Není jednoduché slyšet, natož zachovávat

Verze pro tiskPDF verze
Otištěno z časopisu Bratrstvo 10/2003
Petr Hudec 
Dnešní stav světa – celý život je chorý. Kdybych byl lékařem a dostal otázku: Co radíš? Odpověděl bych: Vytvářej ticho. Přiváděj lidi k mlčení. Jinak se nedá zaslechnout Boží slovo,“ napsal Sören Kierkegaard. Blaze těm, kteří slyší Boží slovo... Nejpřiléhavější překlad slova makarios prý není ani blahoslavený ani blažený, ale šťastný. Ó jak jsou šťastni ti... tak by měl znít český překlad textu. A to mě zajímá. Neláká mě blaženost ani nevím, co si pod tím slovem mám představit. Ale toužím po štěstí, což je pro mě spokojenost v životě. Otázka, jak dosahovat štěstí, se ve mně ozývá tím silněji, čím jsem starší. Hledám moudrá slova, rady, jak na to. A tady jedna taková rada je. Na první poslech se to zdá snadné. Ó jak jsou šťastni ti, kteří slyší Boží slovo. Jenomže Kierkegaard má pravdu: všichni jsme nemocní hluchotou. Neumím naslouchat. Jednak na to nemám čas. Mám tolik práce, nestíhám a už jsem se smířil s tím, že je to trvalý stav. A potom se asi neumím ztišit a zmlknout. Zmlknout totiž neznamená jen přestat mluvit. Zmlknout znamená zcela vyčistit svoji duši, dát stranou své názory a myšlenky a očekávat na Boží promluvení. Kierkegaard píše: „Vytvářej ticho.“ A myslí na to vnitřní ticho, aby zmlklo vše, co je ve mně. Když se to stane, zaslechnete Boží hlas. Je to jako když v poušti najdete životodárný pramen. Jenomže to samo ještě ke štěstí nestačí. Šťastni jsou podle Ježíše ti, kteří Boží slovo slyší a zachovávají je. Od slyšení k zachovávání však vede ještě dlouhá cesta. Je ale nezbytná, pokud člověk touží po trvalém pocitu uspokojení, že žije život, který má smysl, život, který za něco stojí. Jak projít tu cestu od slyšení k zachovávání? K tomu je třeba hodně vnitřní síly a kázně. Pomocí jsou i příklady těch, kteří tou cestou prošli.
Biblický odkaz: 
Matouš 5,11
Autor: 
Hudec, Petr
Rok vzniku: 
2003