Mít anebo být I. (Vše co mám, Pán mi dal)
Autor
Program z příručky Na lovu perly
Nahý a bosý jsem se na svět narodil,
nahý a bosý z něj zas půjdu.
Program nelze použít bez předchozí přípravy a zpracování konkrétních aktivit dle následujících poznámek.
Pomůcky:
Biblické postavičky miminka a stařenky (nebo namalované)
Nakopírovaný příběh o Boháči a stodolách
Rozhovor:
Miminko…co potřebuje, když se narodí
Stařenka…co potřebuje
Od narození ke smrti…co všechno můžeme prožít
ambice, zisky, ztráty
A co nakonec zůstává?
Co mám na sobě jako miminko? Nahé a bosé…
Co si s sebou odnáším do hrobu? Nahá a bosá…obrazně – jedny šaty stačí. Nic víc.
Vše, co mám, Pán mi dal...
Nic hmotného na svět nepřináším a nic také neodnáším.
Nahý a bosy jsme se na svět narodil, nahý a bosý z něj zas půjdu.
- Pole, lesy louky, potoky, rybníky, řeky… nejsou moje. Jsou Boha.
Já je nevlastním. Dostala jsem je do opatrování.
(kolik hádek, rodinných rozkolů, válek...)
- A to, co si vyrobím a obstarám svýma vlastníma rukama? Domy, auta, traktory, lodě...to je přece moje…na tom jsem se namakala!!!
Různé příběhy...
Z tohohle domu já nepůjdu, i kdybych tu měla umřít. Je můj, to je můj život…
A přitom je to jen hromada cihel, dveře, záchodová mísa, vana…
To že je život? To je hodně smutné...
Kdepak, díky Bohu to vše mám a jenom k užívání.
To mé, to, o co se mám starat, abych byla a žila, existovala, mám v srdci a mysli.
Přečíst příběh o Boháči a stodolách
Za Jk přijdou dva bratři, aby je rozsoudil, hádají se o majetek.
Mají pocit, že mají větší právo na díl majetku po rodičích...
Jk jim říká, že tady není od toho, aby se staral o jejich dědictví.
A říká jim, varujte se před chamtivostí a vypráví příběh, anekdotu, o Boháči a stodolách.
...tohle jsem si vybudoval svýma vlastníma rukama, to je všechno moje…
Jak byste spravedlivě rozdělili dům po rodičích dvěma bratrům?
Jeden se se stará, denně…
Ale druhý je vážně nemocný a starat se nemůže...
Komu má připadnout dům po rodičích?
Že to nejde rozsoudit spravedlivě, fifty – fifty?
Spravedlnost u Boha je milosrdenství.
...touha mít, vlastnit...každý z nás to v sobě má...a když víme o něčem, že to v sobě máme, můžeme s tím něco dělat
Lakomá Barka (přečíst kousek jak se raději nedívala do zrcadla, aby ho nevykoukala, a jak z buřtových šlupek šila záclony…)
- nikdo ji neměl rád, nikdo si jí nevážil
- neměla ráda ani sama sebe!
Erich Fromm: sobecký člověk není schopen milovat druhé, ale ani sám sebe.
(přepečlivá matka, strašně vstřícný a obětavý člk, který zapomíná na sebe, tak svou nechopnost milovat kohokoliv kompenzuje přehnanou péčí a láskou)
Sobecký člověk se nemiluje příliš, on se nenávidí.
Nedostatek něžnosti a pozornosti k sobě samému a péče o sebe, působí, že se cítí zklamaný, nešťastný a snaží se urvat ze života co největší uspokojení.
Zdá se, že příliš pečuje o sebe, ale je to právě naopak.
Ve skutečnosti svou sobeckostí se snaží zakrývat, že o sebe, o své já nepečuje.
Kladný postoj k vlastnímu životu nám umožňuje být otevření a laskaví i k druhým lidem
Miluj svého bližního, jako sebe samého.
Rovnováha, která je strašně těžká.