Ježíš a děti

ÚVOD

Program bude o dvou hlavních tématech:

1) Jaký je Pán Ježíš?

2) Jací máme být my?

Hlavní roli v tom budete hrát vy! (Využít možnost získání pozornosti tím, že biblický text mluví právě o dětech.)

Pamatujte si tyhle dvě otázky a přemýšlejte nad nimi. Na konci si prohodíme role a zkusíte říct vy mně, jaká je na ně podle tohohle textu odpověď.

 

Společně si přečíst Mk 10,13–⁠16.

 

VÝKLAD

Příběh si rozdělíme na dvě části.

 

První část: Ježíš k sobě bere děti a žehná jim

• Děti měly tehdy úplně jiné postavení. 
• Co se dneska všechno děje pro děti? Čeho všeho se děti mohou účastnit? (Škola, dorost / biblická pro děti, nedělka, kroužky, knížky pro děti, filmy pro děti, zábavní parky...)
• Tehdy by děti rozhodně jen tak na bohoslužby nevzali. Proto učedníci ty matky, které nosily děti k Ježíšovi, odháněli. 
• Pán Ježíš ale bere děti k sobě. Přijímá je, i když by je ostatní dospělí mezi sebe nebrali. 
• Představte si, že máte někoho, kdo vás přijímá přesně tak, jak jste. Ježíš neříká: Vezmu k sobě jenom ty, kdo znají nazpaměť celou Bibli. Nebo: Vezmu k sobě jenom ty, kdo udělají dostatek dobrých skutků. Říká: Vezmu k sobě každého, kdo bude chtít.  Klidně i děti!
• Pán Ježíš bere kohokoli. Do Božího království se může dostat i ten, kterého lidé v tomhle světě vůbec neberou vážně.

Druhá část: Buďte jako děti!

• Tohle byl pro učedníky ještě větší šok! Nejenže k sobě Ježíš ty řvoucí, hloupé děti bere, on dokonce říká, že máme přijmout Boží království jako ony!
• Představte pětileté dítě a zkuste vymyslet, co nejvíc vlastností, které má. Jaké jsou pětileté děti? Chvíli necháme děti mluvit, korigujeme diskuzi směrem, kterým jde biblický program.
• Jaké tedy děti jsou?
  • přímočaré
    • Dítě nic nepředstírá. 
    • Když má někoho rádo, prostě řekne: Mám tě rád/a! 
    • Když má hlad, jde si říct o jídlo.
    • Nepřemýšlí, jak vypadá, jaký dojem dělá na ostatní.
    • Takhle máme přistupovat k Pánu Bohu –⁠ úplně otevřeně. Tak se máme chovat –⁠ dělat, co je dobré, a nepřemýšlet, jak u toho vypadáme.
  • důvěřivé
    • Věří tomu, kdo je má rád a stará se o ně.
    • Ještě nezažily zklamání a zradu ostatních lidí, takže dokáží důvěřovat bezmezně. Takhle máme věřit Pánu Bohu, protože ten nás nikdy nezklame.
    • Představte si, že je vám pět a odřeli jste si koleno. Co uděláte? Běžím za maminkou a nepřemýšlím nad jinou variantou.
    • S takovou bezmeznou důvěrou máme chodit za Pánem Bohem.
  • zvědavé
    • Děti se pořád ptají proč! Proč je ve dne světlo? Jak funguje auto? Jsou zvědavé, chtějí porozumět světu kolem sebe.
    • Nebojí se zeptat. Když vyrosteme, často se bojíme ptát, abychom se neztrapnili. Ale vždycky je lépe se zeptat než zůstat hloupý.
    • Spoustě věcem nerozumí, ale netrápí je to. Je důležité umět si přiznat, že neporozumíme celému světu a je to v pořádku. V tomhle světě neporozumíme na 100 % ani Pánu Bohu. 
    • Dospělí si často nárokují právo znát všechno, všemu rozumět.
    • Buďme v tomhle jako děti: ptát se a poznávat svět, ale přiznat si, že je v pořádku, když nerozumíme všemu.

SHRNUTÍ

1) Pán Bůh bere úplně každého. Bere i tebe! 

2) Buďme jako děti –⁠ buďme otevření a upřímní, věřme mu. Ptejme se, ale nezapomeňme, že nevadí, že nerozumíme všemu.

 

ZÁVĚR

Teď přichází to prohození rolí. Zkuste si být na chvíli dorostovým vedoucím! Zkuste dát dohromady, co byste mi řekli, kdybych k vám přišla a zeptala se: Jaký je podle tohohle textu Pán Ježíš? A jací máme být my?

Děti se rozdělí do skupin a společně sepíšou odpovědi, které pak přečtou ostatním. 

 

PÍSEŇ

Pán Bůh nás má všechny rád (Zpívák, str. 42)