Vše má, Bože, chválit tebe,
ty jsi stvořil zem i nebe,
moře i to, což je v nich,
vše je dílem rukou tvých.

Ty jsi stvořil živé tvory,
luhy, řeky, pole, hory,
slunce, hvězdy ve výších,
vše je dílem rukou tvých.

Ty jsi stvořil ke své slávě
i ty malé broučky v trávě
i ty ptáky ve větvích,
vše je dílem rukou tvých.

Ty jsi stvořil i nás lidi,
oko tvé nás dobře vidí.
V Kristu jsi nás k sobě zdvih.
Vše je dílem rukou tvých.

Krásná je modrá obloha,
je zázrak pod ní žít,
člověku ten dar od Boha
je těžko vyjádřit.

Často však světlo svítání
zastře strach z večera,
když člověk pozná zklamání
a zmizí důvěra.

Víc nežli smutek loučení
je jenom tichý hlas,
který náš život promění
a neopustí nás.

Ten tichý hlas nám zvěstuje,
že život má svůj cíl
a kdo v životě miluje,
u Boha zvítězil.

Zvítězil, i když umírá,
a jde vstříc setkání,
nový věk se mu otvírá
a píseň nová zní.

Někdo mě vede za ruku,
když bojím se jít tmou.
To je ten, který o mně ví,
který je na mě laskavý,
je stále nade mnou.

Někdo mi dává denní chléb,
že nemusím mít hlad.
To je ten, který o mně ví,
který je na mě laskavý
a chce mi pomáhat.

Někdo mi dává sílu též,
když už jsem unaven.
To je ten, který o mně ví,
který je na mě laskavý,
ať je noc nebo den.

Někdo mě vede za ruku,
proto se nechci bát.
To je ten, který o mně ví,
můj dobrý Pán Bůh laskavý,
který mě má tak rád.

Ne, Bože, nám, o to my neprosíme,
však jménu svému rozmnož slávu, čest
a zvyš je sám, když my to neumíme;
ať pravda tvá i milost zjevná jest.

Hle, Pane náš, jak bezbožní tvé svaté
jen tupí v smíchu a jak říkají:
Kde je Bůh váš? Kde Boha svého máte?
A v rouhání svém neustávají.

Tys v nebi tam a z vlastní vůle svaté
vždy činíš vše, co učiniti chceš.
A vládneš sám. Však jejich modly zlaté
jsou bez duše a jsou jen klam a lež.

Ať modlám těm se všichni podobají,

Když bral se zástup lidu Páně
z pout egyptského vězení,
když vycházel rod vyvolený
z tmy modlářského zmatení,
tu byli všichni Božím chrámem
a Hospodin sám jejich králem.

I moře tenkrát ztišilo se
a ustoupilo na chvíli.
A řeky proud se nazpět vrátil,
když do jejich vln vstoupili.
I hory, jež vždy pevně stály,
se v základech svých rozhýbaly.

Co stalo se ti, moře vzpurné,
proč uteklo jsi náhle zpět?
Proč, řeko, vlny tvoje bujné
svůj zastavily prudký let?
Proč skákaly jste, hory, kopce,

Od věků Bůh, od věků Král.
Ve víře v něj je sláva.
Ó kéž bys víru dal!
Amen, amen.
Tys, Otče, mocný Stvořitel,
Kriste, tys můj Spasitel,
Duch kéž je nám též dán
a v srdcích našich najde svůj chrám.
Haleluja,
haleluja!

Od věků Bůh, od věků Král.
Jen v lásce tvé je sláva.
Ó kéž bys lásku dal! Amen, amen.
Jen láska tvá mne zachrání,
pomoz, Kriste, ať pro ni
ani moje víra
před bídou srdce nezavírá.
Haleluja,
haleluja!

Od věků Bůh, od věků Král.
Jen v naději je sláva.