Obrázek můžete použít na začátku k uvedení do příběhu, můžete jej ale stejně dobře použít po vašem vyprávění. Na začátku lze navázat i na předcházející rok, pokud jste podle „Pozvání na cestu 3“ probírali Lukášovo evangelium. Ptejte se, jak to evangelium končilo? Čím? A až děti odpovědí, ptejte se dál: „A co myslíte, byl to opravdu konec?“ Lukáš věděl, že to tím neskončilo – pokračoval o tom, že tu s námi Ježíš stále je. Napsal o tom Theofilovi. Ale ten se asi divil – ptal se. Otázka je na obrázku. Vyzvěte děti, aby se mu pokusily odpovědět. Můžete začít i bez odkazu na Lukášovo evangelium, prostě tím, aby se děti pokusily odpovědět na otázku z obrázku. Pokud budou namítat, že nevědí, nebo že ho nevidí a tak tu asi není. Je to ideální situace, abyste navázali, že tak se asi ptal i Theofil. A můžete vyprávět, co mu Lukáš odpověděl. Pokud děti nějaké odpovědi napsaly, můžete se na konci ptát a srovnávat, zda to v tom Lukášově vyprávění nějak je obsaženo.
Po vyprávění se můžete zase dětí ptát, jestli by teď uměly na otázku z obrázku odpovědět. Můžete přitom svůj výklad doplnit, nebo děti vyzvat, aby nad ním přemýšlely a zkusily z něho nějakou odpověď vyvodit.