rok vzniku: 
2003